Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Úplňková noc na Kraví hoře

Úplňková noc na Kraví hoře

Nepropásněte úplňkovou noc na Kraví hoře 20./21. července 2016!
Autor: HaP Brno

V noci ze středy 20. července na čtvrtek 21. července můžete na Kraví hoře oslavit úplněk. A ne ledasjaký. Bude to totiž 47 roků od okamžiku, kdy se našeho vesmírného souseda dotknula noha pozemšťana. Připraveny budou projekce v digitáriu, light painting v prostoru přilehlého parku nebo akvabely smáčející se v lunárním světle. Umožní-li to počasí, samozřejmě se podíváte na Měsíc. Úplňková noc začíná ve 21.00 a končí po druhé hodině ranní. Uskuteční se za každého počasí, vstupné (až na bazén) platit netřeba.

Náš vesmírný soused je často opomíjenou ozdobou oblohy. A přitom je Měsíc z planety Země zrozený. Před 4 miliardami 570 miliony roky se zformoval z trosek po srážce Prazemě s tělesem o velikosti dnešního Marsu. Byla to výhra v kosmické loterii! Jen díky němu u nás nedochází k prudkým výkyvům počasí, jak je zvykem na jiných planetách. Asistoval také v příchodu nás pozemšťanů – přílivy a odlivy pomohly vodním živočichům na souš. Zcela jistě v podobě obrovského štítu vychytal mnohé vražedné planetky. Není divu, že jej pozemšťané před půlstoletím navštívili. Stal se Mount Everestem našeho blízkého vesmíru. Jediným tělesem mimo planetu Zemi, kterého se dotknula lidská noha. 

Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

Oslavě existence Měsíce bude věnována noc z 20. na 21. července 2016. Díky digitáriu Hvězdárny a planetária Brno, uskupení VISUALOVE a sportovně-rekreačnímu areálu zaplaví Kraví horu nejen přirozené měsíční světlo, ale také umělé světlo pozemské. Návštěvníci budou proplouvat městským parkem a sledovat jeho interakci s vodou, vzduchem i zemí. Většina expozic bude volně přístupná, s výjimkou krytého bazénu.

Praktické rady k Úplňkové noci

  • Akce začíná ve středu 20. července ve 21.00 a končí ve čtvrtek 21. července v 02.00.
  • Sledujte facebook.com/hvezdarna.brno, kde zveřejňujeme aktuální informace.
  • Dbejte pokynů organizátorů.
  • Slavíme za každého počasí.
  • Vstup zdarma, s výjimkou krytého bazénu (vstup 50 Kč bez možnosti rezervace).
  • Určitě se teple oblečte. Noci jsou chladné, padá rosa!
  • Začínáme ve středu 20. července ve 21.00 hodin, končíme po druhé hodině ranní.
  • V digitálním planetáriu se můžete podívat na představení Zpátky na Měsíc.
  • Na budovu hvězdárny promítneme dokument o Apollo 11.
  • V prostoru parku se na několika stanovištích připojíte k light-paintingu.
  • Smočit se můžete v zářící vodě v bazénech na koupališti.
  • Své postřehy sdílejte na Facebooku Hvězdárny a planetária Brno.

Pod vlivem úplňku

Magický vzhled úplňku za roztrhanou oblačností. Autor: Pavel Gabzdyl
Magický vzhled úplňku za roztrhanou oblačností.
Autor: Pavel Gabzdyl
Měsíc můžeme na pozemské obloze sledovat v roztodivných podobách. Někdy jej vidíme jako úzký srpek, jindy má podobu dorůstajícího půlměsíce. Ve vzácných chvílích dokonce zakryje Slunce, nebo vstoupí do pozemského stínu a zbarví se do červena. Nejvíce pozornosti ovšem mezi lidmi vzbuzuje úplněk. Je pravda, že měsíční cyklus se v této chvíli dostává přibližně do své druhé poloviny a že začíná po úplňku „ubývat“, jinak se ale neděje nic zvláštního.

Mnohem větší pozornost byla úplňku věnována v dobách, kdy se svítilo jen loučemi, ohněm v krbu nebo svíčkami. Před několika staletími bylo totiž měsíční světlo vzácným zbožím a rozhodně ho neměli rádi lupiči, kteří pod pláštěm tmy obírali pocestné. Za jasné úplňkové noci se navíc dalo cestovat, což bylo jindy velmi nebezpečné. Na některých místech se dokonce podél cest odstraňovala kůra ze stromů, aby bylo světlé obnažené dřevo lépe vidět při měsíčním světle.

Nemůžeme tvrdit, že pozemský život není s Měsícem spjat. Zvláště přílivy a odlivy způsobené slapovými silami našeho souputníka a Slunce jsou důležité pro celou řadu živočichů, kteří obývají pobřeží. Od velikých hejn bahňáků, kteří si za odlivu pochutnávají na červech a měkkýších, až po mořské želvy karety zelenavé, jež využívají přílivu ke kladení vajíček nebo korálů řídících se měsíčním úplňkem. Při přílivech a odlivech přitom sehrává největší úlohu právě působení Měsíce. Nebýt něj, byl by jejich rozsah o dvě třetiny menší. Zbylá třetina vzdouvání ohromné vodní masy připadá na slapové působení Slunce.

Měsíc tedy na nás přece jen působí. Nesmíme však zapomenout, že máme kolem sebe spoustu dalších, mnohem silnějších vlivů, které míchají kartami našeho života. Pokud tedy skutečně chceme žít pod vlivem Měsíce, měli bychom se více než lunárním šamanům věnovat spíše Měsíci samotnému. Měli bychom sledovat a chápat jeho proměny a užívat si na vlastní oči kouzlo nocí ozdobených Měsícem, které se staly inspirací pro mnoho básníků, skladatelů, spisovatelů či malířů. Měsíc nám totiž i v přesvětlených městech umožňuje okusit krásy přírody, které daleko přesahují rozměry našeho světa!

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdárna a planetárium Brno



O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Úplněk, Akce , Hvězdárna a planetárium Brno, Pozorování 


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »