Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Úplňková noc na Kraví hoře

Úplňková noc na Kraví hoře

Nepropásněte úplňkovou noc na Kraví hoře 20./21. července 2016!
Autor: HaP Brno

V noci ze středy 20. července na čtvrtek 21. července můžete na Kraví hoře oslavit úplněk. A ne ledasjaký. Bude to totiž 47 roků od okamžiku, kdy se našeho vesmírného souseda dotknula noha pozemšťana. Připraveny budou projekce v digitáriu, light painting v prostoru přilehlého parku nebo akvabely smáčející se v lunárním světle. Umožní-li to počasí, samozřejmě se podíváte na Měsíc. Úplňková noc začíná ve 21.00 a končí po druhé hodině ranní. Uskuteční se za každého počasí, vstupné (až na bazén) platit netřeba.

Náš vesmírný soused je často opomíjenou ozdobou oblohy. A přitom je Měsíc z planety Země zrozený. Před 4 miliardami 570 miliony roky se zformoval z trosek po srážce Prazemě s tělesem o velikosti dnešního Marsu. Byla to výhra v kosmické loterii! Jen díky němu u nás nedochází k prudkým výkyvům počasí, jak je zvykem na jiných planetách. Asistoval také v příchodu nás pozemšťanů – přílivy a odlivy pomohly vodním živočichům na souš. Zcela jistě v podobě obrovského štítu vychytal mnohé vražedné planetky. Není divu, že jej pozemšťané před půlstoletím navštívili. Stal se Mount Everestem našeho blízkého vesmíru. Jediným tělesem mimo planetu Zemi, kterého se dotknula lidská noha. 

Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

Oslavě existence Měsíce bude věnována noc z 20. na 21. července 2016. Díky digitáriu Hvězdárny a planetária Brno, uskupení VISUALOVE a sportovně-rekreačnímu areálu zaplaví Kraví horu nejen přirozené měsíční světlo, ale také umělé světlo pozemské. Návštěvníci budou proplouvat městským parkem a sledovat jeho interakci s vodou, vzduchem i zemí. Většina expozic bude volně přístupná, s výjimkou krytého bazénu.

Praktické rady k Úplňkové noci

  • Akce začíná ve středu 20. července ve 21.00 a končí ve čtvrtek 21. července v 02.00.
  • Sledujte facebook.com/hvezdarna.brno, kde zveřejňujeme aktuální informace.
  • Dbejte pokynů organizátorů.
  • Slavíme za každého počasí.
  • Vstup zdarma, s výjimkou krytého bazénu (vstup 50 Kč bez možnosti rezervace).
  • Určitě se teple oblečte. Noci jsou chladné, padá rosa!
  • Začínáme ve středu 20. července ve 21.00 hodin, končíme po druhé hodině ranní.
  • V digitálním planetáriu se můžete podívat na představení Zpátky na Měsíc.
  • Na budovu hvězdárny promítneme dokument o Apollo 11.
  • V prostoru parku se na několika stanovištích připojíte k light-paintingu.
  • Smočit se můžete v zářící vodě v bazénech na koupališti.
  • Své postřehy sdílejte na Facebooku Hvězdárny a planetária Brno.

Pod vlivem úplňku

Magický vzhled úplňku za roztrhanou oblačností. Autor: Pavel Gabzdyl
Magický vzhled úplňku za roztrhanou oblačností.
Autor: Pavel Gabzdyl
Měsíc můžeme na pozemské obloze sledovat v roztodivných podobách. Někdy jej vidíme jako úzký srpek, jindy má podobu dorůstajícího půlměsíce. Ve vzácných chvílích dokonce zakryje Slunce, nebo vstoupí do pozemského stínu a zbarví se do červena. Nejvíce pozornosti ovšem mezi lidmi vzbuzuje úplněk. Je pravda, že měsíční cyklus se v této chvíli dostává přibližně do své druhé poloviny a že začíná po úplňku „ubývat“, jinak se ale neděje nic zvláštního.

Mnohem větší pozornost byla úplňku věnována v dobách, kdy se svítilo jen loučemi, ohněm v krbu nebo svíčkami. Před několika staletími bylo totiž měsíční světlo vzácným zbožím a rozhodně ho neměli rádi lupiči, kteří pod pláštěm tmy obírali pocestné. Za jasné úplňkové noci se navíc dalo cestovat, což bylo jindy velmi nebezpečné. Na některých místech se dokonce podél cest odstraňovala kůra ze stromů, aby bylo světlé obnažené dřevo lépe vidět při měsíčním světle.

Nemůžeme tvrdit, že pozemský život není s Měsícem spjat. Zvláště přílivy a odlivy způsobené slapovými silami našeho souputníka a Slunce jsou důležité pro celou řadu živočichů, kteří obývají pobřeží. Od velikých hejn bahňáků, kteří si za odlivu pochutnávají na červech a měkkýších, až po mořské želvy karety zelenavé, jež využívají přílivu ke kladení vajíček nebo korálů řídících se měsíčním úplňkem. Při přílivech a odlivech přitom sehrává největší úlohu právě působení Měsíce. Nebýt něj, byl by jejich rozsah o dvě třetiny menší. Zbylá třetina vzdouvání ohromné vodní masy připadá na slapové působení Slunce.

Měsíc tedy na nás přece jen působí. Nesmíme však zapomenout, že máme kolem sebe spoustu dalších, mnohem silnějších vlivů, které míchají kartami našeho života. Pokud tedy skutečně chceme žít pod vlivem Měsíce, měli bychom se více než lunárním šamanům věnovat spíše Měsíci samotnému. Měli bychom sledovat a chápat jeho proměny a užívat si na vlastní oči kouzlo nocí ozdobených Měsícem, které se staly inspirací pro mnoho básníků, skladatelů, spisovatelů či malířů. Měsíc nám totiž i v přesvětlených městech umožňuje okusit krásy přírody, které daleko přesahují rozměry našeho světa!

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdárna a planetárium Brno



O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Úplněk, Akce , Hvězdárna a planetárium Brno, Pozorování 


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »