Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Vizuálně pozorovatelné podzimní komety

Vizuálně pozorovatelné podzimní komety

Kometa C/2006 W3 Christensen 22. října 2008. Autor: Alfons Diepvens
Kometa C/2006 W3 Christensen 22. října 2008.
Autor: Alfons Diepvens
Vzhledem k současné situaci přinášíme mimořádný přehled komet, které jsou vizuálně pozorovatelné v průběhu noci. Na kometu pozorovatelnou pouhýma očima si ještě budeme muset počkat, nicméně už nyní na obloze spatříme alespoň 4 komety, které jsou v dosahu středně velkých (20 cm v průměru) přístrojů, jedna je dokonce pozorovatelná malými binokuláry.

Po setmění spatříme kometu C/2008 A1 McNaught. Tato kometa byla objevena v lednu tohoto roku jako objekt 15.2 magnitudy Robertem H. McNaughtem (Siding Spring Observatory, Austrálie). Kometa již prošla periheliem, přičemž dosáhla hranice 6. magnitudy, žel však na jižní obloze. Nyní se však stává (přibližně od poloviny října) pozorovatelnou na severní obloze v souhvězdí Hadonoše. Její hvězdná velikost se pohybuje kolem 7.8 magnitudy a kometa pomalu slábne. Ke konci listopadu by měla mít asi 9 magnitud. vyhledávací mapku na listopad najdete ZDE.

Druhým zajímavým objektem pro pozorování krátce po soumraku je kometa C/2007 N3 Lulin. O její objev se dělí dva východoasijští pozorovatelé Quanzhi Ye (Guangzhou, Čína) a Chi Sheng Lin (Lulin Sky Survey, Thajsko). Jméno však kometa dostala podle observatoře Lulin Sky Survey v Thajsku. V době objevu (11. července 2007) měla 18.9 magnitudy. Tato kometa se zdá být velmi reálnou kandidátkou na tu nejjasnější příštího roku, neboť periheliem projde 10. ledna 2009 a okolo 22. února pak perigeem. V té době se bude nacházet v souhvězdí Panny a její hvězdná velikost by se mohla pohybovat kolem 4. magnitudy. Zajímavý by pak mohl být její průlet okolo hvězdokupy M44 v Raku (5. března), čemuž však nebude příliš nahrávat měsíční fáze (Měsíc bude v Blížencích ve fázi 2 dny po první čtvrti; v době, kdy zapadne, bude kometa už nízko nad obzorem). V současnosti ji nalezneme v souhvězdí Štíra s hvězdnou velikostí okolo 8. magnitudy. Kometa se do třetí dekády prosince nakrátko přesune na denní oblohu a tudíž nebude pozorovatelná. Mapka ZDE.

Velmi pěkným a na obloze snadno nalezitelným objektem je C/2006 W3 Christensen. Tu objevil E. J. Christensen (Catalina Sky Survey, Amerika) jako mlhavou skvrnku o hvězdné velikosti 18.1 magnitudy v listopadu 2006. Kometa má pěkné kondenzované jádro, 3.6’ velkou komu a přibližně 0,1° dlouhý kapkovitý chvost. Nachází se vysoko souhvězdí Cefea s hvězdnou velikostí okolo 10. magnitudy. Mírně zjasňuje a mohla by být velmi pěkným objektem v červenci příštího roku, kdy ji nalezneme jako objekt 8. magnitudy v okrajových periferiích Mléčné dráhy v souhvězdích Ještěrky a Labutě. Vyhledávací mapku na listopad naleznete ZDE.

Podobně nápadnou kometou pro menší přístroje je C/2006 OF2 Broughton. Kometu objevil původně jako objekt planetkového charakteru J. Broughton (Reedy Creek, Austrálie) v červenci 2006. Tehdy měla kometa 18.2 magnitudy. Najít nyní kometu není zcela snadné, neboť sice leží vysoko nad obzorem, ovšem v ne příliš nápadné oblasti souhvězdí Rysa. Kometa má 2.5’ velkou komu a většími přístroji i nápadně zkroucený 0,2° dlouhý chvost. Její hvězdná velikost se nyní pohybuje okolo 10.4 magnitudy a kometa právě v tomto období dosahuje svého největšího jasu. Na počátku ledna příštího roku začne slábnout, avšak nalezneme ji stále vysoko nad obzorem. Do konce února přeletí pouze z Rysa do Vozky. Vyhledávací mapku na listopad naleznete ZDE.

Na ranní obloze pak nalezneme v souhvězdí Raka periodickou kometu 29P Schwassmann-Wachmann. Kometa prodělává občasné outbursty, během nichž se její hvězdná velikost může zvýšit až o 3 magnitudy (tedy na 10.5 magnitudy). Takové outbursty trvají běžně několik týdnů. V současnosti najdeme kometu v souhvězdí Raka podle mepky ZDE.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] http://www.cometography.com/ - databáze komet historickýyh i současných
[2] http://cometchasing.skyhound.com/ - měsíční vyhledávací mapky k vizuálnímu pozorování komet
[3] http://aerith.net/ - Stránky Seiichi Yoshidy (rozsáhlá a často aktualizovaná databáze komet včetně grafů vývojejejich jasností se zanesenými pozorováními)
[4] Novinky o kometách a komety v lunaci 14.10. - 13.11. 2008 (Jiří Srba, SMPH)




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »