Za prstýnkem Slunce na sedmý světadíl

Místo pozorování jsem zvolil dle stránek Jaye Andersona Madagaskar, a to s ohledem na vyšší pravděpodobnost jasného počasí. Centrální linie annularity (pásu viditelnosti prstencovéhoo zatmění) procházela národním parkem Ankarafanstika, takže v případě neúspěchu při pozorování se nabízely další zajímavé objekty k pozorování: skvosty místní přírody, jako lemuři, gekoni, chameleoni atd...

V národních parcích na Madagaskaru je povinností mít místního průvodce, který vás provede po nějakém z nabízených okruhů, leč nejspíše by nebyl ochoten zůstat na jednom místě s jedním člověkem po celou dobu úkazu. Předpokládal jsem, že v okolí administrativních budov parku (je tam kemp i restaurace) bude malý plácek, odkud by se dalo zatmění pozorovat. Tak do parku přijíždím s denním předstihem, abych si  prohlédl zdejší flóru a faunu, a na místě pak již zůstávám do kýženého úkazu.

První zářijové ráno - tedy v den zatmění - je jasné. Na stromech nedaleko chatky, kde nocuji, si dávají snídani sifaky. Nechávám se jimi inspirovat a po snídani už jdu na malý plácek za návštěvnické centrum připravit techniku. Cestuje se mnou malá montáž Vixen Photoguider, zrcadlový teleobjektiv MTO 1000 s extenderem Canon 1.4x II a Canon 5D Mk II. Při ohniskové vzdálenosti 1400 mm bude mít obraz Slunce na čipu průměr asi 13 mm. Na objektivu je filtr z fotografické sluneční fólie Baader Solar Astro Safety film, ND 3.8. Poloha stanoviště je S 16^o 18' 44.7'' E 46^o48'59.1'' a odpovídá přibližně poloze na mapce výše. Nesmírně se těším.

Fototechniku doplňuje ještě  meteostanice vlastní kontrukce na bázi Arduina. Měří teplotu, tlak (čidlo BMP 180) a úroveň osvětlení (TSL2591) a informace ukládá i s časovým údajem na paměťovou kartu. Zajímá mě totiž, nakolik i prstencové (tedy ne totální) zakrytí slunečního disku ovlivní teplotu vzduchu.

K prvnímu kontaktu dochází v 10:52 místního času. Měsíc pomalu ukrajuje víc a víc ze slunečního kotouče a... objevují se mraky. Nejdříve sporadicky, ale pak bohužel, aby byl dodržen zákon schválnosti, se mění oblačnost v souvislou. Ta se přihání asi 13 minut před druhým kontaktem, tedy před začátkem prstencvoého zatmění, a setrvává skoro 50 minut. Naštěstí tu a tam Slunce prozáří skrze mraky a lze fotografovat bez filtru. Ještě před maximální fází pozoruji částečné zatmění přes slamák – velké množství skulinek vytváří řadu dírkových komor.

Prstencové zatmění je tu! Není to ale snadné snímat; s použitým teleobjektivem není fotoaparát schopen korektně měřit expozici a tak ji odhaduji  pomocí živého náhledu. Mám na to vždy jen pár vteřin, než je Slunce opět zakryto mraky. Přesto se mi ale nakonec daří pár pěkných záběrů získat. Na jednom z nich (v úvodu) je patrná i sluneční chromosféra! Spolu se mnou pozoruje zatmění i skupinka místních obyvatel (pro něž jsem vyrobil brýle pro pozorování) i malý leguán madagaskarský. Tak daleko jsem veřejné pozorování ještě nedělal. Zážitek tedy k nezaplacení!

Zatmění, „zlatý hřeb“ expedice/dovolené na sedmý světadíl, skončilo. Sice jej trochu zhatila oblačnost,ale  i tak bylo pozorování ubývajícího slunečního kotouče zajímavé. Avšak Madagaskar nabízí ještě jednu astronomickou komoditu, která je stále vzácnější. A tou je TMA. Hned první noc jsem s pusou otevřenou obdivoval souhvězdí Střelce skoro v nadhlavníku a nápadné obláčky Magellanových oblaků. Je velká škoda, že  nelze po vzoru kocourkovských takovou tmou naplnit pytle  a odvézt si ji  s sebou domů...

Z cesty za letošním zatměním Slunce jsem se nedávno vrátil, a už se chystám za dalším. Tentokrát za tím světem očekávaným ve Spojených státech Amerických v srpnu přístího roku. Třeba se v pásu totality setkáme...

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Prstencové zatmění Slunce v Africe
[2] Zatmění Slunce a Měsíce na stránkách Astro.cz
[3] Fotografie prstencového zatmění 2016 od Stanislava Daniše