Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Překvapí nás letošní Leonidy už 8. listopadu?

Překvapí nás letošní Leonidy už 8. listopadu?

Ještě před dvěma lety se zdálo, že rokem 2002 na nějakou dobu skončila zvýšená, pět let trvající éra impozantních návratů meteorického roje Leonid. Nakonec však byla i v roce 2003 zaznamenána docela slušná aktivita roje a také poslední předpovědi pro rok 2004 naznačují docela zajímavé hodnoty aktivity. Nebudou sice na úrovni meteorického deště, ale i tak by mohly být očekávané hodnoty ZHR pro pozorovatele dostatečně zajímavé.

Letos 19. listopadu, v době hlavní aktivity roje, projde Země blízko dvou proudů hmoty zbylé v dráze komety Tempel-Tuttle, která prolétá sluneční soustavou s periodou 33 let už mnohem déle než 1000 let.  V tomto roce by se mělo jednat o proudy hmoty pocházející z návratů v letech 1333 a 1733. S proudem z osmnáctého století se Země setkala již v roce 2002 a proud z roku 1333 je považován za ten, který způsobil meteorický déšť v roce 1998.  Ne všechny předpovědní modely s tím ale souhlasí. Nicméně tři nejnovější předpovědi od nejzkušenějších týmů (Lyytinen - Nissinen - Van Flandern; McNaught - Asher; Vaubaillon - Colas - Jorda), ty všechny říkají, že Leonidy letos budou docela aktivní!

Simulace se prováděly také ve francouzském národním středisku CINES na padesáti paralelních procesorech a to stejnou metodou, která dala poměrně přesnou předpověď roku 2003.

Poslední novinka letošních Leonid pochází od Jeremy Vaubaillona. Ten tvrdí, že se zdá být pravděpodobné setkání Země ještě s jedním a to víc než tisíc roků starým proudem. Tento proud, který se uvolnil z komety již v roce 1001 našeho letopočtu by se měl setkat se Zemí už 8. listopadu 2004, deset dnů před hlavní částí roje. Nejhustší část proudu je sice podle modelů umístěna daleko od oběžné dráhy Země, ale proud je rozbit do několika částí a jedna z nich leží přímo v dráze Země. Možná, že právě toto setkání vyprodukuje nejaktivnější meteorickou spršku Leonid pro tento rok. Předpověď totiž nevylučuje, že ZHR bude pohybovat až okolo 50 a krátkodobě možná dosáhne hodnot odpovídajících i 100 meteorům za hodinu.

Na obrázku: vlevo - předpověď pro hlavní návrat 19.11.2004, vpravo - předpověď pro noc z 8. na 9.11. (obrázky lze dále zvětšit)

Tak daleko v čase se vracel Vaubaillon i kvůli předpovědi, kterou zpracoval Mikiya Sato. Podle něj by se Země letos mohla setkat také s částí roztříštěného proudu pocházejícího z roku 1135 a to mezi 20. a 22.listopadem, se slabším maximem nejspíše 21.11. ráno.  Tento předpoklad sice Vaubaillon nepotvrzuje, připomíná však, že tak daleko v čase se podstatně zvyšuje nepřesnost výpočtu.

Naopak zase Esko Lyytinen a Mikiya Sato nenašli podporu pro výpočty Vaubaillona. Nicméně Lyytinen ještě stále pracuje na dalších výpočtech.

Očekávaný návrat meteorického roje Leonid se tedy letos (podle Vaubaillona) uskuteční nejspíše v těchto termínech. Pro SEČ přičtěte +1 hodinu.

Proud Čas maxima očekávané ZHR
1001   8. listopadu v 23:30 UTC 50 (100?)
1333 19. listopadu v 06:42 UTC 10
1733 19. listopadu v 21:49 UTC ~ 65

Čas maxima proudu z roku 1001 i z roku 1733 vypadá pro naše pozorovací podmínky docela zajímavě. Radiant bude v době předpokládaného maxima již nízko nad severovýchodním obzorem a Měsíc bude v obou případech pod obzorem. Kromě počasí by tedy pozorování nemělo nic bránit. O přesnosti výpočtů se tak můžeme přesvědčit již okolo půlnoci z pondělka 8.11. na úterek 9.11. a pak za dalších 10 dnů, v pátek 19.11. před 23 hodinou našeho času.

Zdroj: IMCCE


Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »