Venuše přecházející přes sluneční kotouč a reliéf ptáka. Autor: AP/KyodoZatímco hodiny tikají a Venuše se nezastavitelně blíží do prostoru mezi Slunce a pozemšťany, lidé na celém světě se precizně připravují na doslova stoletou událost - poslední přechod planety přes Slunce na dlouhých 105 let. O úkazu se internet plní množstvím informací od historických dat po obsáhlé tabulky jeho průběhu zítra 6. června na celém světě. Ani Česká astronomická společnost by nechtěla nic nechat náhodě, a tak vyzývá vás - čtenáře, abyste se do pozorování zapojili. Vaše snímky, kresby i textové postřehy budou mít bez nadsázky vysokou hodnotu pro další generace!
Zašlete nám fotky
Černý kotouček Venuše před Sluncem při přechodu 8. června 2004. Autor: David CortnerO tom, jak úkaz vyfotografovat, čemu se vyvarovat a na co se zaměřit, můžete již diskutovat na Astronomickém fóru. Pro amatérského fotografa není přechod Venuše přes Slunce vesměs žádnou vědeckou výzvou, nicméně obrázky, co pořídí, budou mít i tak dost velkou hodnotu. Ilustrační snímky jevu pochází ve vysoké kvalitě pouze z jediného případu - z června roku 2004. Předtím byl přechod pozorován v roce 1882, kdy klasická fotografie byla batoletem a ta digitální ještě hudbou budoucnosti. Proto jakýkoliv snímek, na němž bude černý kotouček planety na oslnivém Slunci dobře zřetelný, již ponese cejch hodnotné a v budoucnu dost možná ilustrační fotografie. Z našeho území máme jistou výhodu, že k jevu dojde při východu Slunce, kdy je naše mateřská hvězda zpravidla oslabena vlhkostí v atmosféře nad obzorem, čili v té době bude stačit fotit na velmi krátké expozice bez filtru, maximálně přes nějaké oslabující sklíčko. Samozřejmě si při tom nezapomeňte chránit zrak. Majitelé zrcadlovek a náročnějšího technického vybavení mají již zcela jistě vlastní nápady, jak úkaz zachytit. Své snímky nám pak zašlete pomocí formuláře.
I kresba se počítá!
Kresba přechodu Venuše 8. června 2004. Autor: Petr Horálek.Nemáte foťák? Nevadí. Pokud jste vybaveni alespoň malým dalekohledem a samozřejmě bezpečným filtrem, či možností si přes dalekohled Slunce někam promítnout, zachyťte úkaz pomocí tužky a papíru. Zejména závěrečná fáze jevu, kdy se Venušin kotouček přiblíží k vnitřnímu okraji Slunce, bude stát za to. Ovšem i záznam slunečních skvrn v době úkazu bude mít své neocenitelné kouzlo. Kreslit můžete buď klasicky zaznamenáním toho, co vidíte, nebo při projekci "obkreslit" promítnutý obraz, kresbu přeskenovat a zaslat opět přes formulář. I kresby zařadíme do připravované galerie. Poradit se můžete na Astronomickém fóru nebo na nejbližší hvězdárně.
Pište jak Dickens…
A na závěr malá lahůdka. Rádi píšete? O svém pozorování nám můžete zaslat textový záznam. Jak jste sledovali východ Slunce s černou pihou? Jak vám to nakonec (ne)zkazila oblačnost? Jaký dojem jste měli při vědomí, že tohle je pro lidstvo na 105 let poslední pohled, co právě vidíte? Když k textu připojíte i jednu fotografii z pozorování, bude to ideální. Text nemusí být nijak dlouhý - stačí 2-3 odstavce. K textu nezapomeňte připsat Vaše jméno, věk a místo pozorování. Soupis pozorování vydáme v samostatném článku, který budeme neustále aktualizovat. Své texty a k nim přiložené fotografie nám posílejte na emailovou adresu info@astro.cz.
Doufejme tedy, že nám úkaz dovolí počasí spatřit a my se staneme na víc jak století jeho posledními svědky.
Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl
Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.
výřez
Leo Triplet (známý také jako M66 Group) je malá skupina galaxií vzdálena asi 35 milionů světelných let v souhvězdí Lva. Tato galaxie se skládá ze spirálních galaxií M65, M66 a NGC 3628
