Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Nenechte si ujít těsné setkání Venuše se Saturnem

Nenechte si ujít těsné setkání Venuše se Saturnem

Konjunkce Měsíce, Venuše a Jupiteru nad observatoří Paranal v Chile.
Autor: Yuri Beletsky

Na novoroční ranní obloze se schyluje k opravdu pěkné podívané. Jasná jitřenka Venuše se po období „osamělosti“ opět ocitá ve společnosti jiných objektů Sluneční soustavy, a to konkrétně Měsíce a planety Saturn. Na ranní obloze se 7. ledna 2016 přiblíží k planetám náš Měsíc ve fázi úzkého srpku (nedaleko bude i hvězda Antares) a 9. ledna 2016 se planety ocitnou na nebi úhlově tak blízko, že je bude možné obě najednou pozorovat v zorném poli dalekohledu.

Setkání nabízí hned dva zajímavé momenty. První z nich nastane ve čtvrtek 7. ledna 2016, kdy se na obloze setkají Měsíc s Venuší a Saturnem ve velmi pěkném fotogenickém trojúhelníku (podobnému tomu, co vidíte v úvodním snímku z Chile). Ovšem planety se budou úhlově ještě přibižovat. Maximálního přiblížení se dočkáme o víkendu toho týdne, v sobotu 9. ledna 2016 se Venuše a Saturn dostanou časně ráno (4:57:19 SEČ) na vzdálenost pouhých 5' od sebe. Dvojice se bude promítat do souhvězdí Hadonoše. Venuše bude mít téměř svoji maximální možnou jasnost -4,4 mag zatímco méně zářivý, leč stále dostatečně jasný Saturn nalezneme v její těsné blízkosti s jasem 1,2 mag.

Seskupení Měsíce, Venuše a Saturnu 7. ledna 2015. Simulace podle fotografie Autor: Martin Gembec
Seskupení Měsíce, Venuše a Saturnu 7. ledna 2015. Simulace podle fotografie
Autor: Martin Gembec

Při pohledu z celé České republiky bude dvojice pozorovatelná poměrně obtížně. Nedostane se totiž s ohledem na hlubokou zápornou deklinaci obou zúčastněných objektů (Dec = -20,5°) výše než 14° nad horizont. Navíc v čase nejtěsnějšího přiblížení bude pár ještě pod obzorem. Sledovat jej budeme mít možnost až při svítání pouze nízko nad jihovýchodním obzorem. Planety vyjdou téměř současně kolem 5:16 SEČ, tedy přibližně 20 minut po nejtěsnějším přiblížení. Do východu Slunce budou v tom čase zbývat ještě 2 hodiny a 45 minut, což odpovídá úhlové vzdálenosti dvojice od Slunce 36°. To je časový interval nejvýhodnější pro naše pozorování.

Optimální podmínky, tedy kombinaci dostatečné výšky nad obzorem a co nejmenšího jasu svítání, lze nejlépe využít v době kolem začátku tzv. nautického svítání (Slunce ve výšce -12°). To bude 9. ledna přibližně v 6:42 SEČ a dvojici nalezneme 10° nad jihovýchodním obzorem (A = 139).

Venuše a Saturn 9. ledna 2016 ráno. Data: Stellarium
Venuše a Saturn 9. ledna 2016 ráno. Data: Stellarium

Občanské svítání, kdy obloha už skutečně hodně výrazně zjasní, začíná v 7:20 a Slunce promítající se aktuálně do souhvězdí Střelce nad ideální obzor vyjde v 8:01. Na druhou stranu je nutno současně konstatovat, že s užitím dalekohledu lze takto jasné objekty sledovat prakticky s minimálními obtížemi i za denního světla.

V době, kdy budeme mít možnost úkaz pozorovat ze střední Evropy, se vzájemná vzdálenost planet už o trochu zvětší oproti nejtěsnějšímu přiblížení, ale i tak se oba jasné objekty vejdou do zorného pole většího astronomického dalekohledu při relativně velkém zvětšení.

Přesné pozice, jasnost a zdánlivá velikost obou planet je uvedena v následující tabulce:

Objekt

Rektascenze

Deklinace

Souhvězdí

Jasnost (mag)

Úhlová velikost

Venus

16h42m00s

-20°29'

Hadonoš

-4.4

13"7

Saturn

16h42m00s

-20°34'

Hadonoš

1.2

15"4

Již rychle se zmenšující Venuše, jejíž zploštělý kotouček připomíná ragbyový míč, bude vlevo nahoře (severovýchodně) od Saturnu s široce rozevřeným prstencem, na nějž se díváme shora (ze severu). Planetu ozdobenou soustavou prstenců navíc ještě doprovází velice početná rodina přirozených satelitů, které budeme mít možnost také spatřit. Především velké měsíce Titan a Rhea budou v blízkosti planety nápadné, ale všimnout si bude možné i Dione a Tethys. Již obtížnější bude vystopovat méně jasné měsíce Enceladus a Mimas. Dál od planety pak budou ještě Hyperion a velice slabý Japetus.



Převzato: Zpravodaj Hvězdárny v Rokycanech



O autorovi

Karel Halíř

Karel Halíř

Astronom a popularizátor astronomie, ředitel Hvězdárny v Rokycanech a aktivní člen Zákrytové a astrometrické sekce ČAS. Pravidelně podává pod hlavičkou společnosti informace o těch nejzajímavějších úkazech nejen ze světa zákrytů hvězd Měsícem nebo planetkami. Informace rozesílá především formou zákrytových zpravodajů nebo populárním nepravidelným zpravodajem "Dneska by to možná šlo...". Pro odběr zpravodajů a alertů jej kontaktujte na stránkách rokycanské hvězdárny.

Štítky: Planeta Saturn, Konjunkce, Planeta Venuše


4. vesmírný týden 2026

4. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

24P/Schaumasse

Kométa 24P/Schaumasse zachytená 19. januára 2026 v skorých ranných hodinách, ešte pred svitaním. Na prvý pohľad pôsobí nenápadne, no v strede záberu vyniká jemne zelenkastá koma – oblak plynov a prachu, ktorý sa uvoľňuje zo zmrznutého jadra kométy pri priblížení k Slnku. Jemný náznak chvosta sa stráca v pozadí hviezdneho poľa a pripomína, že kométa je „živý“ objekt: z noci na noc mení polohu aj vzhľad. Zaujímavý kontrast dotvára aj drobná vzdialená galaxia na okraji záberu – statické hlboké pozadie oproti objektu, ktorý prelieta našou Slnečnou sústavou. Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: LRGB 18x60sec. na každý kanál, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 19.1.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »