Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Tajuplní Rudí skřítci opět zachyceni v Česku fotograficky

Tajuplní Rudí skřítci opět zachyceni v Česku fotograficky

Red Sprites 6. července 2015 nad Sečskou přehradou.
Autor: Petr Horálek

V noci z 5. na 6. července 2015 se od severozápadu nasouvala přes Německo k českým hranicím silná bouřková masa typu MCS, která pro potěchu všech fotografů přinesla velmi divoké blýskající se scenérie a dovolilal tak vytvořit hned několika unikátním záznamům, nesmírně bodujícím na sociálních sítích. Ostatně úchvatný záběr pořídil Josef Jíra ze Západočeské pobočky ČAS, který si můřete prohlédnout v následujícím článku. Bouřky zasáhly jen západní hranice Česka, což ovšem při jejich síle a kadenci blesků CG+ (tedy blesků mezi mrakem a zemí) dovolilo zaznamenat něco ještě vzácnějšího - jasné nadoblačné blesky typu Red Sprites, tedy lidově česky "Rudé skřítky" nebo "Rudé přízraky".

Fantastická fotografie bouření nad západními Čechami 5./6. července 2015. Autor: Josef Jíra
Fantastická fotografie bouření nad západními Čechami 5./6. července 2015.
Autor: Josef Jíra

Pozorování a zachycení tzv. Rudých skřítků je (nejen) v Česku čím dál více oblíbeným "sportem". Tyto nesmírně krátké jevy vznikají jako "vysokoatmosférický" protipól silného výboje mezi mrakem a zemí při bouřkách typu MCS a jsou nositelem nesmírné elektromagnetické energie. Dají se zachytit u bouří i třeba 400 km vzdálených od pozorovatele, neboť jejich základna leží okolo 50 km a vrchní patra dosahují dvojnásobné výšky nad zemí (vysoko nad vrcholem troposférické oblačnosti, tedy i bouřek) . V Česku se pozorování nadoblačných blesků věnuje sofistikovaně a soustavně Nýdecký pozorovatel Martin Popek, který je pro svá pozorování prakticky světovým unikátem, neboť počet jeho zachycených nadoblačných blesků od roku 2011 už sápe na rovnou tisícovku. Ke svému pozorování používá vysokofrekvenční citlivou kameru WATEC s objektivem 8mm/f1.3 a Rudé skřítky si nechává automaticky detekovat pomocí programu UFOCapture. Jeho snímky tedy pocházejí z videozáznamů, nikoliv z fotoaparátů, ale tím lépe dokazují, že vzácné nadoblačné blesky zdaleka nejsou tak vzácné. Právě naopak. Spíše jsou však velmi obtížně zachytitelné a z toho důvodu o nich ani na počátku 21. století pořádně nic nevíme.

Fantastický výsledek českých matematiků

Red sprites Autor: Pavel Štarha a Miloslav Druckmüller
Red sprites
Autor: Pavel Štarha a Miloslav Druckmüller
Je tedy nasnadě otázka, zda (a kdy) lze nadoblačné blesky zachytit ve značně vyšším rozlišení. například na digitální fotoaparát. Pochopitelně lze, ale je to věcí náhody, připravenosti, píle a rozhodně velkého štěstí. Rudí skřítci (a jiné druhy nadoblačných blesků) jsou proto nesmírně raritní, objeví-li se na snímku digitálního fotoaparátu. Jedno takové ohromné štěstí a zároveň následný fantastický výsledek mohl zažít brněnský fotograf Pavel Štarha, který zaznamenal hned několik Rudých skřítků za silné bouře 6./7. srpna 2013 na Vysočině a jeho data neuvěřitelně kvalitně zpracoval známý český matematik Miloslav Druckmüller. Výsledkem byly úchvatné záběry skřítků ve vysoké kvalitě, které Pavlu Štarhovi právem (a prof. Druckmüllerovi již o roky dříve za jiný přínos) vynesly Cenu Astrofotografa roku (cenu Jindřicha Zemana) za rok 2013.

"Sváteční" pozorování 6. července 2015

Fotografové po celém světě se samozřejmě snaží o zachycení nadoblačných blesků pomocí digitálních fotoaparátů, ale těch výsledků je pořád málo. Důvody jsou jednoduché - aby jev vynikl na snímku, je třeba volit krátké expozice pro nízký jas pozadí (ale zároveň mít nastavené co nejmenší clonové číslo), mít odkrytý obzor směrem, kde stovky kilometrů za obzorem běsní bouře, trpělivě "cvakat" jednu expozici za druhou, mít pochopitelně nad obzorem jasno (bouřkový mrak nesmí být příliš blízko, aby zatáhl nebe, a na nebi jiné mraky být také nesmí) a rovněž nemít příliš jasné nebe kvůli měsíčnímu svitu nebu světelnému znečištění. A i tak z mnoha stovek snímků může být jen jeden úspěšný. A právě takový úspěch příšel včera 6. července 2015 časně ráno ve 2:17:01 SELČ. Po třech hodinách trpělivého a nepřetržitého focení "naslepo" nad Sečskou přehradou za svitu Měsíce (tedy opravu zdaleka ne ideálních podmínek) vyblikl při pohledu nad severozápadním obzorem tak jasný Rudý skřítek, že se jej podařilo zachytit fotograficky autorovi tohoto článku i s několika detaily.

Rudý skřítek 6. června 2015 ve 2:17:01 SELČ z Nýdku. Autor: Martin Popek
Rudý skřítek 6. června 2015 ve 2:17:01 SELČ z Nýdku.
Autor: Martin Popek
Aby toho nebylo málo, kromě "svátečního" pozorování ze Sečské přehrady ten samý úkaz zachytil (a následně vyhodnotil) právě již zmiňovaný Martin Popek v Nýdku, takže jev je nejen vhodně proměřený, ale i esteticky zaznamenaný pro reálné podání před širokou veřejností. Jev byl - byť na zlomek sekundy - fantasticky vidět i pouhýma očima. Od Nýdku v zemské vzdálenosti ležel 424 km (ZSZ), zatímco od Sečské přehrady 221 km (SZ). V obou případech šlo o opravdu jasný úkaz.

Rudý skřítek za měsíčního světla se vznáší nad Sečskou přehradou. Autor: Petr Horálek
Rudý skřítek za měsíčního světla se vznáší nad Sečskou přehradou.
Autor: Petr Horálek

Foťte taky, každý snímek je unikát!

Neboť je studie Rudých skřítků a ostatních nadoblačných blesků silně a vlastně bezpodmínečně odvislá na fotografických pozorování - kterých je po světě stále jak šafránu - můžete se včerejším úspěchem inspirovat i vy a zkusit to samé. Stačí sledovat družicové snímky a aktivitu blesků prostřednitvím stránek Českého hydrometeorologického ústavu a podle směru výskytu bouřek namířit "naslepo" fotoaparát a fotit sekvenčně, co to dá. V této době nejen že jakýkoliv záznam těchto jevů je velkým unikátem a bude velmi ceněný, ale zároveň jde mnohdy o nesmírně nezvyklý estetický obrázek, který vám kdekdo bude závidět. Pokud uspějete, svá pozorování můžete zaslat například do NASA na Spaceweather.com. O své úlovky se s námi pochopitelně můžete podělit i v naší galerii a rovněž je zaslat do České astrofotografie měsíce. A protože bouře by se měly "rojit" právě v následujících nocích, přejeme hodně štěstí!

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Články Martina Popka o nadoblačných blescích
[2] Unikátní záběry Rudých skřítků od P. Štarhy a M. Druckmüllera
[3] Pozorování Rudých skřítků na stránce Petra Horálka



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Nadoblačné blesky, Bouře, Blesk, Red sprites


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 (Lemmon) Koláž

Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety. Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.

Další informace »