Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Válí se vám v koutě evscope?

Válí se vám v koutě evscope?

Evscope

Tak ho vytáhněte – oprašte – nabijte – bude se hodit! Když před několika lety přišla nová generace plně automatických elektronických dalekohledů, vypadalo to (parafrází slavné hlášky): „A astrofotografové nebudou mít co žrát!“. Že tomu tak (zatím) rozhodně není, se můžete přesvědčit například vpravo od článku v sekci Česká astrofotografie měsíce.

A co jinak s takovým dalekohledem? Můžete dál přivádět v úžas své partnery, partnerky, děti, sousedy atd. barevnými obrázky objektů vzdáleného vesmíru, ale i to se jednou omrzí… Většina výrobců těchto „hraček“ shrábne svůj zisk a tím to pro ně končí. Jedinou výjimkou je firma Unistellar, kde je vidět, že za ní nestojí jen pověstný strýček Skrblík (pardon ekonom), ale i někdo načichlý astronomií. S pomocí jejích produktů se můžete zapojit do „občanské vědy“ a chránit planetu před blízkozemními projektily, pozorovat komety, satelity, kosmická kataklyzmata, exoplanety a také zákryty hvězd planetkami.

Posledně jmenovaných úkazů, vhodných pro evscope, určitě neproběhnou ve vašem okolí ročně stovky, většinou ani desítky, ale spíše jednotky, a tak není časově náročné se jim věnovat. A jeden takový planetkový zákryt nás právě čeká!

Předpověď z programu Occult
Předpověď z programu Occult
Ve čtvrtek večer, 12. března 2026, projde jižní částí našeho území 41 km široký pás stínu planetky (5368) Vitagliano, která na dobu až 2 sekund zakryje z našeho pohledu hvězdu HIP 22990 s jasností 7,0 mag. v souhvězdí Býka. Jedná se o těleso vnějšího hlavního pásu asteroidů, přibližně 36 km velké, které objevil 21. září 1984 belgický astronom Henri Debehogne na Evropské jižní observatoři (ESO) v La Silla v Chile. Planetka je pojmenována po Aldu Vitaglianovi, autorovi systému SOLEX (SOLar system integration by a fast EXtrapolation method).

Průběh pásu stínu
Průběh pásu stínu
A kam svůj evscope (nebo jiný dalekohled) postavit? Na to nejlépe odpoví připojená mapa. Centrální linie zákrytu vstoupí na naše území z Německa poblíž Železné Rudy ve 20:06:07 UT a opustí ho po 13 sekundách (20:06:20 UT) poblíž Starého Hrozenkova. Předpověď zdá se být poměrně přesná, modré čáry vymezující okraje pásu a ty červené, vyjadřující velikost chyby předpovědi 1-sigma, téměř splývají. Úkaz má i mnoho dalších výhod, odehraje se v pohodlné výšce 38° nad ZJZ obzorem (azimut 248°) se Sluncem i Měsícem hluboko pod obzorem. Ani majitelé jiných dalekohledů by neměli mít s vyhledáním pole problém. Stačí ho namířit na alfu souhvězdí Býka Aldebaran a popojet v rektascenzi o 20 minut na východ.

A jak celou věc od vyhledání předpovědi až po odeslání dat a vyplnění hlášení pomocí evscopu provést? Velmi přátelský návod s celým postupem najdete zde. S jiným dalekohledem nesmíte zapomenout, že u zákrytů se nehraje na krásu, ale na přesnost měření času (ideálně na setiny sekundy).

Svůj výsledek nestrkejte „do šuplíku“, tam k ničemu není. Dejte nám o něm vědět a společně ho nasměrujeme k dalšímu využití.

Majitelé (nejen) evscopů v severní části našeho území nemusí být smutní, jejich „pravá chvíle“ přijde za 8.596 minut po Vitagliano. Ale o tom až příště…

Tipy na zajímavá pozorování vychází (ne)pravidelně na webu Hvězdárny v Rokycanech a Plzni, v rubrice Dneska by to (možná) šlo.




O autorovi

Michal Rottenborn

Původní profesí stavař (silničář). Dlouhá léta astronom amatér. Toho času ředitel Hvězdárny v Rokycanech a Plzni a předseda Zákrytové a astrometrické sekce České astronomické společnosti.

Štítky: Zákryty


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »