Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Úkazy na obloze ve 21. týdnu

Úkazy na obloze ve 21. týdnu

- od 21. do 27. května 2007:


Slunce vstupuje 21. května ve 12 h 12 min do znamení Blíženců. Na obloze se promítá do souhvězdí Býka nedaleko Plejád.

Měsíc
se v tomto týdnu pohybuje souhvězdími Blíženců, Raka, Lva a Panny. 21.5. večer prochází na obloze nedaleko hvězdokupy M 44 – Jesličky v souhvězdí Raka, 22.5. zakryje planetu Saturn. Následující noc jej spatříme poblíž hvězdy Regulus, nejjasnějšího objektu v souhvězdí Lva, 28.5. projde kolem Spiky v souhvězdí Panny. 23. května ve 23 h 2 min je Měsíc v první čtvrti, 27. května prochází odzemím (vzdálenost od Země 405 tisíc km).

Planety viditelné okem:
Merkur (jeho jasnost klesá z -0,5 na 0,0 mag; promítá se do souhvězdí Býka nedaleko hranice s Vozkou; v polovině týdne jej spatříme poblíž hvězdy Elnath) je viditelný na večerní obloze; koncem týdne zapadá hodinu před půlnocí. Velmi jasná Venuše (-4,2 mag, Blíženci) zapadá až o půl jedné. Před půlnocí vychází největší planeta sluneční soustavy, Jupiter (-2,6 mag, Hadonoš), ve tři hodiny ráno načervenalý Mars (0,9 mag; Ryby, v polovině týdne vstoupí do výběžku souhvězdí Velryby). Saturn (0,5 mag, Lev) je viditelný hned zvečera, počátkem týdne zapadá dvě hodiny po půlnoci.

Zajímavé úkazy: v úterý 22. května večer nastane zákryt planety Saturn Měsícem, úkaz je viditelný i z území naší republiky, i když jen v nevelké výšce nad západojihozápadem a navíc před koncem občanského soumraku. Zákryt začíná před půl desátou večer, výstup planety z měsíčního kotouče nastává zhruba o hodinu později. Následující zákryt Saturnu Měsícem se odehraje až 4. ledna 2025. Bližší informace a časové údaje najdete např. ve Hvězdářské ročence na rok 2007.
V tomto týdnu začíná období viditelnosti ranních jasných přeletů Mezinárodní kosmické stanice ISS. Bližší informace získáte např. dotazem na elektronické adrese preletyiss@seznam.cz formou automatické odpovědi.

Mapka oblohy
Atlas oblohy

Převzato: Hvězdárna v Úpici




O autorovi



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »