Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Neobvyklý zákryt Jupiteru v neděli 15. července 2012 ráno
redakce Vytisknout článek

Neobvyklý zákryt Jupiteru v neděli 15. července 2012 ráno

Zákryt Jupiteru Měsícem 15. července 2012. Zdroj: Stellarium.
Zákryt Jupiteru Měsícem 15. července 2012. Zdroj: Stellarium.
V neděli 15. července 2012 v časných ranních hodinách zakryje Mesíc nejvetší planetu Sluneční soustavy, obří Jupiter. Úkaz se bude bohužel odehrávat nízko nad východním obzorem a navíc již za ranního svítání. Půjde však o fotogenickou podívanou, při níž bude měsíční srpek ve fázi 4 dny před novem vypadat na pár minut, jakoby měl na sobě "přilepenou" perlu. Obě tělesa najdeme ve společnosti krásných hvězdokup Hyády a Plejády v souhvězdí Býka, nízko nad obzorem bude jasná planeta Venuše. Máme velké štestí, že v tomto období krátkých letních nocí spadá viditelnost tohoto zákrytu, byť ne za ideálních pozorovacích podmínek, i na střední Evropu. Dalšího dobře pozorovatelného zákrytu Jupiteru se v České republice dočkáme až v roce 2034.

Měsíc se relativně rychle pohybuje oblohou od západu k východu. Jedná se důsledek jeho pohybu kolem Země, při nemž naši planetu oběhne za přibližně dvacet devět a půl dne. Právě proto mužeme při každé lunaci sledovat zákryty hvězd, před kterými Měsíc přechází, a vzácněji i zatmění (zákryt) Slunce a Mesíce. Občas se Měsíci do cesty "připlete" i některá z planet. Zákryty hvězd nejsou většinou příliš nápadné úkazy. Případy, kdy se Mesíc "strefí" na opravdu jasnou hvězdu, nastávají jen výjimečně. Z jasnějších hvězd jich totiž Měsíc na své dráze v blízkosti ekliptiky může zakrýt jen několik. Z těch skutečně nejjasnejších jsou to Aldebaran v souhvězdí Býka, Regulus že souhvězdí Lva a hvězda Antares ze souhvezdí Štíra. Podobně vzácné jsou pak zákryty jasných planet, tedy Venuše, Jupiteru, Marsu či Saturnu.

Zajímavým úkazem z pohledu bežného pozorovatelé, spoléhajícího se pouze na svůj zrak či malý dalekohled (triedr), jsou však pouze výše uvedené zákryty několika jasných hvězd a planet Měsícem. V období od roku 2003 nastaly doposud pouze 3 zákryty Venuše (2004, 2007, 2008), 3 zákryty planety Mars (2006, 2007, 2008) a 2 zákryty Saturnu Měsícem (oba 2007) - myslí se úkazy viditelné z území České republiky. I z toho je vidět, že úkaz, který nás čeká v neděli, patří k těm vzácným.

Co uvidíme?

Poloha planet a Měsíce na ranní obloze 15. července 2012. Zdroj: Stellarium.
Poloha planet a Měsíce na ranní obloze 15. července 2012. Zdroj: Stellarium.
Možnosti pozorování úkazu v neděli 15. července ráno budou záležet na pozorovacích podmínkách a vybavení. Pro člověka pozorujícího pouhýma očima se fotogenická podívaná omezí jen na sledování přiblížení Jupiteru k měsíčnímu srpečku. Okolo 3:39 SELČ (časové údaje se pro různá místa na našem území liší až v minutách) už bude Jupiter k srpku tak blízko, že jej očima od jeho okraje neodlišíme a bude se zdát, jakoby se u Měsíce nacházela jakási perla. Ta bude postupně další dvě minuty slábnout, až za srpkem zmizí. O dost dynamičtější podívanou nabídne už malý dalekohled, v němž Jupiter uvidíme jako mírně zploštělý kotouček s několika tmavšími pásy v rovníkovém směru a čtveřici hvězdiček v jedné přímce. Půjde o Jupiterovy měsíce. Při pohledu dalekohledem náš Měsíc tak zakryje hned pět těles Sluneční soustavy postupně: Europu, Ió, Jupiter, Ganymedes a Callisto. Všechna tělesa se za měsíčním srpkem schovají v průběhu dvaceti minut, zhruba mezi 3:30 a 3:50 letního času.

Otevřená hvězdokupa M 45-Plejády.
Otevřená hvězdokupa M 45-Plejády.
Úkaz se bude odehrávat v souhvězdí Býka. Ve vzdálenosti asi 6° vlevo dole od Měsíce spatříme jasně zářící planetu Venuši. Právě souhvězdí Býka však v sobě ukrývá další dva klenoty oblohy, které krásnou podívanou doplní. Jde o dvě otevřené hvězdokupy Plejády a Hyády. Plejády jsou očima pozorovatelné jako jakási skupinka 5-9 hvězd ve tvaru malého vozíku. Jde o kupu starou 100 milionů let a patří mezi ty nejkrásnější na severní obloze. Hyády jsou úhlově větší a při úkazu budou nízko nad obzorem jako ležící písmeno "V". Nejjasnější hvězdou v Hyádách je naoranžovělý Aldebaran, který však do kupy fyzicky nepatří a jen se do ní při pohledu ze Země promítá.

Druhá část úkazu - výstup Jupiteru zpoza Měsíce - bude probíhat za již pokročilého svítání okolo 4:20 SELČ. Opět to však bude nejen pro fotografy velká výzva. Jupiter se totiž bude vysouvat ze neosvětlenou částí měsíčního disku, která bude slabě svítit jen tzv. popelavým svitem, tj. slunečním světlem rozptýleným zemskou atmosférou k Měsíci. Při pohledu očima se tedy bude zdát, jakoby na slabé hraně měsíčního disku opět zjasňovala jakási perla. Pohled větším přístrojem umožní za již špatných podmínek při svítání vidět i výstupy zmíněných Jupiterových měsíců.

Kde pozorovat?

Jak bylo psáno, k úkazu dojde nízko nad severovýchodním - východním obzorem za svítání. Najděte si proto určitě místo s dobrým výhledem v tomto směru, nejlépe na nějakém kopci. Na obzoru by neměl vadit les či dům. Pokud máte výhled například ze střechy, i to je dobré pozorovací stanoviště, neboť všechna tělesa jsou jasná a viditelná očima, takže nevadí případné světelné znečištění. Ovšem pozorování mimo městský smog je kvůli čistotě ovzduší nízko na obzoru určitě velkou výhodou, nejvíce proto doporučujeme pozorování z hor či vysočiny s dobrým výhledem.

Kdy znovu?

Středoevropané měli na zákryty planet Měsícem v předchozím desetiletí poměrně velké štěstí. Zejména zákryt Saturnu byl vidět mezi lety 2001-2007 hned šestkrát. V budoucnu tomu bohužel už tak nebude. Drtivá většina úkazů nastane pod obzorem či mimo naše území v jiných zeměpisných šířkách. Z lépe viditelných úkazu bude například Jupiter Měsícem zakrytý až v 28. listopadu 2019. K úkazu však dojde na denní obloze, takže dalekohled ke sledování bude nezbytný. O dost zajímavější bude zákryt Saturnu 4. ledna 2025 ve večerních hodinách. Jupiter se svými měsíci zakryje náš souputník za relativně dobrých nočních podmínek až 22. listopadu 2034 po půlnoci.

Mimořádný úkaz nastane 13. února 2056. Měsíc současně zakryje dvě planety, které se budou při pohledu ze Země promítat na oblohu blízko vedle sebe. Bude se jednat o planety Merkur a Mars. Vzhledem k jejich malé úhlové vzdálenosti nebude pro Měsíc problém, aby je obě na chvíli zakryl. Několik hodin předtím Měsíc ještě projde v těsné blízkosti planet Jupiter a Venuše, které zakryje mimo naše území.

Pošlete nám fotografie

Tuto velmi fotogenickou podívanou si určitě zkustě vyfotografovat. Při použití fotoaparátu na stativu budou stačit jen krátké - několikasekundové expozice. Touto možností už disponuje většina lepších kompaktů a každá zrcadlovka. Fotit můžete jak samotný zákryt/výstup Jupiteru (pro detail je zapotřebí větší ohnisko), tak i celkový pohled na kompozici planet, Měsíce a otevřených hvězdokup. Své snímky nám posílejte přes formulář a nezapomeňte v něm uvést všechny potřebné údaje tak, jak je uvedeno u jednotlivých políček. Pokud budete fotit v Pardubicích a okolí, využijte úkazu jako další fotografické příležitosti k zapojení se do soutěže Pardubický Měsíc.

Autory článku jsou František Martinek, Karel Halíř a Petr Horálek. Část textu byla převzata z červencového čísla Zákrytového zpravodaje Hvězdárny v Rokycanech. Další informace najdete rovněž na stránce Hvězdárny Valašské Meziříčí.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Pozorování , Měsíc, Jupiter, Zákryt


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »