Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Úkazy na obloze ve 32. týdnu

Úkazy na obloze ve 32. týdnu

od 6. do 12. srpna 2007


Měsíc je 5. srpna ve 23 h 19 min v poslední čtvrti, 13. srpna v 1 h 2 min v novu. V tomto týdnu prochází souhvězdími Berana, Býka, Blíženců a Raka. 7. srpna ráno zakryje hvězdokupu M 45 – Plejády, poblíž se nachází také načervenalý Mars.

Planety sluneční soustavy: planety Merkur, Venuše a Saturn jsou nepozorovatelné, promítají se ve směru ke Slunci. Největší z planet sluneční soustavy, Jupiter (jasnost –2,4 mag), je viditelný již za večerního soumraku nad jižním obzorem. Zapadá po půlnoci. Již v menším dalekohledu jsou v rovině jeho rovníku dobře viditelné čtyři nejjasnější měsíce pojmenované Io, Europa, Ganymed a Kallisto; polohy měsíců vzhledem ke kotoučku planety lze vyhledat např. ve Hvězdářské ročence na rok 2007. Poblíž Jupitera svítí nejjasnější hvězda ze souhvězdí Štíra, načervenalá stálice Antares. O půlnoci vychází Mars (0,4 mag). Prochází souhvězdím Býka, v jeho blízkosti můžeme pozorovat také nejznámější hvězdokupu naší oblohy – M 45 Plejády (Kuřátka). V dalekohledu jsou nejlépe ve druhé polovině noci pozorovatelné také planety Uran (v souhvězdí Vodnáře, jasnost 5,7 mag) a Neptun (v sousedním souhvězdí Kozoroha, 7,8 mag).

Zajímavé úkazy: v úterý 7. srpna po půlnoci zakryje Měsíc některé hvězdy nejznámější hvězdokupy na obloze – otevřené hvězdokupy Plejády v souhvězdí Býka. Zákryt hvězdy Electra (17 Tau) proběhne v době 2 h 7 min – 2 h 36 min, zákryt hvězdy Maia (20 Tau) v intervalu 2 h 24 min – 3 h 20 min.
Koncem týdne můžeme pozorovat zvýšený výskyt meteorů roje Perseid, maximum nastane 13.8. dopoledne.
V tomto týdnu jsou stále velmi dobře viditelné večerní přelety Mezinárodní kosmické stanice ISS. Časové údaje včetně trajektorie letu lze získat např. dotazem na elektronické adrese preletyiss@seznam.cz formou automatické odpovědi.


Mapka oblohy
Atlas oblohy

Převzato: Hvězdárna v Úpici




O autorovi



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »