Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Nenechte si ujít těsné setkání Venuše se Saturnem

Nenechte si ujít těsné setkání Venuše se Saturnem

Konjunkce Měsíce, Venuše a Jupiteru nad observatoří Paranal v Chile.
Autor: Yuri Beletsky

Na novoroční ranní obloze se schyluje k opravdu pěkné podívané. Jasná jitřenka Venuše se po období „osamělosti“ opět ocitá ve společnosti jiných objektů Sluneční soustavy, a to konkrétně Měsíce a planety Saturn. Na ranní obloze se 7. ledna 2016 přiblíží k planetám náš Měsíc ve fázi úzkého srpku (nedaleko bude i hvězda Antares) a 9. ledna 2016 se planety ocitnou na nebi úhlově tak blízko, že je bude možné obě najednou pozorovat v zorném poli dalekohledu.

Setkání nabízí hned dva zajímavé momenty. První z nich nastane ve čtvrtek 7. ledna 2016, kdy se na obloze setkají Měsíc s Venuší a Saturnem ve velmi pěkném fotogenickém trojúhelníku (podobnému tomu, co vidíte v úvodním snímku z Chile). Ovšem planety se budou úhlově ještě přibižovat. Maximálního přiblížení se dočkáme o víkendu toho týdne, v sobotu 9. ledna 2016 se Venuše a Saturn dostanou časně ráno (4:57:19 SEČ) na vzdálenost pouhých 5' od sebe. Dvojice se bude promítat do souhvězdí Hadonoše. Venuše bude mít téměř svoji maximální možnou jasnost -4,4 mag zatímco méně zářivý, leč stále dostatečně jasný Saturn nalezneme v její těsné blízkosti s jasem 1,2 mag.

Seskupení Měsíce, Venuše a Saturnu 7. ledna 2015. Simulace podle fotografie Autor: Martin Gembec
Seskupení Měsíce, Venuše a Saturnu 7. ledna 2015. Simulace podle fotografie
Autor: Martin Gembec

Při pohledu z celé České republiky bude dvojice pozorovatelná poměrně obtížně. Nedostane se totiž s ohledem na hlubokou zápornou deklinaci obou zúčastněných objektů (Dec = -20,5°) výše než 14° nad horizont. Navíc v čase nejtěsnějšího přiblížení bude pár ještě pod obzorem. Sledovat jej budeme mít možnost až při svítání pouze nízko nad jihovýchodním obzorem. Planety vyjdou téměř současně kolem 5:16 SEČ, tedy přibližně 20 minut po nejtěsnějším přiblížení. Do východu Slunce budou v tom čase zbývat ještě 2 hodiny a 45 minut, což odpovídá úhlové vzdálenosti dvojice od Slunce 36°. To je časový interval nejvýhodnější pro naše pozorování.

Optimální podmínky, tedy kombinaci dostatečné výšky nad obzorem a co nejmenšího jasu svítání, lze nejlépe využít v době kolem začátku tzv. nautického svítání (Slunce ve výšce -12°). To bude 9. ledna přibližně v 6:42 SEČ a dvojici nalezneme 10° nad jihovýchodním obzorem (A = 139).

Venuše a Saturn 9. ledna 2016 ráno. Data: Stellarium
Venuše a Saturn 9. ledna 2016 ráno. Data: Stellarium

Občanské svítání, kdy obloha už skutečně hodně výrazně zjasní, začíná v 7:20 a Slunce promítající se aktuálně do souhvězdí Střelce nad ideální obzor vyjde v 8:01. Na druhou stranu je nutno současně konstatovat, že s užitím dalekohledu lze takto jasné objekty sledovat prakticky s minimálními obtížemi i za denního světla.

V době, kdy budeme mít možnost úkaz pozorovat ze střední Evropy, se vzájemná vzdálenost planet už o trochu zvětší oproti nejtěsnějšímu přiblížení, ale i tak se oba jasné objekty vejdou do zorného pole většího astronomického dalekohledu při relativně velkém zvětšení.

Přesné pozice, jasnost a zdánlivá velikost obou planet je uvedena v následující tabulce:

Objekt

Rektascenze

Deklinace

Souhvězdí

Jasnost (mag)

Úhlová velikost

Venus

16h42m00s

-20°29'

Hadonoš

-4.4

13"7

Saturn

16h42m00s

-20°34'

Hadonoš

1.2

15"4

Již rychle se zmenšující Venuše, jejíž zploštělý kotouček připomíná ragbyový míč, bude vlevo nahoře (severovýchodně) od Saturnu s široce rozevřeným prstencem, na nějž se díváme shora (ze severu). Planetu ozdobenou soustavou prstenců navíc ještě doprovází velice početná rodina přirozených satelitů, které budeme mít možnost také spatřit. Především velké měsíce Titan a Rhea budou v blízkosti planety nápadné, ale všimnout si bude možné i Dione a Tethys. Již obtížnější bude vystopovat méně jasné měsíce Enceladus a Mimas. Dál od planety pak budou ještě Hyperion a velice slabý Japetus.



Převzato: Zpravodaj Hvězdárny v Rokycanech



O autorovi

Karel Halíř

Karel Halíř

Astronom a popularizátor astronomie, ředitel Hvězdárny v Rokycanech a aktivní člen Zákrytové a astrometrické sekce ČAS. Pravidelně podává pod hlavičkou společnosti informace o těch nejzajímavějších úkazech nejen ze světa zákrytů hvězd Měsícem nebo planetkami. Informace rozesílá především formou zákrytových zpravodajů nebo populárním nepravidelným zpravodajem "Dneska by to možná šlo...". Pro odběr zpravodajů a alertů jej kontaktujte na stránkách rokycanské hvězdárny.

Štítky: Planeta Saturn, Konjunkce, Planeta Venuše


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »