Víte, co mají společného komety Hyakutake a Hale-Bopp? Někteří si je možná pamatují, jiní o nich slyšeli, či viděli slavné fotky, ale najdou se jistě i tací, kterým tyto dvě komety neřeknou asi už vůbec nic. Pro osvěžení - co měly tyto komety společného? Prakticky nic, krom viditelnosti pouhým okem a nezvyklé jasnosti nebo monumentálnosti ohonů. Kometa Hale-Bopp byla impozantní těleso s jádrem větším než drtivá většina nám známých komet. Hyakutake byla naopak "tuctovka", která předvedla akrobatický kousek a prosmýkla se těsně kolem Země. Nyní se ukazuje, že nás v nedaleké době možná čeká kometární deja vu.
Tato dvojice komet má své následovnice v letošním roce. Řeč je o dvou zajímavých a očekávaných kometách letošního podzimu/zimy - Garradda a Elenina. Tato dvojice komet tak trochu připomíná právě dvojici slavných vlasatic. Pojďme si je představit.
Snímek komety C/2009 P1 Garradd z 10. října 2010. Autor: A. Novichonok a D. ChestnovC/2009 P1 (Garradd) je pravděpodobně impozantní kometa s velkým jádrem, z její současné aktivity vychází absolutní magnituda blízká 0 mag (přesně 0.74 mag) při standardní rychlosti zjasňování. Současná pozorování ale ukazují na podstatně dynamičtější zjasňování. Nelze ovšem říct, zda se jedná o trvalý či přechodný jev. První možnost je mnohem pravděpodobnější. Pokud ovšem natvrdo spočítáme současné vizuální odhady, vychází absolutní magnituda na neuvěřitelných -9 mag! O jak velkou kometu se jedná? Těžko soudit, kometa je určitě velice aktivní, a pokud bychom vycházeli jen z absolutní magnitudy, je asi o trošičku menší než kometa C/2006 W3 Christensen, tedy s průměrem jádra něco okolo 10 km. Perioda 140 000 let ukazuje, že kometa u Slunce již byla, a tak lze předpokládat, že současná aktivita není jen přechodná.
Dle současných "opatrných" kalkulací by tato kometa měla dosáhnout maxima jasnosti 3.8 magnitudy. V té době v polovině února roku 2012 bude v našich zeměpisných šířkách více než 70 stupňů nad obzorem. Můžeme tedy kometu přejmenovat na jakéhosi "zaběhnutého Hale-Boppa", tedy superkometu, která se zaběhla až za dráhu Marsu. Pozitivní je že budeme moci kometu téměř nepřetržitě vizuálně sledovat od letošního června až do dubna 2013 a v maximu jasnosti bude položena prakticky ideálně pro nás seveřany - v cirkupolárním souhvězdí Draka (v průběhu noci vůbec nezapadne).
Snímek komety C/2010 X1 Elenin z 11. listopadu 2010. Autor: A. Sergeyev a A. NovichonokC/2010 X1 (Elenin) je prakticky opakem předešlé komety. Nejedná se o žádnou výjimečnou vlasatici. Naopak aktivita této komety je zatím velice slabá, absolutní jasnost při stávající aktivitě vychází podobně jako u "mrtvých komet" C/1999 S4 LINEAR nebo například loňské C/2009 R1 (McNaught), které se okolo průchodu perihelem dočista rozprášily. Tyto komety s Eleninem spojuje také jejich dráha. Všechny tři jsou nové komety z Oortova oblaku, takže jejich aktivita je poháněná sublimací těkavých plynů při prvním kontaktu se slunečním větrem. Tato aktivita nevydrží dlouho.
Čím je tato "tuctovka" zajímavá? Její dráha po objevu byla dlouho nejistá, dost dlouho byla reálná i možnost na velice těsné přiblížení k Zemi (až 0.05 AU!). Poslední výpočet hyperbolické dráhy ale přiblížení k Zemi značně vzdálil, tato "nešikovná Hyakutake" se jaksi netrefila a Zemi mine ve vzdálenosti 0.27 AU. I přesto je tu ale šance na poměrně jasnou kometu. Maximální jasnosti okolo 5. magnitudy sice dosáhne nepozorovatelná u Slunce (jen v zorném poli korónografů družice SOHO), ale na říjnové jarní obloze by mohla vyjít o jasnosti okolo 6. magnitudy a rychle stoupat vysoko na oblohu, až 70 stupňů vysoko!
Můžeme tedy shrnout, že nás na podzim letošního čekají dvě poměrně jasné komety. Obě mohou příjemně překvapit (Garradd by mohl mít až 2 magnitudy a Elenin 3 magnitudy), nebo silně zklamat - pokud je zvýšení aktivity komety Garradd dočasné, může mít klidně jen 6 magnitud; když Elenin nepřežije průlet kolem Slunce, uvidíme jen nejasný mlhavý oblak prachu zbylém z komety.
Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý
Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza.
Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
8.8. až 30.8.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4