< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Přechod Venuše - fotogalerie
Karel Mokrý Vytisknout článek

Přechod Venuše - fotogalerie

Fotogalerie přechodu Venuše přes sluneční disk - výběr snímků z přechodu pořízených "velkými" dalekohledy i amatéry. Vaše snímky nám zasílejte na adresu info@astro.cz

Tenká linka na "obvodu" Venuše je způsobena refrakcí ve venušině atmosféře. Zdroj: SST

Informace o přechodu Venuše přes sluneční disk:
Přechod Venuše
projekt VT-2004
   studijní materiály
   akce hvězdáren
   soutěž pro střední školy
   on-line kamery
 Související články serveru astro.cz:
Jak se Venuše dostane před Slunce?
Jak probíhá přechod Venuše?
VT 2004 - stručná statistika ke 4. 6. 2004
Evropa se chystá na výjimečný astronomický úkaz - přechod Venuše před Sluncem
Venuše

Švédský 1m dalekohled (SST)
Fotogalerie NASA, obsahuje i videa (externí link)

Video:
Úpice H-alfa (cca 2M)
Úpice Ca (cca 2M)
Úpice WL (cca 2M)
Ondřejov viditelné světlo (4,1M)
DOT H-alfa 1 (2,1M)
DOT H-alfa 2 (23,5M)

Hvězdárny:
Kolovraty
Liberec
Ondřejov - doporovodné akce (pozorování pro veřejnost)
Ondřejov fotografie Pavla Kotena (externí link)
Sedlčany
Sobotiště
hvězdárně v Úpici (externí link)
Hvězdárna Vsetín (externí link)
Zlín
VKCO (externí link)
venustransit.sk (externí link)

Jednotlivci
Milan Altof
astro-zk
Zdeněk Bardon (externí link) - Snímky jsou z výstupu, kde je jasně viditelný třetí a čtvrtý kontakt. Bohužel počasí nedovolilo s dostatečnou kvalitou vyfotografovat začátek tohoto vzácného úkazu, ale i tak jsem velmi spokojen. Snimky byly pořízeny CCD kamerou ST-7XE SBIG dalekohledem 8"LX200 f20
Tomáš Dolejší
Pavlína Horáčková, Gymnázium Zábřeh
Petr Fiedler
Petr Hejna (externí link)
Pavel Jindra (externí link)
Jana Jirků
Martin Kákona (externí link)
Petr Kadleček, Benešov (externí link)
Pavel Kerlin
Martin Kobliha, Vyškov
Petr Kubala (externí link)
David Lempart
Petr Michalík
Eva Mojžíšová, Gymnázium Teplice
Pavel Mráz
Petr Mrva
Petr Pazour
Libor Sedlák
Petr Soukeník
Ladislav Spejchlik
Vojtěch Suchánek (externí link) - Promital jsme obraz na bílou a4 a digitalem snímal. Celé zařízení a jak jsem to dělal je ve formátu Quicktime na http://www.volny.cz/medik/DSCN6808.MOV
Stanislav Tkac
Karel Trapl (externí link) - Kladno - fotografie byly pořízeny kompaktním 2Mpix digitálem přidrženým u okuláru Newtonova reflektoru. Tento typ dalekohledu poskytuje převrácený obraz.
Pavel Vondrák
Jozef Žabka
Milan Zigo, Česká Lípa
ZŠ Strančice

Zahraniční
Italy (externí link), italsky
Taurus Hill Observatory Finsko (externí link)




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Další články autora (321)

Štítky: Přechod Venuše, Čtenářská galerie

36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »