Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Velké setkání Jupiteru se Saturnem 21. prosince 2020

Velké setkání Jupiteru se Saturnem 21. prosince 2020

Konjunkce Jupiteru a Saturnu 21. prosince 2020
Autor: Hvězdárna a planetárium Brno

Po celý prosinec můžeme hned po západu Slunce, nízko nad jihozápadním obzorem, sledovat dva nápadné zářící body – obří plynné planety Jupiter a Saturn, přičemž první jmenovaná je z onoho páru tou jasnější. Den za dnem se k sobě zvolna přibližují a to až do pondělí 21. prosince, kdy téměř splynou v jednu „hvězdu“. Něco podobného se naposledy událo v roce 1623 a znovu se zopakuje až za šedesát let!

/Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno číslo 269 ze 4. 12. 2020./

Událost se označuje jako tzv. konjunkce a dochází k ní jednou za zhruba dvacet let. Většinou jsou ale obě planety na pozemské obloze od sebe mnohem dál. Letos se však přiblíží na pouhých 6 úhlových minut, tedy jednu pěti průměru měsíčního disku. K pozorování přitom není nutný žádný dalekohled. Pokud jej ale máte, určitě se na planety podívejte, bude to stát za to.

Vzácný astronomický úkaz

Proč se vlastně jedná o tak vzácný astronomický úkaz? Planeta Jupiter oběhne Slunce jednou za 11,86 pozemského roku, Saturn se pohybuje ve větší vzdálenosti, takže jeho „rok“ trvá 29,65 let. Zhruba jednou za dvě desetiletí se proto na pozemské obloze sejdou blízko sebe. A někdy dokonce výjimečně blízko sebe! Samozřejmě pouze díky perspektivě, Jupiter od nás bude ve vzdálenosti 762 milionů kilometrů, Saturn asi dvakrát dále.

Očima i dalekohledem

Obě planety si budou úhlově nejblíže právě v pondělí 21. prosince. Bude-li jasno, na nic nečekejte! Půl hodiny po západu Slunce, kolem 16:30, je hledejte nízko nad jihozápadním obzorem. Planety zapadají už v 18:30, takže pohled z kopce, odkud je dobrý výhled až ke vzdálenému horizontu, bude velkou výhodou. V každém případě je třeba si vybrat místo s nerušeným pohledem k jihozápadnímu obzoru, tedy bez stínění domy, stromy či kopci. Namíříte-li na Jupiter se Saturnem dalekohled s velkým zorným polem, zahlédnete v něm obě planety najednou. A s nimi i čtyři Jupiterovy největší měsíce a ve větších přístrojích dokonce Saturnův prstenec a jeho největší měsíc Titan.

Nemusíte čekat až do pondělí 21. prosince

Už o týden dříve k sobě budou na nebi blíže než jeden úhlový stupeň. A ve čtvrtek 17. prosince se v jejich blízkosti ocitne i úzký srpek dorůstajícího Měsíce. Zajímavé to bude i den po nejtěsnějším setkání, tedy 22. prosince, kdy je spatříme v téměř totožné úhlové výšce nad obzorem. To už se ale od sebe budou vzdalovat.

Tak blízko jako letos v prosinci si planety byly naposledy v roce 1623, tedy pouhých 14 let poté, co se na nebe začal dalekohledem dívat Galileo Galilei. Tehdy se ale nacházely poblíž Slunce, takže zmizely v jeho záři a nikdo je nemohl sledovat. Za opravdu snadno pozorovatelnou a velmi těsnou konjunkcí Jupiteru se Saturnem se tak musíme vypravit celých 794 let zpátky, do roku 1226!

Mnozí odborníci se pak domnívají, že podobné setkání Jupiteru a Saturnu v roce 7 před naším letopočtem bylo tehdejšími astrology považováno za zjevení oznamující příchod spasitele, tedy tzv. Betlémskou hvězdu. Jestli to tak doopravdy bylo, nevíme, jisté ale je, že letošní vánoční podívaná bude vpravdě úžasná. Mimo jiné i proto, že dalšího podobně blízkého přiblížení těchto planet se dočkáme až v březnu 2080!

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva (PDF)
[2] Tisková zpráva (DOC)



O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Saturn, Jupiter, Konjunkce


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »