Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Úkazy na obloze v 1. týdnu 2008

Úkazy na obloze v 1. týdnu 2008

- od 31. prosince 2007 do 6. ledna 2008


Slunce se promítá do souhvězdí Střelce. 3. ledna v 1 hodinu středoevropského času je Země v přísluní, tedy v nejmenší vzdálenosti od Slunce (0,98328 astronomické jednotky).

Měsíc je 31.12. v 8 h 50 min v poslední čtvrti. V tomto týdnu prochází na obloze souhvězdími Panny, Vah a Štíra. Na Nový rok ráno se promítá poblíž nejjasnější hvězdy v souhvězdí Panny, stálice Spika, 5. ledna jej spatříme nedaleko jasné Venuše a hvězdy Antares. Koncem týdne zmizí v paprscích vycházejícího Slunce; měsíční nov nastane 8.1.

Planety sluneční soustavy: Merkur a Jupiter se promítají ve směru ke Slunci a nejsou pozorovatelné. Výrazný Mars (jasnost -1,4 mag) je v souhvězdí Býka viditelný celou noc, nažloutlý Saturn (0,6 mag) ve Lvu vychází kolem deváté hodiny večer. Nejjasnějším objektem ranní oblohy (nepočítáme-li Měsíc) je Venuše (-4,1 mag), koncem týdne vychází v pět ráno. Najdeme ji na hranici souhvězdí Štíra a Hadonoše, nad jihovýchodem.

Zajímavé úkazy: 4. ledna ráno nastává maximum jednoho z nejvýraznějších meteorických rojů, Kvadrantid. Pozorování nebude rušit Měsíc.
Koncem týdne jsou dobře viditelné ranní přelety Mezinárodní vesmírné stanice ISS , nejjasnější z nich v neděli 6. ledna ráno v intervalu 6 h 41 min – 6 h 46 min. Bližší informace o trajektorii přeletů lze získat např. dotazem odeslaným na elektronickou adresu preletyiss@seznam.cz.
Večer po západu Slunce je i v malých hvězdářských dalekohledech pozorovatelná kometa 8P/Tuttle, poprvé pozorovaná v lednu 1790. Počátkem týdne prochází souhvězdím Trojúhelníku poblíž známé galaxie M 33, v dalších dnech se pohybuje na hranici souhvězdí Berana a Ryb. Kometa se k Zemi nejvíce přiblíží 1. ledna na vzdálenost 0,252 astronomické jednotky (necelých 40 milionů km), nejvyšší jasnosti dosáhne koncem tohoto týdne.
V souhvězdí Persea je poblíž hvězdy Algol stále dobře pozorovatelná kometa 17P/Holmes. K pozorování je výhodné použít triedr nebo menší hvězdářský dalekohled.

Mapka oblohy
Atlas oblohy

Převzato: Hvězdárna v Úpici




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »