Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Úkazy na obloze v posledním letošním týdnu -

Úkazy na obloze v posledním letošním týdnu -

Středa 31. prosince ve 21:30 SEČ
Středa 31. prosince ve 21:30 SEČ
- od 29. prosince 2008 do 4. ledna 2009

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 31. prosince 2008 ve 21:30 středoevropského času. Zobrazeny jsou hvězdy do 5 mag, planety a Měsíc. Zdroj: SkyMap Online

Země prochází 4. ledna v 17 hodin přísluním, tedy v nejmenší vzdálenosti od Slunce (147 096 tisíc kilometrů).
Měsíc je 4. ledna ve 12 h 56 min v první čtvrti. V tomto týdnu se na obloze pohybuje souhvězdími Kozoroha, Vodnáře a Ryb. 29.12. večer projde necelé dva stupně jižně od Jupitera (nastává zákryt Jupitera Měsícem, z našeho území však není viditelný), 31.12. nedaleko Neptuna a Venuše, 2.1.2009 v blízkosti planety Uran.
Planety sluneční soustavy: Merkur (jasnost -0,6 mag, pohybuje se na hranici souhvězdí Střelce a Kozoroha) svítí za večerního soumraku nízko nad jihozápadem. Nejjasnější objekt v jeho blízkosti je planeta Jupiter, konjunkce (tedy vzájemné přiblížení na obloze) těchto dvou těles nastává 31.12. Nejvýraznější planetou večerní oblohy je Venuše (-4,3 mag). V tomto týdnu přechází ze souhvězdí Kozoroha do Vodnáře. Je - po Měsíci - nejjasnějším objektem na noční obloze. Její jasnost stále stoupá, nejlepší pozorovací podmínky nastávají v polovině února. Planeta Saturn (1,0 mag) vychází počátkem týdne o půl jedenácté večer, pohybuje se v souhvězdí Lva.
Zajímavé úkazy: 31.12. nastává maximum jasnosti proměnné hvězdy Mira v souhvězdí Velryby. V době kolem maxima je tato stálice vidět okem, v minimu, které nastane v polovině listopadu 2009, ji spatříme jen středně velkým hvězdářským dalekohledem.
V tomto týdnu jsou dobře viditelné ranní přelety Mezinárodní kosmické stanice ISS, nejjasnější z nich uvidíme z území východních Čech na Silvestra, v době od 6 h 23 min do 6 h 27 min. Stanice se objeví v souhvězdí Blíženců, proletí Velkým vozem a Pastýřem, přestane být viditelná v souhvězdí Hadonoše.
Během prvního lednového víkendu můžeme pozorovat zvýšený výskyt "padajících hvězd" - meteorů roje Kvadrantid. Maximum tohoto meteorického roje nastává 3. ledna.

Mapka oblohy
Atlas oblohy




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »