Prstencové zatmění Slunce bude vidět pouze v Antarktidě
Velikost zatmění bude 96.5% (tedy měsíční kotouč zakryje pouze 96.5% slunečního kotouče). Pokud se tedy bude někdo nacházet v nehostinné antarktické oblasti vybaven slunečním filtrem, bude moci spatřit namísto běžného slunečního kotouče zvláštní světelný prsten. Okem bez filtru by ale byl pohled velmi nebezpečný, neboť i poslední záře sluneční fotosféry při tak vysokém procentu zakrytí slunečního kotouče je dost jasná na to, aby poškodila oční sítnici.
Prstencové zatmění vzniká stejně jako úplné zatmění Slunce (tedy ve chvíli, kdy se Měsíc dostane mezi Zemi a Slunce a svým kotoučem zakryje naší mateřskou hvězdu). Jediným rozdílem je poněkud opačný poměr velikosti obou kotoučků (měsíčního a slunečního). Při úplném zatmění Slunce je Měsíc na své dráze okolo Země blíž k přízemí a jeho kotouček se jeví o několik procent větší, než sluneční. Tím dojde k totálnímu zákrytu samotného Slunce a my můžeme pozorovat vnější sluneční atmosféru zvanou koróna. Pokud je však Měsíc blíž k odzemí, oproti slunečnímu kotouči je ten jeho na obloze menší, a tak není schopen zakrýt celou plochu Slunce. Ti, kteří úkaz pozorují uprostřed předpovězeného pásu annularity (pás, kde je zatmění vidět jako prstencové), mohou vidět v určitý okamžik, jak se středy obou kotoučků ztotožní, což pak přinese (přes ochranná sklíčka nebo brýle) kýžený pohled na „sluneční prstýnek“.
Čtvrteční prstencové zatmění budou moci pozorovat jako částečné například v Austrálii nebo na Novém Zélandu. Na jižním světovém pólu bude mít zatmění velikost přibližně 85%. Od nás úkaz neuvidíme vůbec. Není však proč litovat, protože rok 2008 je na zatmění viditelná z našeho území stejný jako rok 2003. Budeme moci spatřit dvě zatmění Měsíce (úplné – nastane už zanedlouho 21. února; částečné 16. srpna – Měsíc bude zakryt z 81%) a jedno částečné zatmění Slunce (přinese nám ho první srpnový den přibližně hodinu před polednem; jako úplné jej budou moci pozorovat například v ruské Sibiři, v Mongolsku či v Číně).
Animaci průběhu zatmění si můžete prohlédnout ZDE a fotogalerie bude k nalezení ZDE.
Webkamery a výpravy
Aktuální smímky z webkamer na Antarktidě naleznete ZDE. Snímky z Antartické výpravy za tímto zatměním pořádané Xavierem M. Jubierem najdete TADY.
Zdroje:
[1] http://astro.sci.muni.cz/zatmeni/
[2] http://shadowandsubstance.com/
[3] http://sunearth.gsfc.nasa.gov/eclipse/eclipse.html
O autorovi
Petr Horálek
Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.
