Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Prach ze sopky Sarychev Peak obarvuje soumraky na severní polokouli

Prach ze sopky Sarychev Peak obarvuje soumraky na severní polokouli

Posopečný soumrak 30. června 2009 v Merfy ve Francii. Autor: Benjamin Poupard
Posopečný soumrak 30. června 2009 v Merfy ve Francii.
Autor: Benjamin Poupard
O tom, že 12. června došlo k již třetí výrazné sopečné erupci na severní polokouli od srpna 2008, jsme vás již informovali. Sopka Sarychev Peak na Kurilských ostrovech vychrlila do ovzduší obrovské množství (v řádu statisíc tun) sopečného popela, který se postupně sunul nad USA k Evropě. Nyní, necelý měsíc po erupci, prach zabarvuje soumraky nad mnoha místy na severní polokouli včetně několika států Evropy. V pátek 3. července byly soumraky se sytými oranžovo-růžovými barvami pozorované i v České republice.


První dny po erupci

Posopečný soumrak 28. června 2009 v Lathamu, Illinois v USA. Autor: Paul Hadfield
Posopečný soumrak 28. června 2009 v Lathamu, Illinois v USA.
Autor: Paul Hadfield
Sopečný prach se sunul nad severní polovinu Spojených států a Kanadu. První fotografické záznamy o fascinujících úkazech po západu či před východem Slunce proto pocházely z kýžených míst nad Kanadou, americkým Portlandem, Oregonem, Illinois a dalšími severně položenými státy USA od 25. června. Nešlo kolikrát ani tak o výrazně zabarvené soumraky, jako o velmi zvláštní vláknitá oblaka připomínající noční svítící oblaka, akorát zabarvená do fialových či šedých odstínů a pozorovatelná jen krátce po slunečním západu (či ještě před ním). Vláknitou strukturu těchto prachových mračen způsobují silné větrné poryvy, které panují vysoko ve stratosféře (kolem 18 km nad úrovní moře), kde se v současnosti nachází část sopečného popela.

Barvy především

Posopečný soumrak 30. června 2009 v Seville ve Španělsku. Autor: Rafael Gallego
Posopečný soumrak 30. června 2009 v Seville ve Španělsku.
Autor: Rafael Gallego
Pozorovatelé upozorněni na možný výskyt posopečných soumraků si vzpomínají na výrazné jevy na přelomu srpna a září 2008. I tyto jevy byly nyní nad územím USA četně pozorovány, jak dokazuje fotogalerie na prestižním americkém astronomickém serveru spaceweather.cz. Právě v této fotogalerii se 29. června začaly objevovat i první snímky z Evropy. Větší shustka prachu se totiž "zastavila" nad Atlantským oceánem poblíž Španělska a Britských ostrovů, kde díky povětrnostním podmínkám začala rotovat a z okrajů se z ní spouštěly "cáry" sopečného popela nad některé části Evropy. Podivně zbarvenou oblohu při soumracích i rozbřescích mohli potvrdit především ve Velké Británii, Španělsku, Nizozemí a Francii. Krásné snímky podivných rovnoběžně vláknitých oblaků tak koncem června obdivovali především v západní Evropě. Vždy asi hodinu po slunečním západu se pak oblaka zabarvila do sytých oranřových, růžových a fialových odstínů, což spůsobuje nasvícení oblaků Sluncem (které je pro pozorovatele na zemi ji pod obzorem).

V České republice nepřeje počasí

Dalo se předpokládat, že i u nás se barevné soumraky měly objevit každou chvíli. Vždyť počátkem července již pozorování pocházela i ze severní a střední části Německa. V České republice však stále panuje silné bouřkové počasí, které žel přináší rozsáhlé povodně a jiné škody. Bouře se vyskytují na většině území ČR. Vytváří se v poledních hodinách a po 13. hodině udeří první z těch silnějších. Jakmile se vyvinuté bouře rozpadnou, zůstanou po nich vysoká oblaka, která se rozpadají většinou až po setmění. Proto, jestli bylo v minulých dnech pozorované něco zvláštního na soumračné obloze, dalo se to mnohdy přisuzovat právě obyčejným oblakům nasvíceným zapadajícím Sluncem a mimořádné vlhkosti vzduchu, která ČR již několik dnů sužuje.

První pozorování z ČR 3. července 2009 večer

Snímek z družice GOME-2 3. července 2009.
Snímek z družice GOME-2 3. července 2009.
Ti, jimž se včera při západu Slunce a po něm vyjasnilo, měli konečně štěstí. Poměrně výrazný posopečný soumrak bylo možné sledovat především v severní a východní polovině Čech a na Moravě, kde se kolem 20. hodiny vyjasnilo. Ze snímků družice GOME-2 bylo patrné, že výrazný kus sopečného popela putuje severně od České republiky, takže nejvýraznější úkazy bylo možné sledovat například z Krkonoš. Pozorování ale pochází i z Pardubic.

Snímek posopečného soumraku 3. července 2009 z kamery HUMLNET.
Snímek posopečného soumraku 3. července 2009 z kamery HUMLNET.
Husarský kousek se podařil online kamerám Humlnet, které snímají oblast Krkonoš z několika míst (Trutnov, Litoměřice, Sněžka...). Tato síť velmi kvalitních online kamer snímá dané oblasti každou minutu. Konkrétně kamera v Peci pod Sněžkou (Bouda na Muldě), která míří na sever a snímá Sněžku se Studniční horou, zachytila nejen posopečný soumrak (kolem 21:30 letního času), ale také noční svítící oblaka (kolem 22:55 letního času) ve chvíli, kdy nízko nad obzorem ještě posopečný soumrak končil. Zachytila tedy dva výjimečné atmosférické úkazy najednou. Snímek si můžete prohlédnout v archivu kamer Humlnet ZDE (je třeba v levém horním menu odklikat příslušné datum a čas, tj. 3. července mezi 21:20 - 23:00).

Snímek z kamery HUMLNET zachycující posopečný soumrak a NLC 3. 7. 2009.
Snímek z kamery HUMLNET zachycující posopečný soumrak a NLC 3. 7. 2009.
Záznam posopečného soumraku si můžete prohlédnout ZDE (jde celodenní animaci ze snímků kamery Humlnet mířící na severovýchod nad Trutnovem; soumrak je vidět až téměř na konci videa). Animaci zmíněného pohledu z Pece pod Sněžkou si můžete prohlédnout ZDE.

Pakliže se vám podařilo úkaz večer 3. července fotografovat (či se vám podaří něco napozorovat v následujících dnech), neváhejte a své snímky nám pošlete do redakce astro.cz na email info@astro.cz. Sejde-li se více snímků, vytvoříme fotogalerii. Jak dlouho budeme moci posopečné soumraky sledovat, není jisté. Když vybuchla vloni sopka Kasatochi, byly nejdříve sledovány dva dny po sobě výrazné jevy, ale poté ještě asi půl roku měla obloha při soumracích zvláštní nafialovělou barvu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spaceweather.com
[2] Fotogalerie posopečných soumraků na Spaceweather.com
[3] Online kamery Humlnet
[4] Sarychev Peak aneb Velký rozruch kolem třetí výrazné sopečné erupce
[5] Snímky pohybu sopečného prachu z družice GOME-2
[6] Animace pohybu sopečného prachu od 25. do 30. června 2009




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »