Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Za prstýnkem Slunce na sedmý světadíl

Za prstýnkem Slunce na sedmý světadíl

Začátek prstenového zatmění Slunce 1. září 2016 na Madagaskaru.
Autor: Stanislav Daniš

Rozhodnutí padlo v listopadu 2015. „Příští rok vyrazím za prstencovým zatměním Slunce,“ říkal jsem si rozhodně a šlo o to prstencové 1. září 2016. Pás annularity přecházel centrální Afrikou, Madagaskarem a jižním okrajem ostrova Réunion. Já zvolil exotický Madagaskar, lidově známý jako „sedmý světadíl“.

Místo  pozorování je na obrázku výše vyznačeno značkou a doplněno údaji o průběhu zatmění. Autor: Fred Espenak/NASA.
Místo pozorování je na obrázku výše vyznačeno značkou a doplněno údaji o průběhu zatmění.
Autor: Fred Espenak/NASA.
Místo pozorování jsem zvolil dle stránek Jaye Andersona Madagaskar, a to s ohledem na vyšší pravděpodobnost jasného počasí. Centrální linie annularity (pásu viditelnosti prstencovéhoo zatmění) procházela národním parkem Ankarafanstika, takže v případě neúspěchu při pozorování se nabízely další zajímavé objekty k pozorování: skvosty místní přírody, jako lemuři, gekoni, chameleoni atd...

V národních parcích na Madagaskaru je povinností mít místního průvodce, který vás provede po nějakém z nabízených okruhů, leč nejspíše by nebyl ochoten zůstat na jednom místě s jedním člověkem po celou dobu úkazu. Předpokládal jsem, že v okolí administrativních budov parku (je tam kemp i restaurace) bude malý plácek, odkud by se dalo zatmění pozorovat. Tak do parku přijíždím s denním předstihem, abych si  prohlédl zdejší flóru a faunu, a na místě pak již zůstávám do kýženého úkazu.

Leguán madagaskarský připraven pozorovat zatmění Slunce 1. září 2016. Autor: Stanislav Daniš.
Leguán madagaskarský připraven pozorovat zatmění Slunce 1. září 2016.
Autor: Stanislav Daniš.
První zářijové ráno - tedy v den zatmění - je jasné. Na stromech nedaleko chatky, kde nocuji, si dávají snídani sifaky. Nechávám se jimi inspirovat a po snídani už jdu na malý plácek za návštěvnické centrum připravit techniku. Cestuje se mnou malá montáž Vixen Photoguider, zrcadlový teleobjektiv MTO 1000 s extenderem Canon 1.4x II a Canon 5D Mk II. Při ohniskové vzdálenosti 1400 mm bude mít obraz Slunce na čipu průměr asi 13 mm. Na objektivu je filtr z fotografické sluneční fólie Baader Solar Astro Safety film, ND 3.8. Poloha stanoviště je S 16o 18' 44.7'' E 46o48'59.1'' a odpovídá přibližně poloze na mapce výše. Nesmírně se těším.

Fototechniku doplňuje ještě  meteostanice vlastní kontrukce na bázi Arduina. Měří teplotu, tlak (čidlo BMP 180) a úroveň osvětlení (TSL2591) a informace ukládá i s časovým údajem na paměťovou kartu. Zajímá mě totiž, nakolik i prstencové (tedy ne totální) zakrytí slunečního disku ovlivní teplotu vzduchu.

K prvnímu kontaktu dochází v 10:52 místního času. Měsíc pomalu ukrajuje víc a víc ze slunečního kotouče a... objevují se mraky. Nejdříve sporadicky, ale pak bohužel, aby byl dodržen zákon schválnosti, se mění oblačnost v souvislou. Ta se přihání asi 13 minut před druhým kontaktem, tedy před začátkem prstencvoého zatmění, a setrvává skoro 50 minut. Naštěstí tu a tam Slunce prozáří skrze mraky a lze fotografovat bez filtru. Ještě před maximální fází pozoruji částečné zatmění přes slamák – velké množství skulinek vytváří řadu dírkových komor.

Spoustu slunečních srpečků promítnutých přes slamák na zem při zatmění Slunce 1. září 2016 na Madagaskaru. Autor: Stanislav Daniš.
Spoustu slunečních srpečků promítnutých přes slamák na zem při zatmění Slunce 1. září 2016 na Madagaskaru.
Autor: Stanislav Daniš.

Prstencové zatmění je tu! Není to ale snadné snímat; s použitým teleobjektivem není fotoaparát schopen korektně měřit expozici a tak ji odhaduji  pomocí živého náhledu. Mám na to vždy jen pár vteřin, než je Slunce opět zakryto mraky. Přesto se mi ale nakonec daří pár pěkných záběrů získat. Na jednom z nich (v úvodu) je patrná i sluneční chromosféra! Spolu se mnou pozoruje zatmění i skupinka místních obyvatel (pro něž jsem vyrobil brýle pro pozorování) i malý leguán madagaskarský. Tak daleko jsem veřejné pozorování ještě nedělal. Zážitek tedy k nezaplacení!

Maximum prstenového zatmění Slunce 1. září 2016 na Madagaskaru. Autor: Stanislav Daniš.
Maximum prstenového zatmění Slunce 1. září 2016 na Madagaskaru.
Autor: Stanislav Daniš.

Pozorování prstencového zatmění 1. září 2016 na Madagaskaru. Malá krabička před montáží s bílým válečkem (pouzdro od kinofilmu) je meteostanice. Láhev vody je použita jako dodatečné protizávaží. Autor: Stanislav Daniš.
Pozorování prstencového zatmění 1. září 2016 na Madagaskaru. Malá krabička před montáží s bílým válečkem (pouzdro od kinofilmu) je meteostanice. Láhev vody je použita jako dodatečné protizávaží.
Autor: Stanislav Daniš.

Snímky nímky dokládají pokles intenzity slunečního světla při prstencovém zatmění Slunce 1. září 2016. Byly pořízeny na začátku úkazu a v čase maxima se stejnými expozičními hodnotami (ISO 100, f11, t=1/125s). V expozičních hodnotách vychází rozdíl asi 6 EV, tj. v době maximální fáze zatmění bylo asi 64 krát méně světla. Autor: Stanislav Daniš.
Snímky nímky dokládají pokles intenzity slunečního světla při prstencovém zatmění Slunce 1. září 2016. Byly pořízeny na začátku úkazu a v čase maxima se stejnými expozičními hodnotami (ISO 100, f11, t=1/125s). V expozičních hodnotách vychází rozdíl asi 6 EV, tj. v době maximální fáze zatmění bylo asi 64 krát méně světla.
Autor: Stanislav Daniš.

V grafu jsou zaneseny údaje z meteostanice snímající teplotu při prstencovém zatmění Slunce 1. září 2016 na Madagaskaru. Teplota i úroveň osvětlení kolísají vlivem přecházející oblačnosti i stínů od okolo procházejících návštěvníků. Minimum osvětlení nastalo ve 12:42 místního času, teplota ještě pár minut klesala. Čidlo teploty leželo na zemi, proto jsou hodnoty vysoké oproti teplotě vzduchu a vykazují setrvačnost. Autor: Stanislav Daniš.
V grafu jsou zaneseny údaje z meteostanice snímající teplotu při prstencovém zatmění Slunce 1. září 2016 na Madagaskaru. Teplota i úroveň osvětlení kolísají vlivem přecházející oblačnosti i stínů od okolo procházejících návštěvníků. Minimum osvětlení nastalo ve 12:42 místního času, teplota ještě pár minut klesala. Čidlo teploty leželo na zemi, proto jsou hodnoty vysoké oproti teplotě vzduchu a vykazují setrvačnost.
Autor: Stanislav Daniš.

Zatmění, „zlatý hřeb“ expedice/dovolené na sedmý světadíl, skončilo. Sice jej trochu zhatila oblačnost,ale  i tak bylo pozorování ubývajícího slunečního kotouče zajímavé. Avšak Madagaskar nabízí ještě jednu astronomickou komoditu, která je stále vzácnější. A tou je TMA. Hned první noc jsem s pusou otevřenou obdivoval souhvězdí Střelce skoro v nadhlavníku a nápadné obláčky Magellanových oblaků. Je velká škoda, že  nelze po vzoru kocourkovských takovou tmou naplnit pytle  a odvézt si ji  s sebou domů...

Snímek Mléčné dráhy směrem ke Střelci vznikl složením 10 dvou-minutových expozic na upravený Canon 5D Mk II a Samyang 24 mm, clona 2,8, ISO 800 na severu Madagaskaru (Antsiranana, dříve Diego Suarez) a odečtením temných snímků. Autor: Stanislav Daniš.
Snímek Mléčné dráhy směrem ke Střelci vznikl složením 10 dvou-minutových expozic na upravený Canon 5D Mk II a Samyang 24 mm, clona 2,8, ISO 800 na severu Madagaskaru (Antsiranana, dříve Diego Suarez) a odečtením temných snímků.
Autor: Stanislav Daniš.

Z cesty za letošním zatměním Slunce jsem se nedávno vrátil, a už se chystám za dalším. Tentokrát za tím světem očekávaným ve Spojených státech Amerických v srpnu přístího roku. Třeba se v pásu totality setkáme...

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Prstencové zatmění Slunce v Africe
[2] Zatmění Slunce a Měsíce na stránkách Astro.cz
[3] Fotografie prstencového zatmění 2016 od Stanislava Daniše



O autorovi

Stanislav Daniš

Stanislav Daniš

Narodil se v roce 1970 v Karlových Varech, kde od základní školy navštěvoval lidovou Hvězdárnu Františka Krejčího. Zde propadl kouzlu popularizace vědy, zejména fyziky a astronomie. V Roudnici nad Labem, kde nyní bydlí, pořádá pravidelné přednášky, veřejná pozorování i Noci vědců. Amatérsky se věnuje astrofotografii, buduje hvězdárnu a cestuje nejen za astronomickými úkazy. V současné době pracuje na Matematicko-fyzikální fakultě UK, kde zkoumá strukturu látek rentgenovými paprsky.

Štítky: Prstencové zatmění Slunce, Zatmění Slunce 2016, Expedice, Zatmění Slunce, Madagascar


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »