Úkazy na obloze v posledním letošním týdnu -
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 31. prosince 2008 ve 21:30 středoevropského času. Zobrazeny jsou hvězdy do 5 mag, planety a Měsíc. Zdroj: SkyMap Online
Země prochází 4. ledna v 17 hodin přísluním, tedy v nejmenší vzdálenosti od Slunce (147 096 tisíc kilometrů).
Měsíc je 4. ledna ve 12 h 56 min v první čtvrti. V tomto týdnu se na obloze pohybuje souhvězdími Kozoroha, Vodnáře a Ryb. 29.12. večer projde necelé dva stupně jižně od Jupitera (nastává zákryt Jupitera Měsícem, z našeho území však není viditelný), 31.12. nedaleko Neptuna a Venuše, 2.1.2009 v blízkosti planety Uran.
Planety sluneční soustavy: Merkur (jasnost -0,6 mag, pohybuje se na hranici souhvězdí Střelce a Kozoroha) svítí za večerního soumraku nízko nad jihozápadem. Nejjasnější objekt v jeho blízkosti je planeta Jupiter, konjunkce (tedy vzájemné přiblížení na obloze) těchto dvou těles nastává 31.12. Nejvýraznější planetou večerní oblohy je Venuše (-4,3 mag). V tomto týdnu přechází ze souhvězdí Kozoroha do Vodnáře. Je - po Měsíci - nejjasnějším objektem na noční obloze. Její jasnost stále stoupá, nejlepší pozorovací podmínky nastávají v polovině února. Planeta Saturn (1,0 mag) vychází počátkem týdne o půl jedenácté večer, pohybuje se v souhvězdí Lva.
Zajímavé úkazy: 31.12. nastává maximum jasnosti proměnné hvězdy Mira v souhvězdí Velryby. V době kolem maxima je tato stálice vidět okem, v minimu, které nastane v polovině listopadu 2009, ji spatříme jen středně velkým hvězdářským dalekohledem.
V tomto týdnu jsou dobře viditelné ranní přelety Mezinárodní kosmické stanice ISS, nejjasnější z nich uvidíme z území východních Čech na Silvestra, v době od 6 h 23 min do 6 h 27 min. Stanice se objeví v souhvězdí Blíženců, proletí Velkým vozem a Pastýřem, přestane být viditelná v souhvězdí Hadonoše.
Během prvního lednového víkendu můžeme pozorovat zvýšený výskyt "padajících hvězd" - meteorů roje Kvadrantid. Maximum tohoto meteorického roje nastává 3. ledna.
Mapka oblohy
Atlas oblohy
Měsíc je 4. ledna ve 12 h 56 min v první čtvrti. V tomto týdnu se na obloze pohybuje souhvězdími Kozoroha, Vodnáře a Ryb. 29.12. večer projde necelé dva stupně jižně od Jupitera (nastává zákryt Jupitera Měsícem, z našeho území však není viditelný), 31.12. nedaleko Neptuna a Venuše, 2.1.2009 v blízkosti planety Uran.
Planety sluneční soustavy: Merkur (jasnost -0,6 mag, pohybuje se na hranici souhvězdí Střelce a Kozoroha) svítí za večerního soumraku nízko nad jihozápadem. Nejjasnější objekt v jeho blízkosti je planeta Jupiter, konjunkce (tedy vzájemné přiblížení na obloze) těchto dvou těles nastává 31.12. Nejvýraznější planetou večerní oblohy je Venuše (-4,3 mag). V tomto týdnu přechází ze souhvězdí Kozoroha do Vodnáře. Je - po Měsíci - nejjasnějším objektem na noční obloze. Její jasnost stále stoupá, nejlepší pozorovací podmínky nastávají v polovině února. Planeta Saturn (1,0 mag) vychází počátkem týdne o půl jedenácté večer, pohybuje se v souhvězdí Lva.
Zajímavé úkazy: 31.12. nastává maximum jasnosti proměnné hvězdy Mira v souhvězdí Velryby. V době kolem maxima je tato stálice vidět okem, v minimu, které nastane v polovině listopadu 2009, ji spatříme jen středně velkým hvězdářským dalekohledem.
V tomto týdnu jsou dobře viditelné ranní přelety Mezinárodní kosmické stanice ISS, nejjasnější z nich uvidíme z území východních Čech na Silvestra, v době od 6 h 23 min do 6 h 27 min. Stanice se objeví v souhvězdí Blíženců, proletí Velkým vozem a Pastýřem, přestane být viditelná v souhvězdí Hadonoše.
Během prvního lednového víkendu můžeme pozorovat zvýšený výskyt "padajících hvězd" - meteorů roje Kvadrantid. Maximum tohoto meteorického roje nastává 3. ledna.
Mapka oblohy
Atlas oblohy
