Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Půl století stará Měsíční záhada vyřešena

Půl století stará Měsíční záhada vyřešena

15. listopadu 1953 v brzkých ranních hodinách vyfotografoval Dr. Leon Stuart něco, co považoval za bílý horký měsíční ohňostroj způsobený vypařením části Měsíčního povrchu v důsledku impaktu cizího tělesa. Jeho teorie byla správná. Tento amatérský pozorovatel se stal prvním a jediným člověkem, který se stal světkem této události a ješte se mu podařilo ji zdokumentovat.

Téměř o půl století později, v době kdy Měsíc navštívila řada kosmických sond a šest lidských posádek, byl tzv. Stuartův případ nedokázanou a kontroverzní událostí. Skeptikové odmítali Stuartův snímek jako neprůkazný a prohlašovali, že záblesk měl na svědomí meteorit vstupující do zemské atmosféry. Tak tomu bylo až do doby, kdy tuto "Měsíční záhadu" znovu otevřeli Dr. Bonnie J. Buratti z NASA JPL a Lane Johnson z Pomona College.

leon_stuart_flare.gif
"Stuartova pozoruhodná fotografie této kolize nám dala excelentní záchytný bod pro naše hledání." podotkl Buratti. "Byli jsme schopni odhadnout množství energie vzniklé při kolizi. Ale spočítali jsme, že takto vytvořený kráter by byl příliš malý pro jeho detekci ze Země. Museli jsme se tedy po důkazu poohlédnout někde jinde."

Kvůli prozkoumání 35 km široké inkriminované oblasti, ve které k impaktu došlo, museli sáhnout pro pozorování Měsíčního povrchu z některé z kosmických sond. Nejprve "oprášili" fotografie pořízené pomocí Lunar Orbiteru v roce 1967, ty ale neukázaly žádného zajímavého kandidáta. Pomoci jim tedy měly mnohem podrobnější snímky ze sondy Clementine z roku 1994.

"Podle Stuartovy fotografie záblesku jsme odvodili, že impaktor měl v průměru přibližně 20 metrů a výsledný kráter měří něco mezi jedním a dvěma kilometry. Hledali jsme tedy mladý kráter, jehož vzhled by naznačoval jeho neporušenost erozí." dodal Buratti.

Jedním z rysů, které by mohly takto mladý objekt prozradit, je například jeho namodralý nádech. Ten značí, že takový Měsíční materiál není dosud zasažen efekty tzv. vesmírného počasí, které způsobuje jeho zčervenání. Dalším indikátorem je například výrazně vyšší odrazivost ve srovnání s okolím.

Další prohlídka snímků objevila 1,5 km velký kráter, nacházející se na pozici středu záblesku ze Stuartovy fotografie, který má jasně modré zbarvení indikující jeho nízké stáří. Jeho velikost je naprosto v souladu s výpočty energie uvolněné při impaktu. Ta se pohybovala okolo 5 megatun TNT (tj. jako 35 Hirošimských bomb). Statistické výpočty říkají, že k takové události dochází na Měsíčním povrchu zhruba jednou za půl století. "Mysleli jsme, že Měsíc je geologicky mrtvý, ale tato událost nám dokázala, že tomu tak není. Nyní můžeme doslova sledovat Měsíční počasí!" dodal Buratti.

"Astronomie je celá o zkoumání a objevech. Pro mého otce to byla přímo vášeň. Měl by určitě velkou radost!" potvrdil Jerry Stuart, syn Leona Stuarta.

Zdroj: NASA




O autorovi



29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »