Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Překvapí nás letošní Leonidy už 8. listopadu?

Překvapí nás letošní Leonidy už 8. listopadu?

Ještě před dvěma lety se zdálo, že rokem 2002 na nějakou dobu skončila zvýšená, pět let trvající éra impozantních návratů meteorického roje Leonid. Nakonec však byla i v roce 2003 zaznamenána docela slušná aktivita roje a také poslední předpovědi pro rok 2004 naznačují docela zajímavé hodnoty aktivity. Nebudou sice na úrovni meteorického deště, ale i tak by mohly být očekávané hodnoty ZHR pro pozorovatele dostatečně zajímavé.

Letos 19. listopadu, v době hlavní aktivity roje, projde Země blízko dvou proudů hmoty zbylé v dráze komety Tempel-Tuttle, která prolétá sluneční soustavou s periodou 33 let už mnohem déle než 1000 let.  V tomto roce by se mělo jednat o proudy hmoty pocházející z návratů v letech 1333 a 1733. S proudem z osmnáctého století se Země setkala již v roce 2002 a proud z roku 1333 je považován za ten, který způsobil meteorický déšť v roce 1998.  Ne všechny předpovědní modely s tím ale souhlasí. Nicméně tři nejnovější předpovědi od nejzkušenějších týmů (Lyytinen - Nissinen - Van Flandern; McNaught - Asher; Vaubaillon - Colas - Jorda), ty všechny říkají, že Leonidy letos budou docela aktivní!

Simulace se prováděly také ve francouzském národním středisku CINES na padesáti paralelních procesorech a to stejnou metodou, která dala poměrně přesnou předpověď roku 2003.

Poslední novinka letošních Leonid pochází od Jeremy Vaubaillona. Ten tvrdí, že se zdá být pravděpodobné setkání Země ještě s jedním a to víc než tisíc roků starým proudem. Tento proud, který se uvolnil z komety již v roce 1001 našeho letopočtu by se měl setkat se Zemí už 8. listopadu 2004, deset dnů před hlavní částí roje. Nejhustší část proudu je sice podle modelů umístěna daleko od oběžné dráhy Země, ale proud je rozbit do několika částí a jedna z nich leží přímo v dráze Země. Možná, že právě toto setkání vyprodukuje nejaktivnější meteorickou spršku Leonid pro tento rok. Předpověď totiž nevylučuje, že ZHR bude pohybovat až okolo 50 a krátkodobě možná dosáhne hodnot odpovídajících i 100 meteorům za hodinu.

Na obrázku: vlevo - předpověď pro hlavní návrat 19.11.2004, vpravo - předpověď pro noc z 8. na 9.11. (obrázky lze dále zvětšit)

Tak daleko v čase se vracel Vaubaillon i kvůli předpovědi, kterou zpracoval Mikiya Sato. Podle něj by se Země letos mohla setkat také s částí roztříštěného proudu pocházejícího z roku 1135 a to mezi 20. a 22.listopadem, se slabším maximem nejspíše 21.11. ráno.  Tento předpoklad sice Vaubaillon nepotvrzuje, připomíná však, že tak daleko v čase se podstatně zvyšuje nepřesnost výpočtu.

Naopak zase Esko Lyytinen a Mikiya Sato nenašli podporu pro výpočty Vaubaillona. Nicméně Lyytinen ještě stále pracuje na dalších výpočtech.

Očekávaný návrat meteorického roje Leonid se tedy letos (podle Vaubaillona) uskuteční nejspíše v těchto termínech. Pro SEČ přičtěte +1 hodinu.

Proud Čas maxima očekávané ZHR
1001   8. listopadu v 23:30 UTC 50 (100?)
1333 19. listopadu v 06:42 UTC 10
1733 19. listopadu v 21:49 UTC ~ 65

Čas maxima proudu z roku 1001 i z roku 1733 vypadá pro naše pozorovací podmínky docela zajímavě. Radiant bude v době předpokládaného maxima již nízko nad severovýchodním obzorem a Měsíc bude v obou případech pod obzorem. Kromě počasí by tedy pozorování nemělo nic bránit. O přesnosti výpočtů se tak můžeme přesvědčit již okolo půlnoci z pondělka 8.11. na úterek 9.11. a pak za dalších 10 dnů, v pátek 19.11. před 23 hodinou našeho času.

Zdroj: IMCCE


Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »