Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Prach ze sopky Sarychev Peak obarvuje soumraky na severní polokouli

Prach ze sopky Sarychev Peak obarvuje soumraky na severní polokouli

Posopečný soumrak 30. června 2009 v Merfy ve Francii. Autor: Benjamin Poupard
Posopečný soumrak 30. června 2009 v Merfy ve Francii.
Autor: Benjamin Poupard
O tom, že 12. června došlo k již třetí výrazné sopečné erupci na severní polokouli od srpna 2008, jsme vás již informovali. Sopka Sarychev Peak na Kurilských ostrovech vychrlila do ovzduší obrovské množství (v řádu statisíc tun) sopečného popela, který se postupně sunul nad USA k Evropě. Nyní, necelý měsíc po erupci, prach zabarvuje soumraky nad mnoha místy na severní polokouli včetně několika států Evropy. V pátek 3. července byly soumraky se sytými oranžovo-růžovými barvami pozorované i v České republice.


První dny po erupci

Posopečný soumrak 28. června 2009 v Lathamu, Illinois v USA. Autor: Paul Hadfield
Posopečný soumrak 28. června 2009 v Lathamu, Illinois v USA.
Autor: Paul Hadfield
Sopečný prach se sunul nad severní polovinu Spojených států a Kanadu. První fotografické záznamy o fascinujících úkazech po západu či před východem Slunce proto pocházely z kýžených míst nad Kanadou, americkým Portlandem, Oregonem, Illinois a dalšími severně položenými státy USA od 25. června. Nešlo kolikrát ani tak o výrazně zabarvené soumraky, jako o velmi zvláštní vláknitá oblaka připomínající noční svítící oblaka, akorát zabarvená do fialových či šedých odstínů a pozorovatelná jen krátce po slunečním západu (či ještě před ním). Vláknitou strukturu těchto prachových mračen způsobují silné větrné poryvy, které panují vysoko ve stratosféře (kolem 18 km nad úrovní moře), kde se v současnosti nachází část sopečného popela.

Barvy především

Posopečný soumrak 30. června 2009 v Seville ve Španělsku. Autor: Rafael Gallego
Posopečný soumrak 30. června 2009 v Seville ve Španělsku.
Autor: Rafael Gallego
Pozorovatelé upozorněni na možný výskyt posopečných soumraků si vzpomínají na výrazné jevy na přelomu srpna a září 2008. I tyto jevy byly nyní nad územím USA četně pozorovány, jak dokazuje fotogalerie na prestižním americkém astronomickém serveru spaceweather.cz. Právě v této fotogalerii se 29. června začaly objevovat i první snímky z Evropy. Větší shustka prachu se totiž "zastavila" nad Atlantským oceánem poblíž Španělska a Britských ostrovů, kde díky povětrnostním podmínkám začala rotovat a z okrajů se z ní spouštěly "cáry" sopečného popela nad některé části Evropy. Podivně zbarvenou oblohu při soumracích i rozbřescích mohli potvrdit především ve Velké Británii, Španělsku, Nizozemí a Francii. Krásné snímky podivných rovnoběžně vláknitých oblaků tak koncem června obdivovali především v západní Evropě. Vždy asi hodinu po slunečním západu se pak oblaka zabarvila do sytých oranřových, růžových a fialových odstínů, což spůsobuje nasvícení oblaků Sluncem (které je pro pozorovatele na zemi ji pod obzorem).

V České republice nepřeje počasí

Dalo se předpokládat, že i u nás se barevné soumraky měly objevit každou chvíli. Vždyť počátkem července již pozorování pocházela i ze severní a střední části Německa. V České republice však stále panuje silné bouřkové počasí, které žel přináší rozsáhlé povodně a jiné škody. Bouře se vyskytují na většině území ČR. Vytváří se v poledních hodinách a po 13. hodině udeří první z těch silnějších. Jakmile se vyvinuté bouře rozpadnou, zůstanou po nich vysoká oblaka, která se rozpadají většinou až po setmění. Proto, jestli bylo v minulých dnech pozorované něco zvláštního na soumračné obloze, dalo se to mnohdy přisuzovat právě obyčejným oblakům nasvíceným zapadajícím Sluncem a mimořádné vlhkosti vzduchu, která ČR již několik dnů sužuje.

První pozorování z ČR 3. července 2009 večer

Snímek z družice GOME-2 3. července 2009.
Snímek z družice GOME-2 3. července 2009.
Ti, jimž se včera při západu Slunce a po něm vyjasnilo, měli konečně štěstí. Poměrně výrazný posopečný soumrak bylo možné sledovat především v severní a východní polovině Čech a na Moravě, kde se kolem 20. hodiny vyjasnilo. Ze snímků družice GOME-2 bylo patrné, že výrazný kus sopečného popela putuje severně od České republiky, takže nejvýraznější úkazy bylo možné sledovat například z Krkonoš. Pozorování ale pochází i z Pardubic.

Snímek posopečného soumraku 3. července 2009 z kamery HUMLNET.
Snímek posopečného soumraku 3. července 2009 z kamery HUMLNET.
Husarský kousek se podařil online kamerám Humlnet, které snímají oblast Krkonoš z několika míst (Trutnov, Litoměřice, Sněžka...). Tato síť velmi kvalitních online kamer snímá dané oblasti každou minutu. Konkrétně kamera v Peci pod Sněžkou (Bouda na Muldě), která míří na sever a snímá Sněžku se Studniční horou, zachytila nejen posopečný soumrak (kolem 21:30 letního času), ale také noční svítící oblaka (kolem 22:55 letního času) ve chvíli, kdy nízko nad obzorem ještě posopečný soumrak končil. Zachytila tedy dva výjimečné atmosférické úkazy najednou. Snímek si můžete prohlédnout v archivu kamer Humlnet ZDE (je třeba v levém horním menu odklikat příslušné datum a čas, tj. 3. července mezi 21:20 - 23:00).

Snímek z kamery HUMLNET zachycující posopečný soumrak a NLC 3. 7. 2009.
Snímek z kamery HUMLNET zachycující posopečný soumrak a NLC 3. 7. 2009.
Záznam posopečného soumraku si můžete prohlédnout ZDE (jde celodenní animaci ze snímků kamery Humlnet mířící na severovýchod nad Trutnovem; soumrak je vidět až téměř na konci videa). Animaci zmíněného pohledu z Pece pod Sněžkou si můžete prohlédnout ZDE.

Pakliže se vám podařilo úkaz večer 3. července fotografovat (či se vám podaří něco napozorovat v následujících dnech), neváhejte a své snímky nám pošlete do redakce astro.cz na email info@astro.cz. Sejde-li se více snímků, vytvoříme fotogalerii. Jak dlouho budeme moci posopečné soumraky sledovat, není jisté. Když vybuchla vloni sopka Kasatochi, byly nejdříve sledovány dva dny po sobě výrazné jevy, ale poté ještě asi půl roku měla obloha při soumracích zvláštní nafialovělou barvu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spaceweather.com
[2] Fotogalerie posopečných soumraků na Spaceweather.com
[3] Online kamery Humlnet
[4] Sarychev Peak aneb Velký rozruch kolem třetí výrazné sopečné erupce
[5] Snímky pohybu sopečného prachu z družice GOME-2
[6] Animace pohybu sopečného prachu od 25. do 30. června 2009




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P na soumračném nebi

Když počasí nespolupracuje.

Další informace »