Venuše přecházející přes sluneční kotouč a reliéf ptáka. Autor: AP/KyodoZatímco hodiny tikají a Venuše se nezastavitelně blíží do prostoru mezi Slunce a pozemšťany, lidé na celém světě se precizně připravují na doslova stoletou událost - poslední přechod planety přes Slunce na dlouhých 105 let. O úkazu se internet plní množstvím informací od historických dat po obsáhlé tabulky jeho průběhu zítra 6. června na celém světě. Ani Česká astronomická společnost by nechtěla nic nechat náhodě, a tak vyzývá vás - čtenáře, abyste se do pozorování zapojili. Vaše snímky, kresby i textové postřehy budou mít bez nadsázky vysokou hodnotu pro další generace!
Zašlete nám fotky
Černý kotouček Venuše před Sluncem při přechodu 8. června 2004. Autor: David CortnerO tom, jak úkaz vyfotografovat, čemu se vyvarovat a na co se zaměřit, můžete již diskutovat na Astronomickém fóru. Pro amatérského fotografa není přechod Venuše přes Slunce vesměs žádnou vědeckou výzvou, nicméně obrázky, co pořídí, budou mít i tak dost velkou hodnotu. Ilustrační snímky jevu pochází ve vysoké kvalitě pouze z jediného případu - z června roku 2004. Předtím byl přechod pozorován v roce 1882, kdy klasická fotografie byla batoletem a ta digitální ještě hudbou budoucnosti. Proto jakýkoliv snímek, na němž bude černý kotouček planety na oslnivém Slunci dobře zřetelný, již ponese cejch hodnotné a v budoucnu dost možná ilustrační fotografie. Z našeho území máme jistou výhodu, že k jevu dojde při východu Slunce, kdy je naše mateřská hvězda zpravidla oslabena vlhkostí v atmosféře nad obzorem, čili v té době bude stačit fotit na velmi krátké expozice bez filtru, maximálně přes nějaké oslabující sklíčko. Samozřejmě si při tom nezapomeňte chránit zrak. Majitelé zrcadlovek a náročnějšího technického vybavení mají již zcela jistě vlastní nápady, jak úkaz zachytit. Své snímky nám pak zašlete pomocí formuláře.
I kresba se počítá!
Kresba přechodu Venuše 8. června 2004. Autor: Petr Horálek.Nemáte foťák? Nevadí. Pokud jste vybaveni alespoň malým dalekohledem a samozřejmě bezpečným filtrem, či možností si přes dalekohled Slunce někam promítnout, zachyťte úkaz pomocí tužky a papíru. Zejména závěrečná fáze jevu, kdy se Venušin kotouček přiblíží k vnitřnímu okraji Slunce, bude stát za to. Ovšem i záznam slunečních skvrn v době úkazu bude mít své neocenitelné kouzlo. Kreslit můžete buď klasicky zaznamenáním toho, co vidíte, nebo při projekci "obkreslit" promítnutý obraz, kresbu přeskenovat a zaslat opět přes formulář. I kresby zařadíme do připravované galerie. Poradit se můžete na Astronomickém fóru nebo na nejbližší hvězdárně.
Pište jak Dickens…
A na závěr malá lahůdka. Rádi píšete? O svém pozorování nám můžete zaslat textový záznam. Jak jste sledovali východ Slunce s černou pihou? Jak vám to nakonec (ne)zkazila oblačnost? Jaký dojem jste měli při vědomí, že tohle je pro lidstvo na 105 let poslední pohled, co právě vidíte? Když k textu připojíte i jednu fotografii z pozorování, bude to ideální. Text nemusí být nijak dlouhý - stačí 2-3 odstavce. K textu nezapomeňte připsat Vaše jméno, věk a místo pozorování. Soupis pozorování vydáme v samostatném článku, který budeme neustále aktualizovat. Své texty a k nim přiložené fotografie nám posílejte na emailovou adresu info@astro.cz.
Doufejme tedy, že nám úkaz dovolí počasí spatřit a my se staneme na víc jak století jeho posledními svědky.
Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 2. do 8. 2. 2026. Měsíc je v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. 3. 2. je v těsné konjunkci s Regulem. Merkur a Venuše začínají lézt na večerní oblohu, Mars je nepozorovatelný. Velké planety jsou všechny vidět večer. Aktivita Slunce je poměrně vysoká hlavně díky náhle se objevivší aktivní oblasti se skvrnami. Chystá se start rakety SLS s lodí Orion mise Artemis II k Měsíci. Crew-12 musí zatím čekat. 95 let by se dožil Ladislav Sehnal, český astronom zabývající se nebeskou mechanikou. 120 let uplyne od narození Clyde Tombaugha, který objevil Pluto v roce 1930.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula
Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již
