Sobotní irizace oblaků

Irizace oblaků, vzniká ohybem a interferencí slunečních nebo měsíčních paprsků v tenkých oblacích, které jsou tvořeny drobnými kapičkami podobné velikosti. Nejčastěji se irizací projevují oblaky druhu altocumulus. Irizace oblaků je obvykle patrná do úhlové vzdálenosti jen několika stupňů od oslnivě jasného slunečního kotouče, a proto často unikne pozornosti. Sobotní irizace však byla patrná až do několika desítek stupňů od Slunce! Přiložený snímek pořídil Martin Poupa na Šumavě poblíž Prášil. Obrázek lze kliknutím zvětšit.

Mezi podobné jevy ohybu světla se řadí také koróna, jejíž tvar bývá symetrický a občas nás upoutá v podobě soustředných barevných prstenů rozlévajících se např. kolem měsíčního úplňku.

Množství dalších úchvatných fotografií irizace oblaků z 8. ledna zaslali čtenáři do galerie stránek o optických úkazech v atmosféře.