Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  V noci na sobotu nevýrazně potemní Měsíc

V noci na sobotu nevýrazně potemní Měsíc

Simulační snímek polostínového zatmění Měsíce 19. října. Autor: EAI.
Simulační snímek polostínového zatmění Měsíce 19. října.
Autor: EAI.
V noci z pátka na sobotu, tedy 18./19. října 2013, nastane nevýrazné polostínové zatmění Měsíce. Díky vysoké poloze měsíčního úplňku nad obzorem v době maximální fáze zatmění bychom ale potemnění ze spodního okraje našeho kosmického souseda měli bez obtíží zaznamenat fotograficky či dokonce i pouhýma očima. V České republice je to navíc poslední měsíční zatmění do roku 2015.

Polostínového zatmění Měsíce se stáváme svědky v době, kdy se Měsíc ocitá v blízkosti plného zemského stínu. Běžně za úplňku nesledujeme žádný druh zatmění, neboť stín Země je ve vzdálenosti Měsíce asi třikrát větší jak Měsíc (s polostínem asi pětkrát), zatímco sklon měsíční dráhy vůči ekliptice je desetkrát větší než úhlový průměr Měsíce. Proto musíme čekat na vhodnou chvíli, kdy se Měsíc v úplňku dostatečně přiblíží k zemskému stínu. Kdybychom zrovna v době polostínového zatmění pobývali na nějaké měsíční základně, spatřili bychom na temné měsíční obloze takřka černou Zemi, kolem níž by se rozkládal slabý naoranžovělý prstýnek sluneční světlo rozptylující zemské atmosféry. A u okraje naší planety by pak oslnivě svítilo Slunce částečně schované za Zemí. Čím blíže by Měsíc ležel u plného zemského stínu, tím větší kus Slunce by se za naší rodnou planetou schovával.

Vraťme se však zpátky na Zemi, odkud Měsíc v úplňku na obloze proplouvá zemským polostínem. Úkaz bývá zpravidla očima nepozorovatelný, neboť potemnění v zemském stínu je nevýrazné. Ovšem plný zemský stín není zcela ostrý a oblast polostínu obepínající plný stín do vzdálenosti asi poloviny průměru Měsíce v úplňku (tedy něco přes 15') je již docela tmavá a svit úplňku se v ní oslabí i při pohledu pouhýma očima. Pochopitelně mnohem lepší je úkaz zachytit fotograficky, neboť snímač fotoaparátů má asi tisíckrát menší dynamický rozsah než lidské oko a dokáže tak zvýraznit gradient jasu v zemském polostínu.

Páteční, resp. sobotní úkaz začíná jen krátce před půlnocí, ve 23 hodin 51 minut SELČ. Této fáze si ovšem vůbec nevšimneme. Teprve okolo 1 hodiny 20 minut SELČ už by se mohlo zdát, že je Měsíc ze spodního okraje mírně tmavší. V té době bude navíc velmi vysoko, takřka nad jižním obzorem. Maximální fáze zatmění nastane v 1 hodinu 50 minut SELČ, kdy Měsíc mine plný zemský stín jen o 0,14° severně. Potemnění viditelné pouhýma očima bude patrné přibližně ještě půl hodiny, tedy do 2 hodin a 20 minut. Do konce úkazu ve 3 hodiny 50 minut se již úplněk bude zdát prakticky normální.

Jak již bylo několikrát zmíněno, značně lépe se úkaz podaří zachytit fotograficky. Proto neváhejte a zamiřte svůj fotoaparát v sobotu mezi 1:30 a 2:30 SELČ na Měsíc. Protože jde o úplněk a potemnění bude opravdu mírné, stačí volit i při větším ohnisku poměrně krátké expozice. Doporučujeme fotit s ohniskem alespoň 200 mm (vhodné pro kompozici s krajinou), ovšem pro detaily na Měsíci je třeba objektivu s ohniskem přes 500 mm. Své snímky nám můžete zaslat do galerie přes formulář, při větším množství přůspěvků vytvoříme fotogalerii.

Dalšího zatmění Měsíce se dočkáme až v roce 2015. Odehraje se na státní svátek v pondělí 28. září a půjde o zatmění úplné. Navíc po dlouhé době (od roku 2008) první úplné měsíční zatmění, které z našeho území spatříme prakticky v celém průběhu. Fáze úplného zatmění potrvá přes hodinu.

Zdroje a doporučujeme:
[1] Informace o zatmění 18./19. října 2013
[2] Zatmění Měsíce viditelná z ČR v tomto desetiletí
[3] Hvězdářská ročenka 2013, J. Rozehnal a kol., HaP Praha (2012)
[4] ShadowAndSubstance.com - animace nejbližších zatmění a podobných úkazů (Larry Koehn)
[5] Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce v České republice

Animace průběhu zatmění (autor Larry Koehn)
(více na www.shadowandsubstance.com)

Content on this page requires a newer version of Adobe Flash Player.

Get Adobe Flash player

Animace průběhu zatmění (autor: Larry Koehn). Animace se ovládá zelenými tlačítky. Zastavit a posouvat ji můžete levým a pravým tlačítkem, spustit prostředním. Časy jsou v UT, k přepočtu na současný platný středoevropský letní čas je třeba přičíst 2 hodiny. Další animace naleznete na www.shadowandsubstance.com.




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



17. vesmírný týden 2024

17. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězda Betelgeuse v souhvězdí Orionu

Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »