Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Páteční konjunkci Měsíce s Venuší doplnil velmi jasný bolid. Co o něm víme?

Páteční konjunkci Měsíce s Venuší doplnil velmi jasný bolid. Co o něm víme?

Složený snímek bolidu z 15. června 2018 pořízeného video kamerou na stanici Evropské bolidové sítě v Kunžaku v jižních Čechách. Světlé pozadí oblohy je způsobeno soumrakem a tak kromě bolidu jsou viditelné pouze nejjasnější objekty, v tomto případě srpek Měsíce a planeta Venuše.
Autor: Astronomický ústav AV ČR.

V pátek 15. června večer na začátku nautického soumraku (Slunce bylo jen 12 stupňů pod obzorem), tedy ještě na velmi světlé obloze, byl vidět především v západní části našeho území velmi jasný bolid, který upoutal pozornost mnoha náhodných svědků. Protože letěl nad severozápadem ČR, tak pro většinu náhodných pozorovatelů prolétl na obloze poblíž výrazného seskupení planety Venuše (večernice) a tenkého srpku Měsíce, který byl pouze 2 dny po novu. Přišel nám tedy velký počet pozorování, za která tímto děkujeme a zde podáváme vysvětlení, co tento úkaz způsobilo. Jasný bolid nad severozápadními Čechami byl totiž podrobně zachycený českou částí Evropské bolidové sítě.

Další úspěch Evropské bolidové sítě

Z hlediska popsání a objasnění tohoto vzácného přírodního úkazu je důležité, že byl zaznamenán našimi přístroji, které jsou pro tento účel určené a jsou umístěné na 17 stanicích Evropské bolidové sítě, které leží především na území České republiky (14), ale také na Slovensku (2) a v Rakousku (1). Na většině území bylo jasno a tak většina našich kamer tento bolid zachytila. Bohužel dvě nejzápadnější stanice, které byly k bolidu nejblíže, měly v době jeho přeletu ještě příliš světlou oblohu a začaly pracovat podle stanoveného plánu až tři minuty po jeho přeletu. I tak ale máme velmi dobré záznamy z celkem 7 stanic a díky nim je možné velmi podrobně a přesně popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předchozí dráhu ve Sluneční soustavě a dokonce i složení a strukturu původního tělesa (meteoroidu).

Tento bolid byl velmi dobře fotograficky zachycen automatickými digitálními celooblohovými bolidovými kamerami především na stanicích v západní části naší sítě. Nejdůležitější záznamy máme z kamer z Kocelovic, Churáňova, Ondřejova, ale také z Frýdlantu, Kunžaku, Polomu a Svratouchu. Tyto stanice jsou součástí Evropské bolidové sítě, která pokrývá území střední Evropy a jejíž centrum je v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Na přiloženém obrázku (obrázek v úvodu) je pohled na celou světelnou dráhu bolidu, jak ho zaznamenala video kamera na stanici v Kunžaku (jedná se o složený snímek z videa). Bolid letěl vysoko nad severozápadním obzorem na ještě značně světlé obloze. Kromě fotografických snímků a videozáznamů v přímém světle se nám podařilo zaznamenat také spektrum bolidu videokamerami z Ondřejova a Kunžaku, což nám poskytuje základní informace o složení původního meteoroidu. Z fotografických snímků a videozáznamů z výše uvedených sedmi stanic jsme určili všechny parametry jeho průletu atmosférou s vysokou přesností a spolehlivostí.

Co se tedy přesně 15. června 2018 odehrálo?

Přesně ve 22 hodin 5 minut a 23 sekund středoevropského letního času vstoupil do zemské atmosféry meteoroid o hmotnosti několika kilogramů a začal svítit ve výšce 86 km jižně od Žatce (viz obrázek níže). Těleso se na začátku pohybovalo relativně malou rychlostí necelých 16 km/s  a světelnou dráhu dlouhou 77 km a skloněnou k zemskému povrchu 50 stupňů uletělo za téměř 6 sekund. Během letu bolid dosáhl jasnosti srovnatelné s jasností Měsíce v první čtvrti (přepočítáno na vzdálenost 100 km) a pohasl jižně od Karlových Varů relativně nízko jen 27 km nad zemí. Během letu se rozpadal a velká většina jeho hmoty se během průletu spotřebovala. Přesto však zlomek jeho původní hmotnosti mohl dopadnout na zemský povrch ve formě menšího počtu malých, řádově maximálně desetigramových, meteoritů do kopcovitého a zalesněného terénu severovýchodně od Horního Slavkova u Karlových Varů. Před srážkou se Zemí tento relativně kompaktní úlomek meziplanetární hmoty (meteoroid) o velikosti menšího balvanu obíhal Slunce po velmi málo výstředné dráze skloněné 20 stupňů k ekliptice (rovina dráhy Země). V přísluní se blížil k dráze planety Venuše a nejdále od Slunce se dostal jen málo za dráhu Země. Jednalo se původem o malou část asteroidu pocházejícího pravděpodobně z vnitřní části hlavního pásu planetek.

Průmět atmosférické dráhy bolidu z 15. června 2018 na zemský povrch (žlutá šipka). Skutečná délka vyfotografované atmosférické dráhy je 77 km a bolid jí uletěl přibližně za 6 s. Autor: Google/AsÚ AV ČR.
Průmět atmosférické dráhy bolidu z 15. června 2018 na zemský povrch (žlutá šipka). Skutečná délka vyfotografované atmosférické dráhy je 77 km a bolid jí uletěl přibližně za 6 s.
Autor: Google/AsÚ AV ČR.

Kontakty a další informace:

Dr. Pavel Spurný
Astronomický ústav AV ČR, vedoucí bolidové sítě
Email: pavel.spurny@asu.cas.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Významné bolidy zachycené Evropskou bolidovou sítí
[2] Formuláře na hlášení jasných bolidů Astronomického ústavu AV ČR

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Štítky: Evropská bolidová síť, Bolid 15. června 2018, Bolid


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »