Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Velmi příznivý návrat komety 8P Tuttle

Velmi příznivý návrat komety 8P Tuttle

Kometa 8P Tuttle
Kometa 8P Tuttle
V prosinci zakončí tento na komety velmi příznivý rok svým návratem kometa 8P Tuttle. Jen pro malou rekapitulaci: v lednu jsme mohli spatřit nejjasnější kometu po 41 letech C/2006 P1 McNaught, která byla krátce vidět i na denní obloze; v březnu a v dubnu kolem Slunce prolétly komety 2P Encke a 96P Machholz; dubnu a květnu vévodila kometa C/2007 E2 Lovejoy; na letní obloze zazářila C/2006 VZ13 LINEAR; na podzimní obloze krátce před svítáním a za soumraku C/2007 F1 LONEOS a samozřejmě nečekaně jasná kometa 17P Holmes. Kometa 8P Tuttle pravděpodobně neprorazí hranici pozorovatelnosti pouhým okem, ale její poloha na obloze činí její návrat velmi příznivým a tudíž i vhodným pro obyčejné triedry.

Kometu objevil francouzský astronom P. F. A. Méchain v souhvězdí Ryb 9. ledna 1790. I přes snahu tehdejší dalších pozorovatelů se však dráha komety nepodařila dostatečně změřit. Až o 68 let později, 5. ledna 1858, se kometa objevila ve zorném poli velkého refraktoru americkému astronomovi Horaceovi Parnellu Tuttleovi (Harvard College Observatory, Cambridge, Massachusetts, USA). Karl Christian Bruhns (Berlín, Německo) nahlásil nezávisle objev stejné komety 22. ledna téhož roku. Na Tuttleovo hlášení však reagovalo již několik dalších pozorovatelů, takže jméno objevitele u komety zůstalo vyhraněno Tuttleovi.

Kometa má periodu oběhu 13.62 let a její periheliová vzdálenost (vzdálenost nejbližšího bodu její dráhy od Slunce) kolísá od 1.00 do 1.05 AU. K Zemi se při tomto návratu přiblíží na rekordních 0.25 AU, což je u této komety jedno z největších přiblížení vůbec (nastane 1. ledna 2008 v noci; blíže bude kometa až v roce 2048 – 0.17 AU). Díky geometrii její dráhy ji navíc budeme moci pozorovat z České republiky v celé první polovině jejího průletu kolem Země a od konce listopadu 2007 do konce ledna 2008 již menšími přístroji, možná pouhým okem. Na severní obloze se ztratí v souhvězdí Řeky Eridanus v druhé polovině ledna 2008, krátce před průchodem periheliem (který nastane 27. ledna 2008). Největší jasnosti kometa dosáhne 4. ledna 2008, kdy ji nalezneme po západu Slunce velmi vysoko nad obzorem v souhvězdí Ryb. Tehdy by mohla mít jasnost kolem 6.5 magnitudy, možná i větší.

Počátkem listopadu 2007 se kometa nachází kousek od severního nebeského pólu, kde se do druhé dekády měsíce pohybuje jen velmi pomalu. Na počátku prosince 2007 ji nalezneme v severní části souhvězdí Draka na hranici s Cefeem, mohla by dosahovat okolo 9.5 magnitudy a její pohyb na obloze se zrychluje. Vcelku svižně letí přes Cefea, Cassiopeju, Andromedu až do Trojúhelníka a Ryb (tam se ocitne na počátku ledna roku 2008, bude mít kolem 6. magnitudy). Nejlepší pozorovací podmínky nastávají v první dekádě ledna roku 2008. Měsíc ruší jen minimálně (dorůstá a nachází se na večerní obloze), kometa dosahuje největší jasnosti a nachází se vysoko v Rybách, odkud plynule přechází do souhvězdí Velryby.

Návrat komety by mohl být vliv na frekvenci roje Ursamonorid, jehož je mateřskou kometou. Roj mívá maximum kolem 23. prosince a jeho obvyklá frekvence je asi 2 meteory za hodinu. Letos jsou však podmínky k jeho pozorování velmi nepříznivé – na obloze ruší Měsíc téměř v úplňku a navíc v souhvězdí Blíženců, kde se nachází nejvyšší bod ekliptiky nad naším obzorem. Zajímavé však je, že případné náhlé zvýšení frekvence nastávají spíše v obdobích, kdy je kometa v afeliu (nejdál od Slunce). Například v roce 1945 a 1986 frekvence přesáhly 100 meteorů v hodině.

Kometa nabídne i jedno nevšední představení pro majitele světelných dalekohledů a digitálních fotoaparátů. Jde o její těsný (skoro přímý) průlet okolo galaxie M33, který nastane kolem půlnoci 30./31. prosince 2007. Největší přiblížení k jádru galaxie se odehraje krátce po 23. hodině 30. prosince 2007. Kometa „projde“ západní polovinou galaxie. V té době by mohla mít 7.0 magnitudy. Galaxie má plošnou jasnost okolo 6.2 magnitudy, nicméně svou plochou zabírá na obloze oblast 68.7'x41.6', takže je to objekt pro světelné přístroje a hlavně městy nepřesvětlená obloha.

Tak pravděpodobně tímto kometárním návratem bude končit rok 2007 a začínat rok následující. Nezbývá nic jiného, než si přát, aby ten příští rok byl na komety přinejmenším stejně štědrý a jasných nocí na sledování noční i denní oblohy co nejvíce.

Dráha komety 8P Tuttle na obloze
Dráha komety 8P Tuttle na obloze
Dráha komety 8P Tuttle na obloze v období od 10. prosince 2007 do 18. ledna 2008, kdy bude kometa nejlépe pozorovatelná. Polohy komety jsou vzaty vždy na 22:30 SEČ (středoevropský čas; platný v době průletu komety na obloze). Na mapce jsou patrná výrazná souhvězdí podzimní a zimní oblohy (Peg – Pegas, And – Andromeda, Cep – Cefeus, Per – Perseus, Cet – Velryba, Ari – Beran, Tau – Býk). K tvorbě mapky byl využit software Skymap Pro (www.skymap.com).


Zdroje:
[1] Hvězdářská ročenka 2007, P. Příhoda a kol., HaP Praha; pasáž o kometách (V. Znojil)
[2] http://aerith.net/comet/catalog/0008P/2008.html
[3] http://cometography.com/pcomets/008p.html




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »