Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Úkazy na obloze v 52. týdnu 2008

Úkazy na obloze v 52. týdnu 2008

Středa 24. prosince ve 21:30 SEČ
Středa 24. prosince ve 21:30 SEČ
- od 22. do 28. prosince

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 24. prosince ve 21:30 středoevropského času. Zobrazeny jsou hvězdy do 5 mag, planety a Měsíc. Zdroj: SkyMap Online

Měsíc je 26.12. v 19 h v odzemí (prochází ve vzdálenosti 406 601 km od Země), 27.12. ve 13 h 22 min v novu. V posledním letošním týdnu se na obloze pohybuje souhvězdími Panny, Vah, Štíra, Hadonoše a Střelce. 25.12. ráno je v konjunkci s hvězdou Antares, nejjasnější stálicí v souhvězdí Štíra. Nastává zákryt Antara Měsícem, úkaz však z našeho území není pozorovatelný.
Planety sluneční soustavy: Koncem týdne se večer nízko nad jihozápadem objevuje Merkur (jasnost -0,7 mag), o víkendu zapadá už před půl šestou večer. Pohybuje se v souhvězdí Střelce, k jeho vyhledání je výhodné použít malý triedr. Nejvýraznější objekt v jeho okolí je planeta Jupiter (-2,0 mag), v pondělí 29.12. projde kolem této dvojice Měsíc; zákryt Jupitera Měsícem není z našeho území pozorovatelný. Nejjasnějším objektem večerní oblohy je však planeta Venuše (-4,3 mag). Prochází souhvězdím Kozoroha, nedaleko ní se nachází Neptun (8,0 mag). Zatímco Venuši spatříme pohodlně okem, k pozorování Neptuna je nutné použít silnější triedr nebo menší hvězdářský dalekohled. Mapku pozice planety Neptun (a také Urana, který se nachází v sousedním souhvězdí Vodnáře a dosahuje jasnosti 5,9 mag) zašleme na požádání. Planeta Saturn (1,0 mag) vychází koncem týdne o půl jedenácté večer, pohybuje se ve Lvu poblíž hranice se souhvězdím Panny.
Zajímavé úkazy: Počátkem týdne můžeme pozorovat zvýšený výskyt "padajících hvězd" - meteorů roje Ursaminorid. Radiant, tedy místo na obloze odkud meteory zdánlivě vylétají, se nachází nedaleko severního nebeského pólu v souhvězdí Malého medvěda. Maximum nastalo 22. prosince ráno.
Koncem roku jsou dobře pozorovatelné také přelety Mezinárodní kosmické stanice, nejjasnější z nich uvidíme 24.12. (6:25 - 6:30), 25.12. (6:51 - 6:56), 26.12. (7:18 - 7:23) a 27.12. (6:11 - 6:15). Informace o dalších průletech získáte dotazem odeslaným na elektronickou adresu preletyiss@seznam.cz formou automatické odpovědi, nebo na stránkách www.heavens-above.com.

Mapka oblohy
Atlas oblohy




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »