Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Vyhlížejte měsíční kruhy

Vyhlížejte měsíční kruhy

Halo kolem Měsíce 22. ledna 2013. Autor: Brian Larmay.
Halo kolem Měsíce 22. ledna 2013.
Autor: Brian Larmay.
V zimním období, zejména při vysokých lednových a únorových úplňcích se může člověk za skoro jasného počasí nabažit neobvyklými atmosférickými jevy. Jde o tzv. halové jevy. Často se vyskytují za vhodného počasí i u Slunce; zejména pak na horách, když českou kotlinu okupuje inverze a jen nad ní je obloha téměř bez obláčku. Ovšem jen téměř - jak kolem Slunce, tak právě i u Měsíce musí být určitý typ řídké oblačnosti, na kterém majestátný obrazec vzniká.

Právě tento víkend, kdy má udeřit nejsilnější lednová zima, bude rovněž příležitost pro vyhlížení tzv. halového kruhu kolem Měsíce. Měsíc se totiž v neděli 27. ledna ocitá v úplňku, noci by mohly být poměrně jasné a "vadit" by na nich měly hlavně řídké závoje tzv. cirrů. To jsou oblaka ležící ve výšce okolo 11 km nad zemí a tvoří je pravidelné šestihranné ledové krystalky.

Pokud vrstvou této oblačnosti prochází světlo vzdálenejšího jasného tělesa - Slunce či Měsíce ve dnech kolem úplňku - světlo se na krystalkách láme a rovněž rozkládá na jednotlivé barvy. Výsledkem je, že kolem Měsíce (Slunce) se najednou rozprostře krásný kruh v úhlové vzdálenosti 22° (tedy asi 44 měsíčních úplňků) na všechny strany od luny. Při velké intenzitě je obruč zbarvená do červena zevnitř (červená se láme nejvíce) a do modra z vnějšku. Kruh je zevniř poměrně ostře ohraničen, zatímco vnější okraj tmavně plynule. Nalevo a napravo od Měsíce rovněž mohou ležet jakási kuželovitá barevná zjasnění, kterým se říká boční Měsíc (boční Slunce). V příhodných chvílích - za výskytu dalších atmosférických podmínek - se objeví i jiné jevy jako opačně orientované oblouky, sloupy. Halový kruh je ale takový nejběžnější a nejlépe pozorovatelný jev.

Halových jevů je celá škála a vyšlo by to v podstatě na celou encyklopedii. Tolik místa tu nemáme a navíc si o tom můžete pročíst na celé řadě kvalitních a přehledných webových stránkách z Česka i ze zahraničí. Tou nejlepší českou stránkou je ukazy.astro.cz, kde je zevrubný přehled vůbec všech atmosférických jevů a dokonce rozsáhlá fotogalerie, do níž můžete přispět i vy. Navíc - pokud jste si z tohoto článku neudělali úplný obrázek, co si pod halovými jevy představit, tamní galerie vás maximálně uspokojí.

Nezapomeňte proto o víkendu vyhlížet Měsíc a doufat, že se v jeho blízkosti vyskytne vysoká řídká oblačnost. A pokud se vám (nejen) halový kruh podaří vyfotit, určitě se o své fotografie podělte. Třeba právě prostřednictvím galerie na ukazy.astro.cz. Snímky ale můžete zaslat i nám, publikujeme je na našich stránkách.

Převzato: Hvězdárna v Úpici




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Úplněk, Halo


13. vesmírný týden 2020

13. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2020. Měsíc bude v novu. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Zájemci o komety si mohou dvě středně jasné prohlédnout relativně vysoko na obloze a jednu také večer nízko na západě. V neděli 29. března přecházíme na letní čas. Přes utlumení dění ve společnosti ještě probíhají nějaké starty raket a přípravy běží, s patřičnými karanténními opatřeními, i směrem ke startu Sojuzu k ISS. Před 365 lety se narodil Christiaan Huygens, objevitel měsíce Titan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2264 RGB SHO

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik. Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše míří do Plejád

Další informace »