Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  58. praktikum pozorovatelů proměnných hvězd a exoplanet

58. praktikum pozorovatelů proměnných hvězd a exoplanet

Obrázek 1: Společná fotografie účastníků 58. praktika SPHE na hvězdárně ve Valašském Meziříčí
Autor: Martin Mašek

Před koncem prázdnin, v týdnu mezi 18. – 25. srpnem 2018, se na hvězdárně ve Valašském Meziříčí sešlo a sjelo celkem 16 účastníků praktika. Kromě několika zkušených pozorovatelů se objevili na této akci dvě novačky a osm nováčků. K tomu byl i přizpůsoben program praktika, kde prvotním úkolem bylo seznámit nové účastníky s technikou místní hvězdárny, kterou mohli využívat během pozorovacích nocí a zpracováním získaných dat. Kromě toho na praktikum přijelo několik účastníků se svou sestavou dalekohledů a digitálními zrcadlovkami, aby se naučili tuto techniku využívat pro fotometrii proměnných hvězd.  

A začalo týdenní peklo. Nikdo moc netušil, že počasí bude natolik přívětivé a přinese nám celkem pět jasných nocí po sobě. Dva mladí účastníci toto zběsilé tempo nevydrželi a v pondělí se s námi rozloučili. Nicméně zbytek vytrval a byl odměněn za svoji vytrvalost pěknými výsledky. Ale o tom později. 

Obrázek 2: Na společné prohlídce areálu hvězdárny Autor: Martin Mašek
Obrázek 2: Na společné prohlídce areálu hvězdárny
Autor: Martin Mašek
Aby praktikanti věděli, co mají pozorovat, o to se postarali Marek Skarka a Miloslav Zejda, kteří přednesli své přednášky na témata, co jsou proměnné hvězdy, exoplanety a zákrytové dvojhvězdy. Dalšími motivačními přednáškami byly prezentace o eruptivních hvězdách a dvojhvězdách. Martin Mašek pak zasvětil přítomné do zpracování dat pomocí programů Muniwin a SIPS. Samostatnou kapitolou bylo doladění jak technické, tak softwarové stránky sekčního dalekohledu. Na tom měli největší podíl Petr Mrňák a Radek Dřevěný a díky nim bylo možné tento dalekohled používat po celou dobu praktika. Ve výsledku jsme využívali tři dalekohledy v kopulích, sekční dalekohled, jednu přenosnou hvězdárenskou montáž a využili také jednu hvězdárenskou montáž na pozorování Slunce. K tomu připočtěme ještě tři vlastní sestavy dalekohledů praktikantů a máme tu poměrně slušnou pozorovací skupinu.

Obrázek 3: Marek Skarka během přednášky o roli proměnných hvězd v astronomii Autor: Martin Mašek
Obrázek 3: Marek Skarka během přednášky o roli proměnných hvězd v astronomii
Autor: Martin Mašek
Co se týče kondice pozorovatelů, bylo to docela v pohodě. Jak jsem předpokládal a někteří to posléze potvrdili, první noc byla v pohodě, druhá ještě taktéž, krize se dostavila během třetí noci. Potom se již biorytmus převrátil a zbylé dvě noci už zase byly snesitelnější. Vzhledem k tomu, že většinou končilo pozorování až za svítání, tedy kolem půl šesté, byl k tomu uzpůsoben celodenní program. Zpravidla jsme se viděli znova před obědem, kdy proběhl krátký brífing s hodnocením předchozí noci a pak následovalo zpracovávání dat. Tam nováčkům pomáhali zkušenější, pokud někde tápali při zpracování dat. Z kulturních akcí nakonec zbyla pouze návštěva bowlingového centra, neměl jsem to srdce nebohé pozorovatele hnát při tak náročném programu na celodenní výlet.

Obrázek 4: Petr Mrňák a Radek Dřevěný při práci na sekčním dalekohledu Autor: Martin Mašek
Obrázek 4: Petr Mrňák a Radek Dřevěný při práci na sekčním dalekohledu
Autor: Martin Mašek
A jaké jsou výsledky? Při večerním rozdělování úkolů jsme se většinou zaměřoval i na zanedbané, dlouhodobě nepozorované dvojhvězdy s většími amplitudami změn jasnosti, aby světelné křivky minim byly pro nováčky názorné a potěšitelné na pohled. Což přineslo své ovoce. V přednáškovém sále hvězdárny se mnohokráte ozvalo hlasité nadšení, když někdo při zpracování dat objevil novou proměnnou hvězdu, posléze potvrzenou, že je opravdu nová. To se stalo více než desetkrát. Ale asi největším objevem se jeví úspěch sekčního dalekohledu v noci z 20. na 21. srpna (jak příhodné datum :-) ), kdy v poli proměnné hvězdy KIC došlo ke zjasnění jedné hvězdy. Po zpracování dat vše nasvědčuje tomu, že se jedná o nově objevenou eruptivní hvězdu, nyní označenou jako CzeV1364 Cyg. O tento objev se zasloužili Petr Mrňák a Vojtěch Dienstbier. Podrobnější informace o tomto objevu přineseme v samostatném článku.

Na závěr mi dovolte poděkovat hvězdárně ve Valašském Meziříčí za poskytnutí zázemí pro pořádání této akce a všem organizátorům, kteří se podíleli na přípravě praktika a též všem přednášejícím. Doufám, že příští rok se opět s některými účastníky praktika setkáme na této či jiné akci Sekce pozorovatelů proměnných hvězd a exoplanet.

Fotografie z praktika si můžete prohlédnou ve fotogalerii Sekce proměnných hvězd a exoplanet.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sekce proměnných hvězd a exoplanet



O autorovi

Ladislav Šmelcer

Ladislav Šmelcer

Narozen v roce 1966 v Liberci, kde byl také zasažen astronomií již za raného mládí. Hlubšího vzdělání v astronomii se mu dostalo na pomaturitním studiu ve Valašském Meziříčí v letech 1988 - 1990. Prostředí se mu natolik zalíbilo, že na Hvězdárně Valašské Meziříčí pracuje od roku 1996 doposud. Hlavním jeho zájmem je fotometrie proměnných hvězd.

Štítky: Nová proměnná hvězda, Proměnná hvězda, SPHE, Sekce proměnných hvězd a exoplanet, Ladislav Šmelcer, Martin Mašek, Praktikum


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »