Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Venuše na večerní obloze mine Uran

Venuše na večerní obloze mine Uran

Pohled dalekohledem na maximální fázi přiblížení.
Pohled dalekohledem na maximální fázi přiblížení.
Pokud se po západu Slunce podíváte nad jihozápadní obzor a nebude vám tam překážet nějaká budova či jiný objekt, nepochybně spatříte velmi jasnou "hvězdu". Jde o planetu Venuši, která 14. ledna dosáhla maximální elongace, tedy největší úhlové vzdálenosti od Slunce. Ve čtvrtek 22. ledna planeta na obloze projde jen asi 1° od mnohem vzdálenějšího a slabšího Uranu. Nastane tak příležitost i pro laiky planetu Uran snadno najít.

Planetu Venuši na obloze poznáme skutečně snadno. Je zdaleka nejjasnější na celé obloze a neruší-li Měsíc, je po Slunci nejjasnějším objektem vůbec. Za výjimečných okolností (čistý vzduch, jasná obloha, velká úhlová vzdálenost od Slunce) je možné planetu bez větších potíží sledovat i na denní obloze. Za stejně výjimečných okolností po západu Slunce Venuše dokonce způsobuje, že i za bezměsíčné noci objekty vrhají na zem slabé stíny. Už za soumraku je Venuše patrná jako "nevinný" bod ležící asi 25° nad jihozápadním obzorem. Protože je v tomto období (trvajícím zhruba do konce února) bezprostředně prvním objektem, který běžné lidské oko spatří po západu Slunce, právem je nazývána Večernicí.

Při pohledu malým dalekohledem je vidět fáze Venuše podobná Měsíci v poslední čtvrti. To proto, že na dráhu Venuše se díváme "zvenčí" (zemská dráha je dál od Slunce než ta Venušina). Díky této skutečnosti můžeme teoreticky vidět Venuši v úplňku (nejdál od nás), v poslední čtvrti (vlevo od Slunce na večerní obloze), v novu (nejblíže k Zemi, leží mezi Sluncem a Zemí) a v první čtvrti (vpravo od Slunce na ranní obloze). I přes to, že v nejmenší vzdálenosti Venuše od Země je úhlový průměr planety poměrně velký (přes 35’’), na jejím povrchu toho moc nespatříme. Planeta je totiž zahalena hustou oblačností. Avšak právě Venušina hustá atmosféra nemálo zapříčiňuje to, proč je planeta na obloze tak intenzivně jasná. Oblačná obálka planety působí značně reflektivně a mnoho světla odráží (pohlcené světlo však atmosféra planety už téměř nepropouští ven, proto jsou díky skleníkovému efektu povrchové teploty planety ta vysoké).

Jak se planeta sune po obloze, míjí zdánlivě nehybné hvězdy. Mezi vzdálenými objekty, které planeta mine, bude i Uran. Ten leží v souhvězdí Vodnáře a nebýt toho, že bychom vás na něj upozornili, patrně byste jej i s větším dalekohledem zaměnili za tuctovou hvězdu. Uran je od Slunce tak daleko, že i když je třetí největší planetou sluneční soustavy, jeho hvězdná velikost se na nebi pohybuje jen kolem 5.9 magnitudy. Toto číslo nám udává, že v městských podmínkách k jejímu vyhledání a pozorování je už zapotřebí mapka a malý dalekohled (například lovecký triedr).

Ve čtvrtek 22. února po západu Slunce nám Venuše k vyhledání Uranu pomůže natolik, že výjimečně nebude zapotřebí vyhledávací mapku použít. Na obloze oba objekty bude dělit úhlová vzdálenost přibližně 1°. Při použití malého dalekohledu, jehož zorné pole je větší než 1° a jehož obraz nepřevrací (divadelní kukátko, triedr či Somet binar) posuneme jasnou Venuši k pravému hornímu okraji. V poli pak najdeme dva zhruba stejně jasné body (oproti Venuši však mnohem slabší). Tím, který bude položen níže, bude hvězda 96 Aqr. Tím druhým planeta Uran. Planeta se navíc prozradí i jemným nádechem nazelenalé barvy a oproti hvězdám bude mírně rozmazaná. Přiblížení planet je samozřejmě jen zdánlivé. Ve skutečnosti bude obě tělesa dělit propastná vzdálenost asi 20 AU (astronomických jednotek; 1 AU je přibližně 150 milionů km).

Zajímavé setkání pak nabídne ještě Měsíc. Ten ve fázi úzkého srpku bude dělat společnost planetám 29. a 30. ledna.

Zdroj: Stellarium




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



4. vesmírný týden 2021

4. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 1. do 31. 1. 2021. Měsíc bude v úplňku. Většina planet je úhlově blízko Slunci. Večer je dobře vidět hlavně Mars. Ve vesmíru je více než 1000 družic Starlink. Jen tento týden jich bylo vyneseno 60 + 10 při rekordním startu Transporter-1, při němž bylo vypuštěno 143 družic. Kromě Falconů 9 hlavně se Starlinky se startu dočkaly i rakety startující z Číny a Nového Zélandu. Před 55 lety odstartovala k Měsíci Luna 9, která jako první měkce dosedla na jeho povrchu. Před 50 lety startovalo k Měsíci Apollo 14.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

konjunkcia jupitera a saturnu

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2020 získal snímek „Konjunkcia Jupitera a Saturnu“, jehož autorem je Martin Bažo   Konjunkce Jupitera a Saturnu. Tedy okamžik, kdy se k sobě planety na obloze přiblíží na nejmenší úhlovou vzdálenost. Vzhledem k tomu, že se planety pohybují

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Velké halo mobilem

Měsíc s velkým halem

Další informace »