Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Počasí při úplném zatmění slunce 21. srpna 2017

Počasí při úplném zatmění slunce 21. srpna 2017

Kamera EPIC (Earth Polychromatic Imaging Camera) na palubě družice DSCOVR (Deep Space Climate Observatory) zachytila 21. srpna 2017 z libračního bodu L1 mezi Zemí a Sluncem přechod stínu Měsíce přes Severní Ameriku na plně osvětlené polokouli Země.
Autor: NASA EPIC Team

Úplné zatmění slunce 21. srpna 2017 proběhlo nad územím Spojených států amerických a tak tento vzácný jev mohlo sledovat velké množství lidí, ať už místních, nebo turistů z blízka i z daleka. Pozorování někdy zhatí počasí, a i v tomto případě na některých místech zatmění nebylo možné pozorovat vůbec. Naštěstí v dnešní době jsou krátkodobé předpovědi počasí už dostatečně přesné na to, aby se podle nich mohli lidé zařídit.

Počasí nad USA sledují zejména družice GOES (Geostationary Operational Environmental Satellite). V operačním provozu jsou nyní dvě: GOES-13 na pozici GOES-East nad východním pobřežím USA na 75° západní délky a GOES-15 na pozici GOES-West na 135° západní délky. Loni vypuštěná nejnovější družice GOES-16 by měla být uvedena do operačního provozu v listopadu 2017. Družice snímkují Zemi každých 30 minut v několika spektrálních oborech. Snímky z pozic East a West jsou posunuty o 15 minut. Pro účely tohoto článku využijeme snímků ve viditelné oblasti spektra. Snímky mají uveden světový čas UT a rozlišení 8 km na pixel.

Předpověď oblačné pokrývky s dvoudenním předstihem ze soboty 19. srpna v 11:45 středoamerického letního času na pondělí 21. srpna 2017 během zatmění slunce. Autor: www.weather.com
Předpověď oblačné pokrývky s dvoudenním předstihem ze soboty 19. srpna v 11:45 středoamerického letního času na pondělí 21. srpna 2017 během zatmění slunce.
Autor: www.weather.com

Na meteorologické předpovědní mapě, kterou pravidelně aktualizoval server weather.com, je patrná situace předpovídaná asi 2 dny před zatměním. Na následujících snímcích z družice GOES-West můžeme sledovat stín Měsíce nejprve nad Tichým oceánem a poté už nad územím USA. A samozřejmě také oblačnost před průchodem stínu a po něm. První snímek má čas 17:00 UT, tedy 10:00 PDT (Pacifického letního času) a je na něm vidět, jak se stín Měsíce ještě nad Tichým oceánem blíží k pobřeží. Na dalších snímcích je patrný postup stínu přes pevninu.

Stín Měsíce 21. srpna v 17:00 UT z družice GOES-West Autor: NOAA
Stín Měsíce 21. srpna v 17:00 UT z družice GOES-West
Autor: NOAA

Stín Měsíce 21. srpna v 17:30 UT z družice GOES-West Autor: NOAA
Stín Měsíce 21. srpna v 17:30 UT z družice GOES-West
Autor: NOAA

Stín Měsíce 21. srpna 2017 v 18:00 UT z družice GOES-West Autor: NOAA
Stín Měsíce 21. srpna 2017 v 18:00 UT z družice GOES-West
Autor: NOAA

 

Další  snímky pocházejí z družice GOES-East. První z nich má čas 17:15 UT, tedy 10:15 PDT. Poslední snímek se stínem nad Atlantikem má čas 19:15 UT, tedy 15:15 EDT (východoamerického letního času).

Stín Měsíce 21. srpna 2017 v 17:15 UT nad USA z družice GOES-East Autor: NOAA
Stín Měsíce 21. srpna 2017 v 17:15 UT nad USA z družice GOES-East
Autor: NOAA

Stín Měsíce 21. srpna 2017 v 17:45 UT nad USA z družice GOES-East Autor: NOAA
Stín Měsíce 21. srpna 2017 v 17:45 UT nad USA z družice GOES-East
Autor: NOAA

Stín Měsíce 21. srpna 2017 v 18:15 UT nad USA z družice GOES-East Autor: NOAA
Stín Měsíce 21. srpna 2017 v 18:15 UT nad USA z družice GOES-East
Autor: NOAA

Stín Měsíce 21. srpna 2017 v 18:45 UT nad USA z družice GOES-East Autor: NOAA
Stín Měsíce 21. srpna 2017 v 18:45 UT nad USA z družice GOES-East
Autor: NOAA

Stín Měsíce 21. srpna 2017 v 19:15 UT nad Atlantikem  z družice GOES-East Autor: NOAA
Stín Měsíce 21. srpna 2017 v 19:15 UT nad Atlantikem z družice GOES-East
Autor: NOAA

Ze snímků je patrné, že v době úplného zatmění byla výrazná oblačnost na východě Nebrasky, v Kansasu a sporadická oblačnost ve všech dalších státech až k Atlantiku. Menší oblačnost byla dokonce na některých místech nad Wyomingem.

Tyto a další meteorologické snímky je možné stáhnout až do tří týdnů po datu pořízení z webu www.goes.noaa.gov.
 

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NOAA - Geostationary Satellite Server
[2] GOES - Geostationary Operational Environmental Satellite
[3] NASA - Total Solar Eclipse August 21, 2017
[4] GMT to EDT to CDT to MDT to PDT Converter



O autorovi

Josef Chlachula

Josef Chlachula

Pochází ze Starého Města u Uherského Hradiště. Nejprve se v 6 letech po startu Jurije Gagarina začal zajímat o kosmonautiku, později rozšířil zájem o astronomii. Začal brýlovým dalekohledem vlastní konstrukce, později si postavil 15 cm zrcadlový dalekohled. Od roku 1974 začal působit na hvězdárně ve Zlíně. Věnoval se proměnným hvězdám, nebeské mechanice, vedl výpočetní sekci, astronomický kroužek a v roce 1988 poprvé letní astronomický tábor na Držkové u Zlína. Tábory se stále každoročně pořádají, nyní ve Vlčkové. Na zlínské hvězdárně se věnoval popularizační práci, zejména veřejným přednáškám a vydával také její zpravodaj Zorné pole. Je zakládajícím členem Zlínské astronomické společnosti. V roce 1995 jako člen výkonného výboru České astronomické společnosti založil a provozoval web server astro.cz. Denně vytváří českou verzi Astronomického snímku dne.

Štítky: Americké zatmění, Počasí


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »