Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Vyhlížejte měsíční kruhy

Vyhlížejte měsíční kruhy

Halo kolem Měsíce 22. ledna 2013. Autor: Brian Larmay.
Halo kolem Měsíce 22. ledna 2013.
Autor: Brian Larmay.
V zimním období, zejména při vysokých lednových a únorových úplňcích se může člověk za skoro jasného počasí nabažit neobvyklými atmosférickými jevy. Jde o tzv. halové jevy. Často se vyskytují za vhodného počasí i u Slunce; zejména pak na horách, když českou kotlinu okupuje inverze a jen nad ní je obloha téměř bez obláčku. Ovšem jen téměř - jak kolem Slunce, tak právě i u Měsíce musí být určitý typ řídké oblačnosti, na kterém majestátný obrazec vzniká.

Právě tento víkend, kdy má udeřit nejsilnější lednová zima, bude rovněž příležitost pro vyhlížení tzv. halového kruhu kolem Měsíce. Měsíc se totiž v neděli 27. ledna ocitá v úplňku, noci by mohly být poměrně jasné a "vadit" by na nich měly hlavně řídké závoje tzv. cirrů. To jsou oblaka ležící ve výšce okolo 11 km nad zemí a tvoří je pravidelné šestihranné ledové krystalky.

Pokud vrstvou této oblačnosti prochází světlo vzdálenejšího jasného tělesa - Slunce či Měsíce ve dnech kolem úplňku - světlo se na krystalkách láme a rovněž rozkládá na jednotlivé barvy. Výsledkem je, že kolem Měsíce (Slunce) se najednou rozprostře krásný kruh v úhlové vzdálenosti 22° (tedy asi 44 měsíčních úplňků) na všechny strany od luny. Při velké intenzitě je obruč zbarvená do červena zevnitř (červená se láme nejvíce) a do modra z vnějšku. Kruh je zevniř poměrně ostře ohraničen, zatímco vnější okraj tmavně plynule. Nalevo a napravo od Měsíce rovněž mohou ležet jakási kuželovitá barevná zjasnění, kterým se říká boční Měsíc (boční Slunce). V příhodných chvílích - za výskytu dalších atmosférických podmínek - se objeví i jiné jevy jako opačně orientované oblouky, sloupy. Halový kruh je ale takový nejběžnější a nejlépe pozorovatelný jev.

Halových jevů je celá škála a vyšlo by to v podstatě na celou encyklopedii. Tolik místa tu nemáme a navíc si o tom můžete pročíst na celé řadě kvalitních a přehledných webových stránkách z Česka i ze zahraničí. Tou nejlepší českou stránkou je ukazy.astro.cz, kde je zevrubný přehled vůbec všech atmosférických jevů a dokonce rozsáhlá fotogalerie, do níž můžete přispět i vy. Navíc - pokud jste si z tohoto článku neudělali úplný obrázek, co si pod halovými jevy představit, tamní galerie vás maximálně uspokojí.

Nezapomeňte proto o víkendu vyhlížet Měsíc a doufat, že se v jeho blízkosti vyskytne vysoká řídká oblačnost. A pokud se vám (nejen) halový kruh podaří vyfotit, určitě se o své fotografie podělte. Třeba právě prostřednictvím galerie na ukazy.astro.cz. Snímky ale můžete zaslat i nám, publikujeme je na našich stránkách.

Převzato: Hvězdárna v Úpici




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Úplněk, Halo


48. vesmírný týden 2020

48. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 11. do 29. 11. 2020. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najdeme skvrny. Ráno můžeme na ještě bezměsíčné obloze pozorovat kometu M3 ATLAS a loučíme se s kometou S3 Erasmus. Meteory z roje Leonid doplnil velký bolid, který skončil nad Alpami. Kosmická loď Crew Dragon úspěšně dorazila k ISS se čtyřčlennou posádkou. Z úspěšných startů vyčnívá neúspěch rakety Vega. Očekáváme start čínské sondy k Měsíci. Připomínáme výročí 170 let objevu Saturnova prstence C a 410 let objevu mlhoviny M42 v Orionu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mars

  Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2020 získal snímek „Mars“, jehož autorem je Jakub Dobeš   Jistě si jej v říjnu každý všiml. Putoval s námi nocí jako velmi jasný objekt, zvečera vycházející na východě, aby se nám přes jih přenesl až k západu, kde se nám

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars

Foceno mobilem dalekohled AR 152/760 mm okular 5 mm plus baarlow 2x

Další informace »