Páteční konjunkci Měsíce s Venuší doplnil velmi jasný bolid. Co o něm víme?

Další úspěch Evropské bolidové sítě

Z hlediska popsání a objasnění tohoto vzácného přírodního úkazu je důležité, že byl zaznamenán našimi přístroji, které jsou pro tento účel určené a jsou umístěné na 17 stanicích Evropské bolidové sítě, které leží především na území České republiky (14), ale také na Slovensku (2) a v Rakousku (1). Na většině území bylo jasno a tak většina našich kamer tento bolid zachytila. Bohužel dvě nejzápadnější stanice, které byly k bolidu nejblíže, měly v době jeho přeletu ještě příliš světlou oblohu a začaly pracovat podle stanoveného plánu až tři minuty po jeho přeletu. I tak ale máme velmi dobré záznamy z celkem 7 stanic a díky nim je možné velmi podrobně a přesně popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předchozí dráhu ve Sluneční soustavě a dokonce i složení a strukturu původního tělesa (meteoroidu).

Tento bolid byl velmi dobře fotograficky zachycen automatickými digitálními celooblohovými bolidovými kamerami především na stanicích v západní části naší sítě. Nejdůležitější záznamy máme z kamer z Kocelovic, Churáňova, Ondřejova, ale také z Frýdlantu, Kunžaku, Polomu a Svratouchu. Tyto stanice jsou součástí Evropské bolidové sítě, která pokrývá území střední Evropy a jejíž centrum je v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Na přiloženém obrázku (obrázek v úvodu) je pohled na celou světelnou dráhu bolidu, jak ho zaznamenala video kamera na stanici v Kunžaku (jedná se o složený snímek z videa). Bolid letěl vysoko nad severozápadním obzorem na ještě značně světlé obloze. Kromě fotografických snímků a videozáznamů v přímém světle se nám podařilo zaznamenat také spektrum bolidu videokamerami z Ondřejova a Kunžaku, což nám poskytuje základní informace o složení původního meteoroidu. Z fotografických snímků a videozáznamů z výše uvedených sedmi stanic jsme určili všechny parametry jeho průletu atmosférou s vysokou přesností a spolehlivostí.

Co se tedy přesně 15. června 2018 odehrálo?

Přesně ve 22 hodin 5 minut a 23 sekund středoevropského letního času vstoupil do zemské atmosféry meteoroid o hmotnosti několika kilogramů a začal svítit ve výšce 86 km jižně od Žatce (viz obrázek níže). Těleso se na začátku pohybovalo relativně malou rychlostí necelých 16 km/s  a světelnou dráhu dlouhou 77 km a skloněnou k zemskému povrchu 50 stupňů uletělo za téměř 6 sekund. Během letu bolid dosáhl jasnosti srovnatelné s jasností Měsíce v první čtvrti (přepočítáno na vzdálenost 100 km) a pohasl jižně od Karlových Varů relativně nízko jen 27 km nad zemí. Během letu se rozpadal a velká většina jeho hmoty se během průletu spotřebovala. Přesto však zlomek jeho původní hmotnosti mohl dopadnout na zemský povrch ve formě menšího počtu malých, řádově maximálně desetigramových, meteoritů do kopcovitého a zalesněného terénu severovýchodně od Horního Slavkova u Karlových Varů. Před srážkou se Zemí tento relativně kompaktní úlomek meziplanetární hmoty (meteoroid) o velikosti menšího balvanu obíhal Slunce po velmi málo výstředné dráze skloněné 20 stupňů k ekliptice (rovina dráhy Země). V přísluní se blížil k dráze planety Venuše a nejdále od Slunce se dostal jen málo za dráhu Země. Jednalo se původem o malou část asteroidu pocházejícího pravděpodobně z vnitřní části hlavního pásu planetek.

Kontakty a další informace:

Dr. Pavel Spurný
Astronomický ústav AV ČR, vedoucí bolidové sítě
Email: pavel.spurny@asu.cas.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Významné bolidy zachycené Evropskou bolidovou sítí
[2] Formuláře na hlášení jasných bolidů Astronomického ústavu AV ČR

Převzato: Astronomický ústav AV ČR