Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Úkazy na obloze ve 32. týdnu

Úkazy na obloze ve 32. týdnu

od 6. do 12. srpna 2007


Měsíc je 5. srpna ve 23 h 19 min v poslední čtvrti, 13. srpna v 1 h 2 min v novu. V tomto týdnu prochází souhvězdími Berana, Býka, Blíženců a Raka. 7. srpna ráno zakryje hvězdokupu M 45 – Plejády, poblíž se nachází také načervenalý Mars.

Planety sluneční soustavy: planety Merkur, Venuše a Saturn jsou nepozorovatelné, promítají se ve směru ke Slunci. Největší z planet sluneční soustavy, Jupiter (jasnost –2,4 mag), je viditelný již za večerního soumraku nad jižním obzorem. Zapadá po půlnoci. Již v menším dalekohledu jsou v rovině jeho rovníku dobře viditelné čtyři nejjasnější měsíce pojmenované Io, Europa, Ganymed a Kallisto; polohy měsíců vzhledem ke kotoučku planety lze vyhledat např. ve Hvězdářské ročence na rok 2007. Poblíž Jupitera svítí nejjasnější hvězda ze souhvězdí Štíra, načervenalá stálice Antares. O půlnoci vychází Mars (0,4 mag). Prochází souhvězdím Býka, v jeho blízkosti můžeme pozorovat také nejznámější hvězdokupu naší oblohy – M 45 Plejády (Kuřátka). V dalekohledu jsou nejlépe ve druhé polovině noci pozorovatelné také planety Uran (v souhvězdí Vodnáře, jasnost 5,7 mag) a Neptun (v sousedním souhvězdí Kozoroha, 7,8 mag).

Zajímavé úkazy: v úterý 7. srpna po půlnoci zakryje Měsíc některé hvězdy nejznámější hvězdokupy na obloze – otevřené hvězdokupy Plejády v souhvězdí Býka. Zákryt hvězdy Electra (17 Tau) proběhne v době 2 h 7 min – 2 h 36 min, zákryt hvězdy Maia (20 Tau) v intervalu 2 h 24 min – 3 h 20 min.
Koncem týdne můžeme pozorovat zvýšený výskyt meteorů roje Perseid, maximum nastane 13.8. dopoledne.
V tomto týdnu jsou stále velmi dobře viditelné večerní přelety Mezinárodní kosmické stanice ISS. Časové údaje včetně trajektorie letu lze získat např. dotazem na elektronické adrese preletyiss@seznam.cz formou automatické odpovědi.


Mapka oblohy
Atlas oblohy

Převzato: Hvězdárna v Úpici




O autorovi



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »