Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Překvapí nás letošní Leonidy už 8. listopadu?

Překvapí nás letošní Leonidy už 8. listopadu?

Ještě před dvěma lety se zdálo, že rokem 2002 na nějakou dobu skončila zvýšená, pět let trvající éra impozantních návratů meteorického roje Leonid. Nakonec však byla i v roce 2003 zaznamenána docela slušná aktivita roje a také poslední předpovědi pro rok 2004 naznačují docela zajímavé hodnoty aktivity. Nebudou sice na úrovni meteorického deště, ale i tak by mohly být očekávané hodnoty ZHR pro pozorovatele dostatečně zajímavé.

Letos 19. listopadu, v době hlavní aktivity roje, projde Země blízko dvou proudů hmoty zbylé v dráze komety Tempel-Tuttle, která prolétá sluneční soustavou s periodou 33 let už mnohem déle než 1000 let.  V tomto roce by se mělo jednat o proudy hmoty pocházející z návratů v letech 1333 a 1733. S proudem z osmnáctého století se Země setkala již v roce 2002 a proud z roku 1333 je považován za ten, který způsobil meteorický déšť v roce 1998.  Ne všechny předpovědní modely s tím ale souhlasí. Nicméně tři nejnovější předpovědi od nejzkušenějších týmů (Lyytinen - Nissinen - Van Flandern; McNaught - Asher; Vaubaillon - Colas - Jorda), ty všechny říkají, že Leonidy letos budou docela aktivní!

Simulace se prováděly také ve francouzském národním středisku CINES na padesáti paralelních procesorech a to stejnou metodou, která dala poměrně přesnou předpověď roku 2003.

Poslední novinka letošních Leonid pochází od Jeremy Vaubaillona. Ten tvrdí, že se zdá být pravděpodobné setkání Země ještě s jedním a to víc než tisíc roků starým proudem. Tento proud, který se uvolnil z komety již v roce 1001 našeho letopočtu by se měl setkat se Zemí už 8. listopadu 2004, deset dnů před hlavní částí roje. Nejhustší část proudu je sice podle modelů umístěna daleko od oběžné dráhy Země, ale proud je rozbit do několika částí a jedna z nich leží přímo v dráze Země. Možná, že právě toto setkání vyprodukuje nejaktivnější meteorickou spršku Leonid pro tento rok. Předpověď totiž nevylučuje, že ZHR bude pohybovat až okolo 50 a krátkodobě možná dosáhne hodnot odpovídajících i 100 meteorům za hodinu.

Na obrázku: vlevo - předpověď pro hlavní návrat 19.11.2004, vpravo - předpověď pro noc z 8. na 9.11. (obrázky lze dále zvětšit)

Tak daleko v čase se vracel Vaubaillon i kvůli předpovědi, kterou zpracoval Mikiya Sato. Podle něj by se Země letos mohla setkat také s částí roztříštěného proudu pocházejícího z roku 1135 a to mezi 20. a 22.listopadem, se slabším maximem nejspíše 21.11. ráno.  Tento předpoklad sice Vaubaillon nepotvrzuje, připomíná však, že tak daleko v čase se podstatně zvyšuje nepřesnost výpočtu.

Naopak zase Esko Lyytinen a Mikiya Sato nenašli podporu pro výpočty Vaubaillona. Nicméně Lyytinen ještě stále pracuje na dalších výpočtech.

Očekávaný návrat meteorického roje Leonid se tedy letos (podle Vaubaillona) uskuteční nejspíše v těchto termínech. Pro SEČ přičtěte +1 hodinu.

Proud Čas maxima očekávané ZHR
1001   8. listopadu v 23:30 UTC 50 (100?)
1333 19. listopadu v 06:42 UTC 10
1733 19. listopadu v 21:49 UTC ~ 65

Čas maxima proudu z roku 1001 i z roku 1733 vypadá pro naše pozorovací podmínky docela zajímavě. Radiant bude v době předpokládaného maxima již nízko nad severovýchodním obzorem a Měsíc bude v obou případech pod obzorem. Kromě počasí by tedy pozorování nemělo nic bránit. O přesnosti výpočtů se tak můžeme přesvědčit již okolo půlnoci z pondělka 8.11. na úterek 9.11. a pak za dalších 10 dnů, v pátek 19.11. před 23 hodinou našeho času.

Zdroj: IMCCE


Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »