Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Prstencové zatmění Slunce bude vidět pouze v Antarktidě

Prstencové zatmění Slunce bude vidět pouze v Antarktidě

Prstencové zatmění Slunce (autor: Stefan Seip)
Prstencové zatmění Slunce (autor: Stefan Seip)
Ve čtvrtek 7. února kolem 4. hodiny UT nastane prstencové zatmění Slunce, které budou moci někteří lidé spatřit pouze v oblasti okolo jižního světového pólu. Pás annularity zde bude mít šířku okolo 444 km a nejdéle zatmění potrvá 2m 11.7s.

Velikost zatmění bude 96.5% (tedy měsíční kotouč zakryje pouze 96.5% slunečního kotouče). Pokud se tedy bude někdo nacházet v nehostinné antarktické oblasti vybaven slunečním filtrem, bude moci spatřit namísto běžného slunečního kotouče zvláštní světelný prsten. Okem bez filtru by ale byl pohled velmi nebezpečný, neboť i poslední záře sluneční fotosféry při tak vysokém procentu zakrytí slunečního kotouče je dost jasná na to, aby poškodila oční sítnici.

Prstencové zatmění vzniká stejně jako úplné zatmění Slunce (tedy ve chvíli, kdy se Měsíc dostane mezi Zemi a Slunce a svým kotoučem zakryje naší mateřskou hvězdu). Jediným rozdílem je poněkud opačný poměr velikosti obou kotoučků (měsíčního a slunečního). Při úplném zatmění Slunce je Měsíc na své dráze okolo Země blíž k přízemí a jeho kotouček se jeví o několik procent větší, než sluneční. Tím dojde k totálnímu zákrytu samotného Slunce a my můžeme pozorovat vnější sluneční atmosféru zvanou koróna. Pokud je však Měsíc blíž k odzemí, oproti slunečnímu kotouči je ten jeho na obloze menší, a tak není schopen zakrýt celou plochu Slunce. Ti, kteří úkaz pozorují uprostřed předpovězeného pásu annularity (pás, kde je zatmění vidět jako prstencové), mohou vidět v určitý okamžik, jak se středy obou kotoučků ztotožní, což pak přinese (přes ochranná sklíčka nebo brýle) kýžený pohled na „sluneční prstýnek“.

Čtvrteční prstencové zatmění budou moci pozorovat jako částečné například v Austrálii nebo na Novém Zélandu. Na jižním světovém pólu bude mít zatmění velikost přibližně 85%. Od nás úkaz neuvidíme vůbec. Není však proč litovat, protože rok 2008 je na zatmění viditelná z našeho území stejný jako rok 2003. Budeme moci spatřit dvě zatmění Měsíce (úplné – nastane už zanedlouho 21. února; částečné 16. srpna – Měsíc bude zakryt z 81%) a jedno částečné zatmění Slunce (přinese nám ho první srpnový den přibližně hodinu před polednem; jako úplné jej budou moci pozorovat například v ruské Sibiři, v Mongolsku či v Číně).

Animaci průběhu zatmění si můžete prohlédnout ZDE a fotogalerie bude k nalezení ZDE.

Webkamery a výpravy
Aktuální smímky z webkamer na Antarktidě naleznete ZDE. Snímky z Antartické výpravy za tímto zatměním pořádané Xavierem M. Jubierem najdete TADY.

Zdroje:
[1] http://astro.sci.muni.cz/zatmeni/
[2] http://shadowandsubstance.com/
[3] http://sunearth.gsfc.nasa.gov/eclipse/eclipse.html






50. vesmírný týden 2023

50. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 12. do 17. 12. 2023. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze září jasný Jupiter na jihovýchodě a Saturn na jihozápadě. Ráno je vidět Venuše nad jihovýchodním obzorem. Slunce pokračuje ve zvýšené aktivitě. O pozornost se kromě periodické komety 12P hlásí i 62P a po čtyřech měsících zjasnila i 29P. Nastává maximum nejbohatšího meteorického roje roku, Geminid. Připravuje se start Falconu Heavy s americkým armádním miniraketoplánem X-37B. Před 160 lety se narodila Annie Jump Canon, která určila spektrální charakteristiky 350 000 hvězd a stála u zrodu Harvardského klasifikačního systému používaného dodnes.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ

Východ slunce

Další informace »