Nejen noční, ale i denní obloha si zaslouží pozornost. Občas lze na ní spatřit fantastická představení, která nám mohou přichystat optické atmosférické jevy. Jedinečnou příležitost pozorovat jeden z těchto úkazů, tzv. irizaci oblaků, jsme měli uplynulou sobotu 8. ledna. Nad rozsáhlou částí našeho území se táhly tenké oblaky s výrazně duhově zbarvenými okraji.
Irizace oblaků, vzniká ohybem a interferencí slunečních nebo měsíčních paprsků v tenkých oblacích, které jsou tvořeny drobnými kapičkami podobné velikosti. Nejčastěji se irizací projevují oblaky druhu altocumulus. Irizace oblaků je obvykle patrná do úhlové vzdálenosti jen několika stupňů od oslnivě jasného slunečního kotouče, a proto často unikne pozornosti. Sobotní irizace však byla patrná až do několika desítek stupňů od Slunce! Přiložený snímek pořídil Martin Poupa na Šumavě poblíž Prášil. Obrázek lze kliknutím zvětšit.
Mezi podobné jevy ohybu světla se řadí také koróna, jejíž tvar bývá symetrický a občas nás upoutá v podobě soustředných barevných prstenů rozlévajících se např. kolem měsíčního úplňku.
Množství dalších úchvatných fotografií irizace oblaků z 8. ledna zaslali čtenáři do galerie stránek o optických úkazech v atmosféře.
Český popularizátor astronomie a úkazů v zemské atmosféře. Narozen v roce 1973, nyní člen Pražské pobočky České astronomické společnosti, dlouholetý spolupracovník (demonstrátor) Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně. Na astro.cz spravuje sekci Optické úkazy v atmosféře.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 11. do 8. 11. 2026. Měsíc mění fázi od nedělní poslední čtvrti do novu, který nastane v pondělí 9. listopadu. Večer je vidět Saturn a slabší Uran a Neptun. Ráno 2. a 3. 11. nastanou pěkné konjunkce Měsíce s Marsem, Jupiterem a Regulem. 7. 11. ráno bude tenký srpek nízko u Venuše a hvězdy Spica. Slunce je zatím klidné. Před 120 lety se narodil Fred Whipple, autor výroku, že komety jsou něco jako špinavé sněhové koule.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“
Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve
Průchod měsíčních paprsků inverzní vrstvou atmosféry a její vliv na deformaci okraje kotouče. Lom světla v atmosféře zase odděluje zelenou složku pozorovatelnou v horní části kotouče a červenou složku viditelnou ve spodní části při přechodu do rudého záblesku.