Nejen noční, ale i denní obloha si zaslouží pozornost. Občas lze na ní spatřit fantastická představení, která nám mohou přichystat optické atmosférické jevy. Jedinečnou příležitost pozorovat jeden z těchto úkazů, tzv. irizaci oblaků, jsme měli uplynulou sobotu 8. ledna. Nad rozsáhlou částí našeho území se táhly tenké oblaky s výrazně duhově zbarvenými okraji.
Irizace oblaků, vzniká ohybem a interferencí slunečních nebo měsíčních paprsků v tenkých oblacích, které jsou tvořeny drobnými kapičkami podobné velikosti. Nejčastěji se irizací projevují oblaky druhu altocumulus. Irizace oblaků je obvykle patrná do úhlové vzdálenosti jen několika stupňů od oslnivě jasného slunečního kotouče, a proto často unikne pozornosti. Sobotní irizace však byla patrná až do několika desítek stupňů od Slunce! Přiložený snímek pořídil Martin Poupa na Šumavě poblíž Prášil. Obrázek lze kliknutím zvětšit.
Mezi podobné jevy ohybu světla se řadí také koróna, jejíž tvar bývá symetrický a občas nás upoutá v podobě soustředných barevných prstenů rozlévajících se např. kolem měsíčního úplňku.
Množství dalších úchvatných fotografií irizace oblaků z 8. ledna zaslali čtenáři do galerie stránek o optických úkazech v atmosféře.
Český popularizátor astronomie a úkazů v zemské atmosféře. Narozen v roce 1973, nyní člen Pražské pobočky České astronomické společnosti, dlouholetý spolupracovník (demonstrátor) Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně. Na astro.cz spravuje sekci Optické úkazy v atmosféře.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 7. do 3. 8. 2025. Měsíc dorůstající do první čtvrti je nízko na večerní obloze. Mars již večer prakticky zmizel z dohledu. Zbývá tedy pohled na planety ráno, kde je nejvýše Saturn a níže Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Místy, zatím na tmavé obloze, můžeme především nad ránem spatřit nějaké první Perseidy. Falcon 9 startující s družicemi TRACERS zažil odklad kvůli výpadku proudu a poté vytvořil na obloze světelný sloup. Padáky mise ExoMars otestovány. Před 30 lety letěla družice Magion 4 a před 415 lety nakreslil Galileo cosi kolem Saturnu, šlo o první záznam prstenců.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský
Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve