Víte, co mají společného komety Hyakutake a Hale-Bopp? Někteří si je možná pamatují, jiní o nich slyšeli, či viděli slavné fotky, ale najdou se jistě i tací, kterým tyto dvě komety neřeknou asi už vůbec nic. Pro osvěžení - co měly tyto komety společného? Prakticky nic, krom viditelnosti pouhým okem a nezvyklé jasnosti nebo monumentálnosti ohonů. Kometa Hale-Bopp byla impozantní těleso s jádrem větším než drtivá většina nám známých komet. Hyakutake byla naopak "tuctovka", která předvedla akrobatický kousek a prosmýkla se těsně kolem Země. Nyní se ukazuje, že nás v nedaleké době možná čeká kometární deja vu.
Tato dvojice komet má své následovnice v letošním roce. Řeč je o dvou zajímavých a očekávaných kometách letošního podzimu/zimy - Garradda a Elenina. Tato dvojice komet tak trochu připomíná právě dvojici slavných vlasatic. Pojďme si je představit.
Snímek komety C/2009 P1 Garradd z 10. října 2010. Autor: A. Novichonok a D. ChestnovC/2009 P1 (Garradd) je pravděpodobně impozantní kometa s velkým jádrem, z její současné aktivity vychází absolutní magnituda blízká 0 mag (přesně 0.74 mag) při standardní rychlosti zjasňování. Současná pozorování ale ukazují na podstatně dynamičtější zjasňování. Nelze ovšem říct, zda se jedná o trvalý či přechodný jev. První možnost je mnohem pravděpodobnější. Pokud ovšem natvrdo spočítáme současné vizuální odhady, vychází absolutní magnituda na neuvěřitelných -9 mag! O jak velkou kometu se jedná? Těžko soudit, kometa je určitě velice aktivní, a pokud bychom vycházeli jen z absolutní magnitudy, je asi o trošičku menší než kometa C/2006 W3 Christensen, tedy s průměrem jádra něco okolo 10 km. Perioda 140 000 let ukazuje, že kometa u Slunce již byla, a tak lze předpokládat, že současná aktivita není jen přechodná.
Dle současných "opatrných" kalkulací by tato kometa měla dosáhnout maxima jasnosti 3.8 magnitudy. V té době v polovině února roku 2012 bude v našich zeměpisných šířkách více než 70 stupňů nad obzorem. Můžeme tedy kometu přejmenovat na jakéhosi "zaběhnutého Hale-Boppa", tedy superkometu, která se zaběhla až za dráhu Marsu. Pozitivní je že budeme moci kometu téměř nepřetržitě vizuálně sledovat od letošního června až do dubna 2013 a v maximu jasnosti bude položena prakticky ideálně pro nás seveřany - v cirkupolárním souhvězdí Draka (v průběhu noci vůbec nezapadne).
Snímek komety C/2010 X1 Elenin z 11. listopadu 2010. Autor: A. Sergeyev a A. NovichonokC/2010 X1 (Elenin) je prakticky opakem předešlé komety. Nejedná se o žádnou výjimečnou vlasatici. Naopak aktivita této komety je zatím velice slabá, absolutní jasnost při stávající aktivitě vychází podobně jako u "mrtvých komet" C/1999 S4 LINEAR nebo například loňské C/2009 R1 (McNaught), které se okolo průchodu perihelem dočista rozprášily. Tyto komety s Eleninem spojuje také jejich dráha. Všechny tři jsou nové komety z Oortova oblaku, takže jejich aktivita je poháněná sublimací těkavých plynů při prvním kontaktu se slunečním větrem. Tato aktivita nevydrží dlouho.
Čím je tato "tuctovka" zajímavá? Její dráha po objevu byla dlouho nejistá, dost dlouho byla reálná i možnost na velice těsné přiblížení k Zemi (až 0.05 AU!). Poslední výpočet hyperbolické dráhy ale přiblížení k Zemi značně vzdálil, tato "nešikovná Hyakutake" se jaksi netrefila a Zemi mine ve vzdálenosti 0.27 AU. I přesto je tu ale šance na poměrně jasnou kometu. Maximální jasnosti okolo 5. magnitudy sice dosáhne nepozorovatelná u Slunce (jen v zorném poli korónografů družice SOHO), ale na říjnové jarní obloze by mohla vyjít o jasnosti okolo 6. magnitudy a rychle stoupat vysoko na oblohu, až 70 stupňů vysoko!
Můžeme tedy shrnout, že nás na podzim letošního čekají dvě poměrně jasné komety. Obě mohou příjemně překvapit (Garradd by mohl mít až 2 magnitudy a Elenin 3 magnitudy), nebo silně zklamat - pokud je zvýšení aktivity komety Garradd dočasné, může mít klidně jen 6 magnitud; když Elenin nepřežije průlet kolem Slunce, uvidíme jen nejasný mlhavý oblak prachu zbylém z komety.
Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd.
Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre.
Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala.
Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ????
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
27.4. až 1.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4