Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Prstencové zatmění Slunce bude vidět pouze v Antarktidě

Prstencové zatmění Slunce bude vidět pouze v Antarktidě

Prstencové zatmění Slunce (autor: Stefan Seip)
Prstencové zatmění Slunce (autor: Stefan Seip)
Ve čtvrtek 7. února kolem 4. hodiny UT nastane prstencové zatmění Slunce, které budou moci někteří lidé spatřit pouze v oblasti okolo jižního světového pólu. Pás annularity zde bude mít šířku okolo 444 km a nejdéle zatmění potrvá 2m 11.7s.

Velikost zatmění bude 96.5% (tedy měsíční kotouč zakryje pouze 96.5% slunečního kotouče). Pokud se tedy bude někdo nacházet v nehostinné antarktické oblasti vybaven slunečním filtrem, bude moci spatřit namísto běžného slunečního kotouče zvláštní světelný prsten. Okem bez filtru by ale byl pohled velmi nebezpečný, neboť i poslední záře sluneční fotosféry při tak vysokém procentu zakrytí slunečního kotouče je dost jasná na to, aby poškodila oční sítnici.

Prstencové zatmění vzniká stejně jako úplné zatmění Slunce (tedy ve chvíli, kdy se Měsíc dostane mezi Zemi a Slunce a svým kotoučem zakryje naší mateřskou hvězdu). Jediným rozdílem je poněkud opačný poměr velikosti obou kotoučků (měsíčního a slunečního). Při úplném zatmění Slunce je Měsíc na své dráze okolo Země blíž k přízemí a jeho kotouček se jeví o několik procent větší, než sluneční. Tím dojde k totálnímu zákrytu samotného Slunce a my můžeme pozorovat vnější sluneční atmosféru zvanou koróna. Pokud je však Měsíc blíž k odzemí, oproti slunečnímu kotouči je ten jeho na obloze menší, a tak není schopen zakrýt celou plochu Slunce. Ti, kteří úkaz pozorují uprostřed předpovězeného pásu annularity (pás, kde je zatmění vidět jako prstencové), mohou vidět v určitý okamžik, jak se středy obou kotoučků ztotožní, což pak přinese (přes ochranná sklíčka nebo brýle) kýžený pohled na „sluneční prstýnek“.

Čtvrteční prstencové zatmění budou moci pozorovat jako částečné například v Austrálii nebo na Novém Zélandu. Na jižním světovém pólu bude mít zatmění velikost přibližně 85%. Od nás úkaz neuvidíme vůbec. Není však proč litovat, protože rok 2008 je na zatmění viditelná z našeho území stejný jako rok 2003. Budeme moci spatřit dvě zatmění Měsíce (úplné – nastane už zanedlouho 21. února; částečné 16. srpna – Měsíc bude zakryt z 81%) a jedno částečné zatmění Slunce (přinese nám ho první srpnový den přibližně hodinu před polednem; jako úplné jej budou moci pozorovat například v ruské Sibiři, v Mongolsku či v Číně).

Animaci průběhu zatmění si můžete prohlédnout ZDE a fotogalerie bude k nalezení ZDE.

Webkamery a výpravy
Aktuální smímky z webkamer na Antarktidě naleznete ZDE. Snímky z Antartické výpravy za tímto zatměním pořádané Xavierem M. Jubierem najdete TADY.

Zdroje:
[1] http://astro.sci.muni.cz/zatmeni/
[2] http://shadowandsubstance.com/
[3] http://sunearth.gsfc.nasa.gov/eclipse/eclipse.html




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 R3 (PANSTARRS)

Bohužel místo stacku pouze jedno JPG jen kalibrovane urovně v PS kometa nyní docela nízko nad výhodním obzorem mírně k severu kvůli atmosféře a mrakům mi vyšly asi jen dva 60s cvaky než se rozednilo

Další informace »