Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Skvrna na Slunci pozorovatelná okem (přes filtr!)

Skvrna na Slunci pozorovatelná okem (přes filtr!)

Po pár dnech se opět vyjasnilo, a tak máme možnost se na vlastní oči (nikoliv jen díky fotografiím pořízeným družicemi a k dispozici na internetu) podívat na velkou sluneční skvrnu, která je vidět i očima, samozřejmě přes filtr. V těchto dnech se skvrna nachází již u pravého okraje slunečního kotouče a pozorovat ji bude možné ještě minimálně v následujících dvou dnech. Sluneční skvrnu v minulých dnech doprovázela mohutná erupční aktivita.

Sluneční skvrny mají různé velikosti, od stovek až po desítky tisíc kilometrů. Mohou tedy být i mnohonásobně větší než naše planeta. To se právě odehrává na Slunci. Ačkoliv je Slunce v době kolem minima sluneční činnosti, objevila se na něm velká sluneční skvrna o průměru přibližně 37 000 km, tedy asi 3x větší než naše Země. Pozorovat ji bude možné ještě několik dní, než na rotujícím Slunci zapadne, ale těsně u okraje už budou podmínky k pozorování horší, proto je lepší se na ni podívat v následujících dvou dnech.

Jsou-li sluneční skvrny větší než asi 20 000 km v průměru, jsou už viditelné pouhým okem bez pomoci dalekohledu. Pokud jste tedy neztratili filtry používané na pozorování slunečního zatmění (svářečské sklo hustoty 13 nebo 14 či brýle se speciální folií), použijte je k pohledu na Slunce. Lze také počkat na západ (nebo východ) Slunce, kdy Slunce svítí jen velmi málo a lze se do něj podívat. Skvrnu je samozřejmě možné pozorovat i dalekohledem s filtrem, příp. použít projekci. Dalekohled vám ukáže strukturu skvrny. V žádném případě nepozorujte Slunce dalekohledem bez speciálního filtru, dalekohled bez filtru by Vás mohl definitivně připravit o zrak!

Sluneční skvrny jsou chladnější oblasti na slunečním "povrchu", tedy ve fotosféře, která je rozhraním nitra Slunce a jeho atmosféry. Na rozdíl od maxima sluneční činnosti (nastává v průměru jednou za 11 let), kdy je na Slunci velké množství slunečních skvrn, v době minima na Slunci často nebývá ani jedna.

Aktuální družicové snímky Slunce (bez ohledu na počasí na Zemi) najdete na /obloha/slunce/.

Tisková zpráva je ke stažení ve formátu MS Word




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »