Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Výzva k pozorování srpku Měsíce

Výzva k pozorování srpku Měsíce

Měsíční srpek 31. 12. 2016 v HDR verzi snažící se přiblížit pohledu okem přes triedr
Autor: Martin Gembec

S nástupem obnovené tlakové výše přijde sice další vlna smogových situací, ovšem na horách by mělo zůstat jasno. Pokud se přidá dobrá dohlednost, čeká nás zajímavé období, které vyzývá k pozorování srpku Měsíce těsně před novem (ráno 26. ledna), nebo těsně po novu (večer 28. a 29. ledna). Večerní oblohu dozdobí také blízké setkání planet Venuše a Marsu. Ráno je zase vysoko nad jihem Jupiter a nízko na jihovýchodě Saturn a Merkur.

Pozorování večerního srpku bude jistě možné i v oblastech mimo hory, ale pouze pokud zůstane jasno. V takovém případě si počkejme až do 29. ledna. V neděli večer bude ještě srpek nízko na jihozápadě, ale bude už viditelný bez obtíží a nepochybně si všimneme i krásného popelavého svitu, tedy světla odraženého od Země, které nasvěcuje noční stranu Měsíce. Podobná situace nastala na Silvestra 2016.

Měsíc, Venuše a Mars večer 31. prosince 2016 Autor: Martin Gembec
Měsíc, Venuše a Mars večer 31. prosince 2016
Autor: Martin Gembec

Detailní snímek takové podoby Měsíce je v úvodu článku a jedná se o tzv. HDR verzi, kdy bylo do sebe složeno několik snímků s různou délkou expozice. Oko dokáže vnímat velký rozsah jasů a proto je nejhezčí pohled na takto mladý srpek přímo v dalekohledu, zatímco fotograficky lze dobře zachytit buď jasný srpek, nebo popelavou část.

Měsíc před novem 26. ledna

Jak je naznačeno v úvodu, nejbližší zajímavé pozorování nás čeká ráno 26. ledna, kdy bude „starý“ Měsíc před novem viditelný nízko nad jihovýchodním obzorem. K pozorování si nebude nutné výrazně přivstat, protože optimální doba k hledání nastává před sedmou ranní. Rozhodně je důležité se vybavit malým dalekohledem, nejlépe triedrem s velkým zorným polem. Nejsnáze si asi všimneme planety Saturn, která se bude jevit jako jasnější hvězda směrem k jihu a bude ze všech hledaných objektů ležet nejvýše. Konjunkce Měsíce se Saturnem nastala již 24. ledna a zachytil ji také jeden z našich čtenářů, Ján Pliška ze Strážskeho na Slovensku.

Konjunkcia Mesiaca so Saturnom Autor: Ján Pliška
Konjunkcia Mesiaca so Saturnom
Autor: Ján Pliška

Pokud podmínky dovolí, potom blíže obzoru směrem k východu bude další „hvězda“, planeta Merkur. Jasnost Saturnu je 0,5 mag a Merkur bude mít dokonce –0,2 mag, takže oba objekty se budou vzhledem k okolní svítající obloze jevit podobně jasné. Vzhledem k tomu, že Merkur bude 19 stupňů doleva dolů od Saturnu, zkuste odhadnout jeho polohu vůči Saturnu tak, že naměříte dvě pěsti na natažené ruce. Šířka pěsti je zhruba 10°. Nu a to nejdůležitější, tedy srpek Měsíce, se bude promítat ještě další čtyři stupně vlevo od Merkuru, takže jej krásně uvidíme v zorném poli triedru 10×50.

Měsíc, Merkur a Saturn 26. 1. 2017, simulace ze Stellaria
Měsíc, Merkur a Saturn 26. 1. 2017, simulace ze Stellaria

Extrémní pozorování srpku 28. ledna večer

Nadpis jasně naznačuje, že to nebude pozorování pro běžného smrtelníka. Ba možná to nebude pozorování, které bude reálné i pro protřelého pozorovatele oblohy. Situace, jaká nastává v neděli 28. ledna večer, je totiž vlastně docela vzácná. Měsíc bude totiž v novu týž den v 1:07 SEČ a večer tedy nastává možnost jej spatřit pouze cca 16 hodin po novu. Hon na tzv. mladý sprek Měsíce je docela známý mezi nadšenými amatérskými astronomy. Jak můžeme dohledat na webu Prohlídka Měsíce Pavla Gabzdyla, existují k tomu dokonce české i světové rekordy. Letošní konstelace je natolik extrémní, že případný úspěšný pozorovatel může dokonce stanovit český rekord. Ideální období k hledání Měsíce fotograficky, nebo s pomocí dalekohledu, nastává krátce po západu Slunce, tedy již kolem 17. hodiny. 

Venuše a Měsíc 28. ledna 2017, simulace ze Stellaria
Venuše a Měsíc 28. ledna 2017, simulace ze Stellaria

Měsíční srpek v pondělí 29. ledna a dál

Od pondělního večera bude spreček Měsíce dobře viditelný na večerní obloze. Ještě kolem 18. hodiny bude pět stupňů vysoko nad jihozápadem. Tou dobou bude již obloha poměrně tmavá a Měsíc pěkně vynikne, ale vyhledat jej budeme moci již o hodinu dříve, kdy bude zase díky větší výšce pěkný i ve větším zvětšení.

V dalších dnech bude popelavý svit slábnout a srpek se bude rozšiřovat. Měsíc také na obloze mine Neptun, když 30. ledna bude jen něco přes dva stupně od něj a uprostřed mezi nimi bude hvězda lambda Aquarii.

Měsíc a Neptun 30. ledna 2017, simulace Stellarium
Měsíc a Neptun 30. ledna 2017, simulace Stellarium

Nejhezčí seskupení je přichystáno na 31. leden, kdy bude Měsíc, Venuše a Mars tvořit nebeský trojúhelník.

Seskupení Měsíce, Venuše a Marsu 31. ledna 2017 kolem 18:00 SEČ. Simulace: Stellarium
Seskupení Měsíce, Venuše a Marsu 31. ledna 2017 kolem 18:00 SEČ. Simulace: Stellarium

Nezbývá, než popřát pěkné počasí i v nížinách a hodně štěstí při hledání srpku Měsíce. Pokud se vám podaří vyfotografovat některý ze zmiňovaných úkazů, neváhejte nám poslat své snímky přes formulář. Zdařilé záběry můžete rovněž vkládat do České astrofotografie měsíce.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Fotogalerie čtenářů Astro.cz
[2] O Měsíci na Astro.cz
[3] Prohídka Měsíce - Měsíční srpek



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mladý Měsíc, Pozorování 


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »