Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Úkazy na obloze ve 21. týdnu

Úkazy na obloze ve 21. týdnu

- od 21. do 27. května 2007:


Slunce vstupuje 21. května ve 12 h 12 min do znamení Blíženců. Na obloze se promítá do souhvězdí Býka nedaleko Plejád.

Měsíc
se v tomto týdnu pohybuje souhvězdími Blíženců, Raka, Lva a Panny. 21.5. večer prochází na obloze nedaleko hvězdokupy M 44 – Jesličky v souhvězdí Raka, 22.5. zakryje planetu Saturn. Následující noc jej spatříme poblíž hvězdy Regulus, nejjasnějšího objektu v souhvězdí Lva, 28.5. projde kolem Spiky v souhvězdí Panny. 23. května ve 23 h 2 min je Měsíc v první čtvrti, 27. května prochází odzemím (vzdálenost od Země 405 tisíc km).

Planety viditelné okem:
Merkur (jeho jasnost klesá z -0,5 na 0,0 mag; promítá se do souhvězdí Býka nedaleko hranice s Vozkou; v polovině týdne jej spatříme poblíž hvězdy Elnath) je viditelný na večerní obloze; koncem týdne zapadá hodinu před půlnocí. Velmi jasná Venuše (-4,2 mag, Blíženci) zapadá až o půl jedné. Před půlnocí vychází největší planeta sluneční soustavy, Jupiter (-2,6 mag, Hadonoš), ve tři hodiny ráno načervenalý Mars (0,9 mag; Ryby, v polovině týdne vstoupí do výběžku souhvězdí Velryby). Saturn (0,5 mag, Lev) je viditelný hned zvečera, počátkem týdne zapadá dvě hodiny po půlnoci.

Zajímavé úkazy: v úterý 22. května večer nastane zákryt planety Saturn Měsícem, úkaz je viditelný i z území naší republiky, i když jen v nevelké výšce nad západojihozápadem a navíc před koncem občanského soumraku. Zákryt začíná před půl desátou večer, výstup planety z měsíčního kotouče nastává zhruba o hodinu později. Následující zákryt Saturnu Měsícem se odehraje až 4. ledna 2025. Bližší informace a časové údaje najdete např. ve Hvězdářské ročence na rok 2007.
V tomto týdnu začíná období viditelnosti ranních jasných přeletů Mezinárodní kosmické stanice ISS. Bližší informace získáte např. dotazem na elektronické adrese preletyiss@seznam.cz formou automatické odpovědi.

Mapka oblohy
Atlas oblohy

Převzato: Hvězdárna v Úpici




O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »