Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Největší úplněk to zatím nebyl

Největší úplněk to zatím nebyl

Měsíc téměř v úplňku 29. 8. 2015 zrcadlovkou přes dalekohled
Autor: Aleš Majer

Kombinace pěkného počasí a úplňku možná nejednoho z nás vedla k myšlence, že ten Měsíc v úplňku září nějak moc. Když se to sejde a Měsíc je na své dráze blíže Zemi a zároveň v úplňku, osvětluje krajinu trochu víc. Největší úplněk letošního roku to ještě úplně nebyl, ten nás čeká až v září a bude to speciální velký úplněk.

Pokud vás tedy jas měsíčního úplňku v minulých dnech překvapil, nebo jste se domnívali, že šlo o tzv. superúplněk, pak vězte, že k tomu skutečně nebylo daleko. Měsíc obíhá Zemi po eliptické dráze a tak je občas na své dráze blíž (přízemí) a občas dál (odzemí). Když se přízemí sejde s úplňkem, jedná se o velký úplněk, nebo superúplněk. Ten úplně největší za poslední roky byl k vidění v březnu 2011. Na snímku níže jej můžete porovnat s jiným úplňkem téhož roku, kdy byl Měsíc naopak v odzemí.

Měsíc v úplňku v přízemí a odzemí. Superúplněk 2011 Autor: Martin Gembec
Měsíc v úplňku v přízemí a odzemí. Superúplněk 2011
Autor: Martin Gembec

V roce 2011 byl úplněk v přízemí ve vzdálenosti 354 000 km, což je na dlouhé roky rekordně blízko. Letos na konci srpna byl Měsíc vzdálen 358 000 km a protože přízemí nastalo o den dříve než úplněk, nejednalo se o největší úplněk letošního roku.

Ten největší úplněk zažijeme 28. září a bude to speciální záležitost, protože, jak už jistě víte, úplněk postupně zčervená a nastane úplné zatmění Měsíce

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Fotogalerie: Největší úplněk 19. března 2011
[2] Úplné zatmění Měsíce 28. září 2015



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Superúplněk, Měsíc


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »