Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Úkazy na obloze v 1. týdnu 2008

Úkazy na obloze v 1. týdnu 2008

- od 31. prosince 2007 do 6. ledna 2008


Slunce se promítá do souhvězdí Střelce. 3. ledna v 1 hodinu středoevropského času je Země v přísluní, tedy v nejmenší vzdálenosti od Slunce (0,98328 astronomické jednotky).

Měsíc je 31.12. v 8 h 50 min v poslední čtvrti. V tomto týdnu prochází na obloze souhvězdími Panny, Vah a Štíra. Na Nový rok ráno se promítá poblíž nejjasnější hvězdy v souhvězdí Panny, stálice Spika, 5. ledna jej spatříme nedaleko jasné Venuše a hvězdy Antares. Koncem týdne zmizí v paprscích vycházejícího Slunce; měsíční nov nastane 8.1.

Planety sluneční soustavy: Merkur a Jupiter se promítají ve směru ke Slunci a nejsou pozorovatelné. Výrazný Mars (jasnost -1,4 mag) je v souhvězdí Býka viditelný celou noc, nažloutlý Saturn (0,6 mag) ve Lvu vychází kolem deváté hodiny večer. Nejjasnějším objektem ranní oblohy (nepočítáme-li Měsíc) je Venuše (-4,1 mag), koncem týdne vychází v pět ráno. Najdeme ji na hranici souhvězdí Štíra a Hadonoše, nad jihovýchodem.

Zajímavé úkazy: 4. ledna ráno nastává maximum jednoho z nejvýraznějších meteorických rojů, Kvadrantid. Pozorování nebude rušit Měsíc.
Koncem týdne jsou dobře viditelné ranní přelety Mezinárodní vesmírné stanice ISS , nejjasnější z nich v neděli 6. ledna ráno v intervalu 6 h 41 min – 6 h 46 min. Bližší informace o trajektorii přeletů lze získat např. dotazem odeslaným na elektronickou adresu preletyiss@seznam.cz.
Večer po západu Slunce je i v malých hvězdářských dalekohledech pozorovatelná kometa 8P/Tuttle, poprvé pozorovaná v lednu 1790. Počátkem týdne prochází souhvězdím Trojúhelníku poblíž známé galaxie M 33, v dalších dnech se pohybuje na hranici souhvězdí Berana a Ryb. Kometa se k Zemi nejvíce přiblíží 1. ledna na vzdálenost 0,252 astronomické jednotky (necelých 40 milionů km), nejvyšší jasnosti dosáhne koncem tohoto týdne.
V souhvězdí Persea je poblíž hvězdy Algol stále dobře pozorovatelná kometa 17P/Holmes. K pozorování je výhodné použít triedr nebo menší hvězdářský dalekohled.

Mapka oblohy
Atlas oblohy

Převzato: Hvězdárna v Úpici




O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »