Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Projekt GLORIA bude sledovat polární záři z Grónska

Projekt GLORIA bude sledovat polární záři z Grónska

Polární záře Autor: J. C. Casado
Polární záře
Autor: J. C. Casado
24. - 29. srpna 2013 se uskuteční expedice za pozorováním polární záře z jihu Grónska. Expedice je pojmenována Shelios 2013 a během ní bude na webu dostupný přenos z okolí ledovce Qaleraliq. Přenos proběhne v rámci projektu GLORIA, do kterého je zapojen také Astronomický ústav AV ČR.

Na horní části záznam sluneční aktivity (počet slunečních skvrn v čase). První vrchol koresponduje s posledním maximem sluneční aktivity v roce 2001; podle aktuální předpovědi bude příští maximum na konci roku 2013. Na spodní části sluneční aktivita za po Autor: Solar Influences Data Analysis Center
Na horní části záznam sluneční aktivity (počet slunečních skvrn v čase). První vrchol koresponduje s posledním maximem sluneční aktivity v roce 2001; podle aktuální předpovědi bude příští maximum na konci roku 2013. Na spodní části sluneční aktivita za po
Autor: Solar Influences Data Analysis Center
Rok 2013: Maximum sluneční aktivity
Podle dat zaznamenaných za posledních 200 let víme, že maximum sluneční aktivity se opakuje v přibližně jedenáctiletém cyklu (obrázek 1). Sluneční aktivita je definována počtem slunečních skvrn detekovaných na povrchu Slunce. S blížícím se maximem počet skvrn stoupá, jak je vidět na horní části obrázku. Magnetické pole Slunce navíc mění polaritu, takže je jasné, že vrchol 24. periody sluneční aktivity nastane někdy před koncem roku 2013.

Během slunečního maxima se zvyšuje intenzita slunečního větru, což vede ke zvýšení proudu elementárních částic dopadajících na Zemi. Tyto elektricky nabité částice jsou usměrněny magnetickým polem Země a interagují se zemskou atmosférou  – tak vzniká polární záře. Nejlepší oblastí pro pozorování tohoto fenoménu je kruh okolo magnetického pólu Země, přesněji mezi 60. a 70. stupněm severní šířky. Nicméně magnetický pól se neshoduje se zeměpisným severním pólem a v průběhu času se pohybuje. V současné době se nachází u pobřeží kanadského ostrova Ellef Ringnes, což znamená, že pro pozorování polární záře je nejlepším místem jižní Grónsko.

Polární záře a GLORIA
Polární záře je zážitek, který stojí za to vidět alespoň jednou v životě. Obloha hraje barvami, které se rychle mění a mají několik tónů. Světlo vzniká v nižší atmosféře (ve výškách mezi 100 a 400 km) a je důsledkem kolize slunečního větru (v podstatě elektrony) s atomy kyslíku (zelenavé tóny) nebo molekulami dusíku (načervenalé tóny).

Ne každý může zaletět do Grónska polární záře pozorovat. Proto přišel projekt GLORIA s možností, jak vidět celé představení na internetu na adrese live.gloria-project.eu. GLORIA je zkratkou z anglických slov "GLObal Robotic-telescopes Intelligent Array". Jedná se o celosvětovou síť robotických dalekohledů s volným přístupem. V České republice je projekt GLORIA řešen na Astronomickém ústavu AV ČR, ČVUT a Fyzikálním ústavu AV ČR. Pro více informací o této a dalších aktivitách projektu GLORIA navštivte stránky gloria-project.eu.

Grónsko, expedice Shelios 2013. Čísla v kruzích označují místa, odkud se bude polární záře pozorovat.  Autor: Projekt GLORIA
Grónsko, expedice Shelios 2013. Čísla v kruzích označují místa, odkud se bude polární záře pozorovat.
Autor: Projekt GLORIA
Vysílání
Během expedice mezi 24. – 29. srpnem se uskuteční videopřenosy z okolí ledovce Qaleraliq (souřadnice 46.6791W; 60.9896N) a dvou dalších míst, které se nacházejí na jihu Grónska (viz obrázek 4). Živé vstupy budou mezi 2:30 – 3:30, tj. uprostřed noci v Evropě. Pozor: počasí může změnit vysílací schéma! Vysílání bude zahrnovat:

  1. Přímé přenosy
    Živé záběry z černobílé kamery, které budou ukazovat pohyby polární záře, se budou vysílat každý večer. Můžete je sledovat na stránkách projektu GLORIA live.gloria-project.eu a stránkách hlavního partnera sky-live.tv.
  2. Minutové časosběrné snímky
    Každou noc budou během jedné hodiny pořizovány snímky po minutě a budou okamžitě odesílány na webový portál. Budou použity dva fotoaparáty Canon 5D-Mark II s identickými objektivy, vzdálené minimálně 1 km a maximálně 50 km, takže bude možné vypočítat výšku záře metodou paralaxy. Tyto snímku budou dostupné na webu k využití v plánovaných výukových aktivitách.

Polární záře Autor: J. C. Casado
Polární záře
Autor: J. C. Casado
Výukové aktivity
S využitím získaných snímků bude možné uskutečnit výukovou aktivitu: Výpočet výšky polární záře z obrázků pomocí barev a paralaxy. Referenční dokument aktivity je ke stažení zde.

Odkazy
Během vysílání budou k dispozici denně informace o sluneční aktivitě prostřednictvím těchto zdrojů:




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »