Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Projekt GLORIA bude sledovat polární záři z Grónska

Projekt GLORIA bude sledovat polární záři z Grónska

Polární záře Autor: J. C. Casado
Polární záře
Autor: J. C. Casado
24. - 29. srpna 2013 se uskuteční expedice za pozorováním polární záře z jihu Grónska. Expedice je pojmenována Shelios 2013 a během ní bude na webu dostupný přenos z okolí ledovce Qaleraliq. Přenos proběhne v rámci projektu GLORIA, do kterého je zapojen také Astronomický ústav AV ČR.

Na horní části záznam sluneční aktivity (počet slunečních skvrn v čase). První vrchol koresponduje s posledním maximem sluneční aktivity v roce 2001; podle aktuální předpovědi bude příští maximum na konci roku 2013. Na spodní části sluneční aktivita za po Autor: Solar Influences Data Analysis Center
Na horní části záznam sluneční aktivity (počet slunečních skvrn v čase). První vrchol koresponduje s posledním maximem sluneční aktivity v roce 2001; podle aktuální předpovědi bude příští maximum na konci roku 2013. Na spodní části sluneční aktivita za po
Autor: Solar Influences Data Analysis Center
Rok 2013: Maximum sluneční aktivity
Podle dat zaznamenaných za posledních 200 let víme, že maximum sluneční aktivity se opakuje v přibližně jedenáctiletém cyklu (obrázek 1). Sluneční aktivita je definována počtem slunečních skvrn detekovaných na povrchu Slunce. S blížícím se maximem počet skvrn stoupá, jak je vidět na horní části obrázku. Magnetické pole Slunce navíc mění polaritu, takže je jasné, že vrchol 24. periody sluneční aktivity nastane někdy před koncem roku 2013.

Během slunečního maxima se zvyšuje intenzita slunečního větru, což vede ke zvýšení proudu elementárních částic dopadajících na Zemi. Tyto elektricky nabité částice jsou usměrněny magnetickým polem Země a interagují se zemskou atmosférou  – tak vzniká polární záře. Nejlepší oblastí pro pozorování tohoto fenoménu je kruh okolo magnetického pólu Země, přesněji mezi 60. a 70. stupněm severní šířky. Nicméně magnetický pól se neshoduje se zeměpisným severním pólem a v průběhu času se pohybuje. V současné době se nachází u pobřeží kanadského ostrova Ellef Ringnes, což znamená, že pro pozorování polární záře je nejlepším místem jižní Grónsko.

Polární záře a GLORIA
Polární záře je zážitek, který stojí za to vidět alespoň jednou v životě. Obloha hraje barvami, které se rychle mění a mají několik tónů. Světlo vzniká v nižší atmosféře (ve výškách mezi 100 a 400 km) a je důsledkem kolize slunečního větru (v podstatě elektrony) s atomy kyslíku (zelenavé tóny) nebo molekulami dusíku (načervenalé tóny).

Ne každý může zaletět do Grónska polární záře pozorovat. Proto přišel projekt GLORIA s možností, jak vidět celé představení na internetu na adrese live.gloria-project.eu. GLORIA je zkratkou z anglických slov "GLObal Robotic-telescopes Intelligent Array". Jedná se o celosvětovou síť robotických dalekohledů s volným přístupem. V České republice je projekt GLORIA řešen na Astronomickém ústavu AV ČR, ČVUT a Fyzikálním ústavu AV ČR. Pro více informací o této a dalších aktivitách projektu GLORIA navštivte stránky gloria-project.eu.

Grónsko, expedice Shelios 2013. Čísla v kruzích označují místa, odkud se bude polární záře pozorovat.  Autor: Projekt GLORIA
Grónsko, expedice Shelios 2013. Čísla v kruzích označují místa, odkud se bude polární záře pozorovat.
Autor: Projekt GLORIA
Vysílání
Během expedice mezi 24. – 29. srpnem se uskuteční videopřenosy z okolí ledovce Qaleraliq (souřadnice 46.6791W; 60.9896N) a dvou dalších míst, které se nacházejí na jihu Grónska (viz obrázek 4). Živé vstupy budou mezi 2:30 – 3:30, tj. uprostřed noci v Evropě. Pozor: počasí může změnit vysílací schéma! Vysílání bude zahrnovat:

  1. Přímé přenosy
    Živé záběry z černobílé kamery, které budou ukazovat pohyby polární záře, se budou vysílat každý večer. Můžete je sledovat na stránkách projektu GLORIA live.gloria-project.eu a stránkách hlavního partnera sky-live.tv.
  2. Minutové časosběrné snímky
    Každou noc budou během jedné hodiny pořizovány snímky po minutě a budou okamžitě odesílány na webový portál. Budou použity dva fotoaparáty Canon 5D-Mark II s identickými objektivy, vzdálené minimálně 1 km a maximálně 50 km, takže bude možné vypočítat výšku záře metodou paralaxy. Tyto snímku budou dostupné na webu k využití v plánovaných výukových aktivitách.

Polární záře Autor: J. C. Casado
Polární záře
Autor: J. C. Casado
Výukové aktivity
S využitím získaných snímků bude možné uskutečnit výukovou aktivitu: Výpočet výšky polární záře z obrázků pomocí barev a paralaxy. Referenční dokument aktivity je ke stažení zde.

Odkazy
Během vysílání budou k dispozici denně informace o sluneční aktivitě prostřednictvím těchto zdrojů:




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »