Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Překvapí nás letošní Leonidy už 8. listopadu?

Překvapí nás letošní Leonidy už 8. listopadu?

Ještě před dvěma lety se zdálo, že rokem 2002 na nějakou dobu skončila zvýšená, pět let trvající éra impozantních návratů meteorického roje Leonid. Nakonec však byla i v roce 2003 zaznamenána docela slušná aktivita roje a také poslední předpovědi pro rok 2004 naznačují docela zajímavé hodnoty aktivity. Nebudou sice na úrovni meteorického deště, ale i tak by mohly být očekávané hodnoty ZHR pro pozorovatele dostatečně zajímavé.

Letos 19. listopadu, v době hlavní aktivity roje, projde Země blízko dvou proudů hmoty zbylé v dráze komety Tempel-Tuttle, která prolétá sluneční soustavou s periodou 33 let už mnohem déle než 1000 let.  V tomto roce by se mělo jednat o proudy hmoty pocházející z návratů v letech 1333 a 1733. S proudem z osmnáctého století se Země setkala již v roce 2002 a proud z roku 1333 je považován za ten, který způsobil meteorický déšť v roce 1998.  Ne všechny předpovědní modely s tím ale souhlasí. Nicméně tři nejnovější předpovědi od nejzkušenějších týmů (Lyytinen - Nissinen - Van Flandern; McNaught - Asher; Vaubaillon - Colas - Jorda), ty všechny říkají, že Leonidy letos budou docela aktivní!

Simulace se prováděly také ve francouzském národním středisku CINES na padesáti paralelních procesorech a to stejnou metodou, která dala poměrně přesnou předpověď roku 2003.

Poslední novinka letošních Leonid pochází od Jeremy Vaubaillona. Ten tvrdí, že se zdá být pravděpodobné setkání Země ještě s jedním a to víc než tisíc roků starým proudem. Tento proud, který se uvolnil z komety již v roce 1001 našeho letopočtu by se měl setkat se Zemí už 8. listopadu 2004, deset dnů před hlavní částí roje. Nejhustší část proudu je sice podle modelů umístěna daleko od oběžné dráhy Země, ale proud je rozbit do několika částí a jedna z nich leží přímo v dráze Země. Možná, že právě toto setkání vyprodukuje nejaktivnější meteorickou spršku Leonid pro tento rok. Předpověď totiž nevylučuje, že ZHR bude pohybovat až okolo 50 a krátkodobě možná dosáhne hodnot odpovídajících i 100 meteorům za hodinu.

Na obrázku: vlevo - předpověď pro hlavní návrat 19.11.2004, vpravo - předpověď pro noc z 8. na 9.11. (obrázky lze dále zvětšit)

Tak daleko v čase se vracel Vaubaillon i kvůli předpovědi, kterou zpracoval Mikiya Sato. Podle něj by se Země letos mohla setkat také s částí roztříštěného proudu pocházejícího z roku 1135 a to mezi 20. a 22.listopadem, se slabším maximem nejspíše 21.11. ráno.  Tento předpoklad sice Vaubaillon nepotvrzuje, připomíná však, že tak daleko v čase se podstatně zvyšuje nepřesnost výpočtu.

Naopak zase Esko Lyytinen a Mikiya Sato nenašli podporu pro výpočty Vaubaillona. Nicméně Lyytinen ještě stále pracuje na dalších výpočtech.

Očekávaný návrat meteorického roje Leonid se tedy letos (podle Vaubaillona) uskuteční nejspíše v těchto termínech. Pro SEČ přičtěte +1 hodinu.

Proud Čas maxima očekávané ZHR
1001   8. listopadu v 23:30 UTC 50 (100?)
1333 19. listopadu v 06:42 UTC 10
1733 19. listopadu v 21:49 UTC ~ 65

Čas maxima proudu z roku 1001 i z roku 1733 vypadá pro naše pozorovací podmínky docela zajímavě. Radiant bude v době předpokládaného maxima již nízko nad severovýchodním obzorem a Měsíc bude v obou případech pod obzorem. Kromě počasí by tedy pozorování nemělo nic bránit. O přesnosti výpočtů se tak můžeme přesvědčit již okolo půlnoci z pondělka 8.11. na úterek 9.11. a pak za dalších 10 dnů, v pátek 19.11. před 23 hodinou našeho času.

Zdroj: IMCCE


Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



17. vesmírný týden 2026

17. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 4. do 26. 4. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše, která projde kolem Uranu a nad jihozápadem je Jupiter. Konjunkce planet na ranní obloze je nám bohužel skryta. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) projde mezi Zemí a Sluncem a bude vidět v koronografu SOHO. Úspěšný třetí start zaznamenala společnost Blue Origin se svojí raketou New Glenn, přičemž první stupeň opět úspěšně přistál na mořské plošině. Úspěšné testy má za sebou i celá Super Heavy Starship chystající se na další testovací let v květnu. Aleš Svoboda podstupuje třetí závěrečnou část výcviku. Před pěti lety se na Marsu vznesl vrtulníček Ingenuity.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 29P/Schwassmann-Wachmann

Snímek komety 29P/Schwassmann-Wachmann. Sever je nahoře, východ vlevo. Proti poslednímu snímku ze 7.4.2026 se vzhled komety podstatně změnil.

Další informace »