Neobvyklý zákryt Jupiteru v neděli 15. července 2012 ráno

Měsíc se relativně rychle pohybuje oblohou od západu k východu. Jedná se důsledek jeho pohybu kolem Země, při nemž naši planetu oběhne za přibližně dvacet devět a půl dne. Právě proto mužeme při každé lunaci sledovat zákryty hvězd, před kterými Měsíc přechází, a vzácněji i zatmění (zákryt) Slunce a Mesíce. Občas se Měsíci do cesty "připlete" i některá z planet. Zákryty hvězd nejsou většinou příliš nápadné úkazy. Případy, kdy se Mesíc "strefí" na opravdu jasnou hvězdu, nastávají jen výjimečně. Z jasnějších hvězd jich totiž Měsíc na své dráze v blízkosti ekliptiky může zakrýt jen několik. Z těch skutečně nejjasnejších jsou to Aldebaran v souhvězdí Býka, Regulus že souhvězdí Lva a hvězda Antares ze souhvezdí Štíra. Podobně vzácné jsou pak zákryty jasných planet, tedy Venuše, Jupiteru, Marsu či Saturnu.

Zajímavým úkazem z pohledu bežného pozorovatelé, spoléhajícího se pouze na svůj zrak či malý dalekohled (triedr), jsou však pouze výše uvedené zákryty několika jasných hvězd a planet Měsícem. V období od roku 2003 nastaly doposud pouze 3 zákryty Venuše (2004, 2007, 2008), 3 zákryty planety Mars (2006, 2007, 2008) a 2 zákryty Saturnu Měsícem (oba 2007) - myslí se úkazy viditelné z území České republiky. I z toho je vidět, že úkaz, který nás čeká v neděli, patří k těm vzácným.

Co uvidíme?

Možnosti pozorování úkazu v neděli 15. července ráno budou záležet na pozorovacích podmínkách a vybavení. Pro člověka pozorujícího pouhýma očima se fotogenická podívaná omezí jen na sledování přiblížení Jupiteru k měsíčnímu srpečku. Okolo 3:39 SELČ (časové údaje se pro různá místa na našem území liší až v minutách) už bude Jupiter k srpku tak blízko, že jej očima od jeho okraje neodlišíme a bude se zdát, jakoby se u Měsíce nacházela jakási perla. Ta bude postupně další dvě minuty slábnout, až za srpkem zmizí. O dost dynamičtější podívanou nabídne už malý dalekohled, v němž Jupiter uvidíme jako mírně zploštělý kotouček s několika tmavšími pásy v rovníkovém směru a čtveřici hvězdiček v jedné přímce. Půjde o Jupiterovy měsíce. Při pohledu dalekohledem náš Měsíc tak zakryje hned pět těles Sluneční soustavy postupně: Europu, Ió, Jupiter, Ganymedes a Callisto. Všechna tělesa se za měsíčním srpkem schovají v průběhu dvaceti minut, zhruba mezi 3:30 a 3:50 letního času.

Úkaz se bude odehrávat v souhvězdí Býka. Ve vzdálenosti asi 6° vlevo dole od Měsíce spatříme jasně zářící planetu Venuši. Právě souhvězdí Býka však v sobě ukrývá další dva klenoty oblohy, které krásnou podívanou doplní. Jde o dvě otevřené hvězdokupy Plejády a Hyády. Plejády jsou očima pozorovatelné jako jakási skupinka 5-9 hvězd ve tvaru malého vozíku. Jde o kupu starou 100 milionů let a patří mezi ty nejkrásnější na severní obloze. Hyády jsou úhlově větší a při úkazu budou nízko nad obzorem jako ležící písmeno "V". Nejjasnější hvězdou v Hyádách je naoranžovělý Aldebaran, který však do kupy fyzicky nepatří a jen se do ní při pohledu ze Země promítá.

Druhá část úkazu - výstup Jupiteru zpoza Měsíce - bude probíhat za již pokročilého svítání okolo 4:20 SELČ. Opět to však bude nejen pro fotografy velká výzva. Jupiter se totiž bude vysouvat ze neosvětlenou částí měsíčního disku, která bude slabě svítit jen tzv. popelavým svitem, tj. slunečním světlem rozptýleným zemskou atmosférou k Měsíci. Při pohledu očima se tedy bude zdát, jakoby na slabé hraně měsíčního disku opět zjasňovala jakási perla. Pohled větším přístrojem umožní za již špatných podmínek při svítání vidět i výstupy zmíněných Jupiterových měsíců.

Kde pozorovat?

Jak bylo psáno, k úkazu dojde nízko nad severovýchodním - východním obzorem za svítání. Najděte si proto určitě místo s dobrým výhledem v tomto směru, nejlépe na nějakém kopci. Na obzoru by neměl vadit les či dům. Pokud máte výhled například ze střechy, i to je dobré pozorovací stanoviště, neboť všechna tělesa jsou jasná a viditelná očima, takže nevadí případné světelné znečištění. Ovšem pozorování mimo městský smog je kvůli čistotě ovzduší nízko na obzoru určitě velkou výhodou, nejvíce proto doporučujeme pozorování z hor či vysočiny s dobrým výhledem.

Kdy znovu?

Středoevropané měli na zákryty planet Měsícem v předchozím desetiletí poměrně velké štěstí. Zejména zákryt Saturnu byl vidět mezi lety 2001-2007 hned šestkrát. V budoucnu tomu bohužel už tak nebude. Drtivá většina úkazů nastane pod obzorem či mimo naše území v jiných zeměpisných šířkách. Z lépe viditelných úkazu bude například Jupiter Měsícem zakrytý až v 28. listopadu 2019. K úkazu však dojde na denní obloze, takže dalekohled ke sledování bude nezbytný. O dost zajímavější bude zákryt Saturnu 4. ledna 2025 ve večerních hodinách. Jupiter se svými měsíci zakryje náš souputník za relativně dobrých nočních podmínek až 22. listopadu 2034 po půlnoci.

Mimořádný úkaz nastane 13. února 2056. Měsíc současně zakryje dvě planety, které se budou při pohledu ze Země promítat na oblohu blízko vedle sebe. Bude se jednat o planety Merkur a Mars. Vzhledem k jejich malé úhlové vzdálenosti nebude pro Měsíc problém, aby je obě na chvíli zakryl. Několik hodin předtím Měsíc ještě projde v těsné blízkosti planet Jupiter a Venuše, které zakryje mimo naše území.

Pošlete nám fotografie

Tuto velmi fotogenickou podívanou si určitě zkustě vyfotografovat. Při použití fotoaparátu na stativu budou stačit jen krátké - několikasekundové expozice. Touto možností už disponuje většina lepších kompaktů a každá zrcadlovka. Fotit můžete jak samotný zákryt/výstup Jupiteru (pro detail je zapotřebí větší ohnisko), tak i celkový pohled na kompozici planet, Měsíce a otevřených hvězdokup. Své snímky nám posílejte přes formulář a nezapomeňte v něm uvést všechny potřebné údaje tak, jak je uvedeno u jednotlivých políček. Pokud budete fotit v Pardubicích a okolí, využijte úkazu jako další fotografické příležitosti k zapojení se do soutěže Pardubický Měsíc.

Autory článku jsou František Martinek, Karel Halíř a Petr Horálek. Část textu byla převzata z červencového čísla Zákrytového zpravodaje Hvězdárny v Rokycanech. Další informace najdete rovněž na stránce Hvězdárny Valašské Meziříčí.