Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Projekt GLORIA bude sledovat polární záři z Grónska

Projekt GLORIA bude sledovat polární záři z Grónska

Polární záře Autor: J. C. Casado
Polární záře
Autor: J. C. Casado
24. - 29. srpna 2013 se uskuteční expedice za pozorováním polární záře z jihu Grónska. Expedice je pojmenována Shelios 2013 a během ní bude na webu dostupný přenos z okolí ledovce Qaleraliq. Přenos proběhne v rámci projektu GLORIA, do kterého je zapojen také Astronomický ústav AV ČR.

Na horní části záznam sluneční aktivity (počet slunečních skvrn v čase). První vrchol koresponduje s posledním maximem sluneční aktivity v roce 2001; podle aktuální předpovědi bude příští maximum na konci roku 2013. Na spodní části sluneční aktivita za po Autor: Solar Influences Data Analysis Center
Na horní části záznam sluneční aktivity (počet slunečních skvrn v čase). První vrchol koresponduje s posledním maximem sluneční aktivity v roce 2001; podle aktuální předpovědi bude příští maximum na konci roku 2013. Na spodní části sluneční aktivita za po
Autor: Solar Influences Data Analysis Center
Rok 2013: Maximum sluneční aktivity
Podle dat zaznamenaných za posledních 200 let víme, že maximum sluneční aktivity se opakuje v přibližně jedenáctiletém cyklu (obrázek 1). Sluneční aktivita je definována počtem slunečních skvrn detekovaných na povrchu Slunce. S blížícím se maximem počet skvrn stoupá, jak je vidět na horní části obrázku. Magnetické pole Slunce navíc mění polaritu, takže je jasné, že vrchol 24. periody sluneční aktivity nastane někdy před koncem roku 2013.

Během slunečního maxima se zvyšuje intenzita slunečního větru, což vede ke zvýšení proudu elementárních částic dopadajících na Zemi. Tyto elektricky nabité částice jsou usměrněny magnetickým polem Země a interagují se zemskou atmosférou  – tak vzniká polární záře. Nejlepší oblastí pro pozorování tohoto fenoménu je kruh okolo magnetického pólu Země, přesněji mezi 60. a 70. stupněm severní šířky. Nicméně magnetický pól se neshoduje se zeměpisným severním pólem a v průběhu času se pohybuje. V současné době se nachází u pobřeží kanadského ostrova Ellef Ringnes, což znamená, že pro pozorování polární záře je nejlepším místem jižní Grónsko.

Polární záře a GLORIA
Polární záře je zážitek, který stojí za to vidět alespoň jednou v životě. Obloha hraje barvami, které se rychle mění a mají několik tónů. Světlo vzniká v nižší atmosféře (ve výškách mezi 100 a 400 km) a je důsledkem kolize slunečního větru (v podstatě elektrony) s atomy kyslíku (zelenavé tóny) nebo molekulami dusíku (načervenalé tóny).

Ne každý může zaletět do Grónska polární záře pozorovat. Proto přišel projekt GLORIA s možností, jak vidět celé představení na internetu na adrese live.gloria-project.eu. GLORIA je zkratkou z anglických slov "GLObal Robotic-telescopes Intelligent Array". Jedná se o celosvětovou síť robotických dalekohledů s volným přístupem. V České republice je projekt GLORIA řešen na Astronomickém ústavu AV ČR, ČVUT a Fyzikálním ústavu AV ČR. Pro více informací o této a dalších aktivitách projektu GLORIA navštivte stránky gloria-project.eu.

Grónsko, expedice Shelios 2013. Čísla v kruzích označují místa, odkud se bude polární záře pozorovat.  Autor: Projekt GLORIA
Grónsko, expedice Shelios 2013. Čísla v kruzích označují místa, odkud se bude polární záře pozorovat.
Autor: Projekt GLORIA
Vysílání
Během expedice mezi 24. – 29. srpnem se uskuteční videopřenosy z okolí ledovce Qaleraliq (souřadnice 46.6791W; 60.9896N) a dvou dalších míst, které se nacházejí na jihu Grónska (viz obrázek 4). Živé vstupy budou mezi 2:30 – 3:30, tj. uprostřed noci v Evropě. Pozor: počasí může změnit vysílací schéma! Vysílání bude zahrnovat:

  1. Přímé přenosy
    Živé záběry z černobílé kamery, které budou ukazovat pohyby polární záře, se budou vysílat každý večer. Můžete je sledovat na stránkách projektu GLORIA live.gloria-project.eu a stránkách hlavního partnera sky-live.tv.
  2. Minutové časosběrné snímky
    Každou noc budou během jedné hodiny pořizovány snímky po minutě a budou okamžitě odesílány na webový portál. Budou použity dva fotoaparáty Canon 5D-Mark II s identickými objektivy, vzdálené minimálně 1 km a maximálně 50 km, takže bude možné vypočítat výšku záře metodou paralaxy. Tyto snímku budou dostupné na webu k využití v plánovaných výukových aktivitách.

Polární záře Autor: J. C. Casado
Polární záře
Autor: J. C. Casado
Výukové aktivity
S využitím získaných snímků bude možné uskutečnit výukovou aktivitu: Výpočet výšky polární záře z obrázků pomocí barev a paralaxy. Referenční dokument aktivity je ke stažení zde.

Odkazy
Během vysílání budou k dispozici denně informace o sluneční aktivitě prostřednictvím těchto zdrojů:




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



47. vesmírný týden 2025

47. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »