Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Vulkanické soumraky nad Českou republikou - fotogalerie čtenářů

Vulkanické soumraky nad Českou republikou - fotogalerie čtenářů

Posopečný soumrak 3. 7. 2009 v Jizerských horách. Autor: Tomáš Tržický
Posopečný soumrak 3. 7. 2009 v Jizerských horách.
Autor: Tomáš Tržický
Do redakce došlo několik moc pěkných fotografií zachycujících soumraky ovlivněné aerosoly ve stratosféře vychrlené při sopečné erupci Sarychev Peak. Velkou měrou se na tom podílel fakt, že další výrazný úkaz nastal včera 5. července večer během a po západu Slunce, kdy se nad severozápadním obzorem objevila skutečně rozsáhlá vláknitá oblaka a těm, kteří měli odkrytý obzor, se mohlo o hodinu později zdát, jakoby kdesi v dáli hořel les.

Sopečný prach putující vysoko nad střední Evropou nejspíš ovlivnil 5. července 2009 i zabarvení svitu Měsíce. Zdálo se, jakoby se kolem měsíčního "skoro" úplňku rozkládalo zvláštní narudlé halo. Měsíc v létě nevystoupá kolem úplňkové fáze přílš vysoko nad obzor, tudíž i jeho světlo (podobně jako u Slunce před západem) musí projít větším sloupcem zemské atmosféry, která jej - než se dostane do oka pozorovatele - poněkud otupí. Zda kontrastně narudlou barvu též způsobila stratosférická oblaka sopečného prachu, potvrdit nemůžeme. Ale zmíněné halo kolem něj nejspíše ano.

Fotogalerie čtenářů - 2. července 2009 večer


Červánky a pravděpodobně i posopečný soumrak 2. 7. 2009. Autor: Jiří Fojt
Červánky a pravděpodobně i posopečný soumrak 2. 7. 2009.
Autor: Jiří Fojt
Jméno pozorovatele: Jiří Fojt
Datum a čas (SELČ): 2. července 2009 ve 21:09
Místo pozorování: Doubrava u Mnichova Hradiště
Technické: Fotoaparát Nikon D-90
Červánky a pravděpodobně i posopečný soumrak 2. 7. 2009. Autor: Jiří Fojt
Červánky a pravděpodobně i posopečný soumrak 2. 7. 2009.
Autor: Jiří Fojt
Jméno pozorovatele: Jiří Fojt
Datum a čas (SELČ): 2. července 2009 ve 21:10
Místo pozorování: Doubrava u Mnichova Hradiště
Technické: Fotoaparát Nikon D-90


3. července 2009 večer


Čeřiny v oblacích sopečných aerosolů 3. 7. 2009 v Jizerských horách. Autor: Tomáš Tržický
Čeřiny v oblacích sopečných aerosolů 3. 7. 2009 v Jizerských horách.
Autor: Tomáš Tržický
Jméno pozorovatele: Tomáš Tržický, web
Datum a čas (SELČ): 3. července 2009 ve 20:59
Místo pozorování: Jizerské hory (50,8° s.š.; +15,3° v.d)
Posopečný soumrak 3. 7. 2009 v Jizerských horách. Autor: Tomáš Tržický
Posopečný soumrak 3. 7. 2009 v Jizerských horách.
Autor: Tomáš Tržický
Jméno pozorovatele: Tomáš Tržický, web
Datum a čas (SELČ): 3. července 2009 ve 21:45
Místo pozorování: Jizerské hory (50,8° s.š.; +15,3° v.d)
Posopečný soumrak 3. 7. 2009 v Jizerských horách. Autor: Tomáš Tržický
Posopečný soumrak 3. 7. 2009 v Jizerských horách.
Autor: Tomáš Tržický
Jméno pozorovatele: Tomáš Tržický, web
Datum a čas (SELČ): 3. července 2009 ve 21:46
Místo pozorování: Jizerské hory (50,8° s.š.; +15,3° v.d)
Posopečný soumrak 3. 7. 2009 v Jizerských horách. Autor: Tomáš Tržický
Posopečný soumrak 3. 7. 2009 v Jizerských horách.
Autor: Tomáš Tržický
Jméno pozorovatele: Tomáš Tržický, web
Datum a čas (SELČ): 3. července 2009 ve 21:54
Místo pozorování: Jizerské hory (50,8° s.š.; +15,3° v.d)
Posopečný soumrak 3. 7. 2009 ze Stolína u Červeného Kostelce. Autor: Zdeněk Kubát
Posopečný soumrak 3. 7. 2009 ze Stolína u Červeného Kostelce.
Autor: Zdeněk Kubát
Jméno pozorovatele: Zdeněk Kubát
Datum a čas (SELČ): 3. července 2009 ve 21:54
Místo pozorování: Stolín u Červeného Kostelce
Posopečný soumrak 3. 7. 2009 ze Stolína u Červeného Kostelce. Autor: Zdeněk Kubát
Posopečný soumrak 3. 7. 2009 ze Stolína u Červeného Kostelce.
Autor: Zdeněk Kubát
Jméno pozorovatele: Zdeněk Kubát
Datum a čas (SELČ): 3. července 2009 ve 21:59
Místo pozorování: Stolín u Červeného Kostelce
Posopečná oblaka 3. 7.z Lutína u Olomouce ve 21:45. Autor: Ondřej Procházka
Posopečná oblaka 3. 7.z Lutína u Olomouce ve 21:45.
Autor: Ondřej Procházka
Jméno pozorovatele: Ondřej Procházka
Datum a čas (SELČ): 3. července 2009 ve 21:45
Místo pozorování: Lutín na Olomoucku
Technické: Fotoaparát Olympus E-510
Posopečná oblaka 3. 7.z Lutína u Olomouce ve 21:45. Autor: Ondřej Procházka
Posopečná oblaka 3. 7.z Lutína u Olomouce ve 21:45.
Autor: Ondřej Procházka
Jméno pozorovatele: Ondřej Procházka
Datum a čas (SELČ): 3. července 2009 ve 21:45
Místo pozorování: Lutín na Olomoucku
Technické: Fotoaparát Olympus E-510


3./4. července 2009 - unikátní snímek NLC a stratosférických oblaků ze sopečného prachu


Unikátní snímek NLC a stratosférických sopečných oblaků. Autor: Štěpán Roučka
Unikátní snímek NLC a stratosférických sopečných oblaků.
Autor: Štěpán Roučka
Jméno pozorovatele: Štěpán Roučka, web
Datum a čas (SELČ): 4. července 2009 ve 23:45
Místo pozorování: Luční hora, Krkonoše
Poznámka: Na snímku jsou patrná výrazná noční svítící
oblaka (NLC) nad polským horizontem. Nad NLC je pak výrazná
"vláknitá" stratosférická oblačnost aerosolů
ze sopky Sarychev Peak.


5. července 2009 večer


Posopečný soumrak 5. 7. 2009 v Praze 8. Autor: Helena Svobodová
Posopečný soumrak 5. 7. 2009 v Praze 8.
Autor: Helena Svobodová
Jméno pozorovatele: Helena Svobodová
Datum a čas (SELČ): 5. července 2009 ve 21:36
Místo pozorování: Praha 8
Technické: Fotoaparát Olympus FE200
Posopečný soumrak 5. 7. v Praze 10. Autor: Pavel Duška
Posopečný soumrak 5. 7. v Praze 10.
Autor: Pavel Duška
Jméno pozorovatele: Pavel Duška
Datum a čas (SELČ): 5. července 2009 ve 21:15
Místo pozorování: Praha 10
Technické: Fotoaparát Panasonic DMC-FZ20
Posopečný soumrak 5. 7. v Praze 10. Autor: Pavel Duška
Posopečný soumrak 5. 7. v Praze 10.
Autor: Pavel Duška
Jméno pozorovatele: Pavel Duška
Datum a čas (SELČ): 5. července 2009 ve 21:26
Místo pozorování: Praha 10
Technické: Fotoaparát Panasonic DMC-FZ20
Posopečný soumrak 5. 7. v Praze 10. Autor: Pavel Duška
Posopečný soumrak 5. 7. v Praze 10.
Autor: Pavel Duška
Jméno pozorovatele: Pavel Duška
Datum a čas (SELČ): 5. července 2009 ve 21:27
Místo pozorování: Praha 10
Technické: Fotoaparát Panasonic DMC-FZ20
Posopečný soumrak 5. 7. v Praze 10. Autor: Pavel Duška
Posopečný soumrak 5. 7. v Praze 10.
Autor: Pavel Duška
Jméno pozorovatele: Pavel Duška
Datum a čas (SELČ): 5. července 2009 ve 21:29
Místo pozorování: Praha 10
Technické: Fotoaparát Panasonic DMC-FZ20
Posopečný soumrak 5. 7. 2009 v Pardubicích. Autor: Petr Komárek
Posopečný soumrak 5. 7. 2009 v Pardubicích.
Autor: Petr Komárek
Jméno pozorovatele: Petr Komárek
Datum a čas (SELČ): 5. července 2009 ve 21:27
Místo pozorování: Hvězdárna Pardubice
Technické: Fotoaparát Canon 300; Zenitar 16/2,8 Fish eye
Posopečný soumrak 5. 7. 2009 v Pardubicích. Autor: Petr Komárek
Posopečný soumrak 5. 7. 2009 v Pardubicích.
Autor: Petr Komárek
Jméno pozorovatele: Petr Komárek
Datum a čas (SELČ): 5. července 2009 ve 21:42
Místo pozorování: Hvězdárna Pardubice
Technické: Fotoaparát Canon 300; Zenitar 16/2,8 Fish eye
Posopečný soumrak 5. 7. 2009 v Pardubicích. Autor: Petr Komárek
Posopečný soumrak 5. 7. 2009 v Pardubicích.
Autor: Petr Komárek
Jméno pozorovatele: Petr Komárek
Datum a čas (SELČ): 5. července 2009 ve 21:47
Místo pozorování: Hvězdárna Pardubice
Technické: Fotoaparát Canon 300; Zenitar 16/2,8 Fish eye
Posopečný soumrak 5. 7. 2009 v Pardubicích. Autor: Petr Komárek
Posopečný soumrak 5. 7. 2009 v Pardubicích.
Autor: Petr Komárek
Jméno pozorovatele: Petr Komárek
Datum a čas (SELČ): 5. července 2009 ve 21:52
Místo pozorování: Hvězdárna Pardubice
Technické: Fotoaparát Canon 300; Zenitar 16/2,8 Fish eye
Posopečný soumrak 5. července z HK. Autor: Petr Soukeník
Posopečný soumrak 5. července z HK.
Autor: Petr Soukeník
Jméno pozorovatele: Petr Soukeník
Datum a čas (SELČ): 5. července 2009 ve 21:10
Místo pozorování: Hradec Králové, svah pod hvězdárnou
Technické: Fotoaparát Canon EOS 40D;
obj. Sigma 18-200; ISO 400
Posopečný soumrak 5. července z HK. Autor: Petr Soukeník
Posopečný soumrak 5. července z HK.
Autor: Petr Soukeník
Jméno pozorovatele: Petr Soukeník
Datum a čas (SELČ): 5. července 2009 ve 21:40
Místo pozorování: Hradec Králové, svah pod hvězdárnou
Technické: Fotoaparát Canon EOS 40D;
obj. Sigma 18-200; ISO 400
Narůžovělý soumrak 5. 7. 2009 z Břeclavi. Autor: Vlastimil Vojáček
Narůžovělý soumrak 5. 7. 2009 z Břeclavi.
Autor: Vlastimil Vojáček
Jméno pozorovatele: Vlastimil Vojáček
Datum a čas (SELČ): 5. července 2009 ve 21:20
Místo pozorování: Břeclav
Technické: Fotoaparát Panasonic DMC-FZ10
Posopečný soumrak 5. 7. 2009 z Čeperky. Autor: Pavel Uhrin
Posopečný soumrak 5. 7. 2009 z Čeperky.
Autor: Pavel Uhrin
Jméno pozorovatele: Pavel Urhin
Datum a čas (SELČ): 5. července 2009 kolem 21:30
Místo pozorování: Čeperka u Pardubic
Technické: Fotoaparát Canon 450-D
Posopečný soumrak 5. 7. 2009 z Čeperky. Autor: Pavel Uhrin
Posopečný soumrak 5. 7. 2009 z Čeperky.
Autor: Pavel Uhrin
Jméno pozorovatele: Pavel Urhin
Datum a čas (SELČ): 5. července 2009 kolem 21:30
Místo pozorování: Čeperka u Pardubic
Technické: Fotoaparát Canon 450-D
Posopečný soumrak 5. 7. 2009 z Čeperky. Autor: Pavel Uhrin
Posopečný soumrak 5. 7. 2009 z Čeperky.
Autor: Pavel Uhrin
Jméno pozorovatele: Pavel Urhin
Datum a čas (SELČ): 5. července 2009 kolem 21:30
Místo pozorování: Čeperka u Pardubic
Technické: Fotoaparát Canon 450-D


6. července 2009 ráno


Posopečný soumrak 6. 7. 2009 ráno z Prahy 8. Autor: H. Svobodová
Posopečný soumrak 6. 7. 2009 ráno z Prahy 8.
Autor: H. Svobodová
Jméno pozorovatele: Helena Svobodová
Datum a čas (SELČ): 6. července 2009 ve 4:17
Místo pozorování: Praha 8
Technické: Fotoaparát Olympus FE200
Posopečný soumrak 6. 7. 2009 ráno z Prahy 8. Autor: H. Svobodová
Posopečný soumrak 6. 7. 2009 ráno z Prahy 8.
Autor: H. Svobodová
Jméno pozorovatele: Helena Svobodová
Datum a čas (SELČ): 6. července 2009 ve 4:32
Místo pozorování: Praha 8
Technické: Fotoaparát Olympus FE200
Posopečný soumrak 6. 7. 2009 ráno z Prahy 8. Autor: H. Svobodová
Posopečný soumrak 6. 7. 2009 ráno z Prahy 8.
Autor: H. Svobodová
Jméno pozorovatele: Helena Svobodová
Datum a čas (SELČ): 6. července 2009 ve 4:36
Místo pozorování: Praha 8
Technické: Fotoaparát Olympus FE200

Další fotografie převážně z České republiky:
[1] Fotogalerie Evy Neureiterové
[2] ukazy.astro.cz




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Barevný soumrak, Krepuskulární paprsky, Čtenářská galerie


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »