Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Prstencové zatmění Slunce bude vidět pouze v Antarktidě

Prstencové zatmění Slunce bude vidět pouze v Antarktidě

Prstencové zatmění Slunce (autor: Stefan Seip)
Prstencové zatmění Slunce (autor: Stefan Seip)
Ve čtvrtek 7. února kolem 4. hodiny UT nastane prstencové zatmění Slunce, které budou moci někteří lidé spatřit pouze v oblasti okolo jižního světového pólu. Pás annularity zde bude mít šířku okolo 444 km a nejdéle zatmění potrvá 2m 11.7s.

Velikost zatmění bude 96.5% (tedy měsíční kotouč zakryje pouze 96.5% slunečního kotouče). Pokud se tedy bude někdo nacházet v nehostinné antarktické oblasti vybaven slunečním filtrem, bude moci spatřit namísto běžného slunečního kotouče zvláštní světelný prsten. Okem bez filtru by ale byl pohled velmi nebezpečný, neboť i poslední záře sluneční fotosféry při tak vysokém procentu zakrytí slunečního kotouče je dost jasná na to, aby poškodila oční sítnici.

Prstencové zatmění vzniká stejně jako úplné zatmění Slunce (tedy ve chvíli, kdy se Měsíc dostane mezi Zemi a Slunce a svým kotoučem zakryje naší mateřskou hvězdu). Jediným rozdílem je poněkud opačný poměr velikosti obou kotoučků (měsíčního a slunečního). Při úplném zatmění Slunce je Měsíc na své dráze okolo Země blíž k přízemí a jeho kotouček se jeví o několik procent větší, než sluneční. Tím dojde k totálnímu zákrytu samotného Slunce a my můžeme pozorovat vnější sluneční atmosféru zvanou koróna. Pokud je však Měsíc blíž k odzemí, oproti slunečnímu kotouči je ten jeho na obloze menší, a tak není schopen zakrýt celou plochu Slunce. Ti, kteří úkaz pozorují uprostřed předpovězeného pásu annularity (pás, kde je zatmění vidět jako prstencové), mohou vidět v určitý okamžik, jak se středy obou kotoučků ztotožní, což pak přinese (přes ochranná sklíčka nebo brýle) kýžený pohled na „sluneční prstýnek“.

Čtvrteční prstencové zatmění budou moci pozorovat jako částečné například v Austrálii nebo na Novém Zélandu. Na jižním světovém pólu bude mít zatmění velikost přibližně 85%. Od nás úkaz neuvidíme vůbec. Není však proč litovat, protože rok 2008 je na zatmění viditelná z našeho území stejný jako rok 2003. Budeme moci spatřit dvě zatmění Měsíce (úplné – nastane už zanedlouho 21. února; částečné 16. srpna – Měsíc bude zakryt z 81%) a jedno částečné zatmění Slunce (přinese nám ho první srpnový den přibližně hodinu před polednem; jako úplné jej budou moci pozorovat například v ruské Sibiři, v Mongolsku či v Číně).

Animaci průběhu zatmění si můžete prohlédnout ZDE a fotogalerie bude k nalezení ZDE.

Webkamery a výpravy
Aktuální smímky z webkamer na Antarktidě naleznete ZDE. Snímky z Antartické výpravy za tímto zatměním pořádané Xavierem M. Jubierem najdete TADY.

Zdroje:
[1] http://astro.sci.muni.cz/zatmeni/
[2] http://shadowandsubstance.com/
[3] http://sunearth.gsfc.nasa.gov/eclipse/eclipse.html




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



51. vesmírný týden 2018

51. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 17. 12. do 23. 12. 2018. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vidět Mars. Na ranní obloze se potkává Merkur s Jupiterem, nejvýše je Venuše. Kometu 46P/Wirtanen skrývají oblaka, ruší svým svitem Měsíc, minula Plejády, ale je docela jasná. Mimořádný výstup do kosmického prostoru zažila ISS. Virgin Galactic překonala se svým VSS Unity hranici 80 km. Voyager 2 je mimo sféru vlivu slunečního větru. InSight na Marsu konečně vyfotografována z oběžné dráhy. Před 50 lety se na cestu kolem Měsíce vydalo Apollo 8.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 46P na Benecku

Canon 5D, f4/28mm, ISO1600, stativ, panorama tří snímků, fotografováno při chvilkovém vyjasnění v Krkonoších

Další informace »