V noci na sobotu nevýrazně potemní Měsíc
Autor: EAI.
Polostínového zatmění Měsíce se stáváme svědky v době, kdy se Měsíc ocitá v blízkosti plného zemského stínu. Běžně za úplňku nesledujeme žádný druh zatmění, neboť stín Země je ve vzdálenosti Měsíce asi třikrát větší jak Měsíc (s polostínem asi pětkrát), zatímco sklon měsíční dráhy vůči ekliptice je desetkrát větší než úhlový průměr Měsíce. Proto musíme čekat na vhodnou chvíli, kdy se Měsíc v úplňku dostatečně přiblíží k zemskému stínu. Kdybychom zrovna v době polostínového zatmění pobývali na nějaké měsíční základně, spatřili bychom na temné měsíční obloze takřka černou Zemi, kolem níž by se rozkládal slabý naoranžovělý prstýnek sluneční světlo rozptylující zemské atmosféry. A u okraje naší planety by pak oslnivě svítilo Slunce částečně schované za Zemí. Čím blíže by Měsíc ležel u plného zemského stínu, tím větší kus Slunce by se za naší rodnou planetou schovával.
Vraťme se však zpátky na Zemi, odkud Měsíc v úplňku na obloze proplouvá zemským polostínem. Úkaz bývá zpravidla očima nepozorovatelný, neboť potemnění v zemském stínu je nevýrazné. Ovšem plný zemský stín není zcela ostrý a oblast polostínu obepínající plný stín do vzdálenosti asi poloviny průměru Měsíce v úplňku (tedy něco přes 15') je již docela tmavá a svit úplňku se v ní oslabí i při pohledu pouhýma očima. Pochopitelně mnohem lepší je úkaz zachytit fotograficky, neboť snímač fotoaparátů má asi tisíckrát menší dynamický rozsah než lidské oko a dokáže tak zvýraznit gradient jasu v zemském polostínu.
Páteční, resp. sobotní úkaz začíná jen krátce před půlnocí, ve 23 hodin 51 minut SELČ. Této fáze si ovšem vůbec nevšimneme. Teprve okolo 1 hodiny 20 minut SELČ už by se mohlo zdát, že je Měsíc ze spodního okraje mírně tmavší. V té době bude navíc velmi vysoko, takřka nad jižním obzorem. Maximální fáze zatmění nastane v 1 hodinu 50 minut SELČ, kdy Měsíc mine plný zemský stín jen o 0,14° severně. Potemnění viditelné pouhýma očima bude patrné přibližně ještě půl hodiny, tedy do 2 hodin a 20 minut. Do konce úkazu ve 3 hodiny 50 minut se již úplněk bude zdát prakticky normální.
Jak již bylo několikrát zmíněno, značně lépe se úkaz podaří zachytit fotograficky. Proto neváhejte a zamiřte svůj fotoaparát v sobotu mezi 1:30 a 2:30 SELČ na Měsíc. Protože jde o úplněk a potemnění bude opravdu mírné, stačí volit i při větším ohnisku poměrně krátké expozice. Doporučujeme fotit s ohniskem alespoň 200 mm (vhodné pro kompozici s krajinou), ovšem pro detaily na Měsíci je třeba objektivu s ohniskem přes 500 mm. Své snímky nám můžete zaslat do galerie přes formulář, při větším množství přůspěvků vytvoříme fotogalerii.
Dalšího zatmění Měsíce se dočkáme až v roce 2015. Odehraje se na státní svátek v pondělí 28. září a půjde o zatmění úplné. Navíc po dlouhé době (od roku 2008) první úplné měsíční zatmění, které z našeho území spatříme prakticky v celém průběhu. Fáze úplného zatmění potrvá přes hodinu.
Zdroje a doporučujeme:
[1] Informace o zatmění 18./19. října 2013
[2] Zatmění Měsíce viditelná z ČR v tomto desetiletí
[3] Hvězdářská ročenka 2013, J. Rozehnal a kol., HaP Praha (2012)
[4] ShadowAndSubstance.com - animace nejbližších zatmění a podobných úkazů (Larry Koehn)
[5] Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce v České republice
Animace průběhu zatmění (autor Larry Koehn)
(více na www.shadowandsubstance.com)
|
Animace průběhu zatmění (autor: Larry Koehn). Animace se ovládá zelenými tlačítky. Zastavit a posouvat ji můžete levým a pravým tlačítkem, spustit prostředním. Časy jsou v UT, k přepočtu na současný platný středoevropský letní čas je třeba přičíst 2 hodiny. Další animace naleznete na www.shadowandsubstance.com. |
O autorovi
Petr Horálek
Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.
