Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  ALMA objevila nejranější případ splynutí dávných galaxií

ALMA objevila nejranější případ splynutí dávných galaxií

Kompozitní snímek objektu B14-65666 ukazuje rozložení prachu (červeně), kyslíku (zeleně) a uhlíku (modře)
Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO), NASA/ESA Hubble Space Telescope, Hashimoto et al.

Výzkumníci využívající radioteleskop ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) pozorovali nejranější kombinovaný signál kyslíku, uhlíku a prachu z galaxií, pocházející z doby před 13 miliardami roků. Na základě porovnání s jinými signály astronomové určili, že pozorovaná galaxie je ve skutečnosti dvojicí objektů ve fázi splynutí, což z nich dělá nejranější příklad doposud pozorované srážky galaxií.

Takuya Hashimoto z Waseda University, Japonsko a jeho vědecký tým použil radioteleskop ALMA k pozorování objektu B14-65666, který je od Země vzdálen 13 miliard světelných roků a jeho poloha se promítá do souhvězdí Sextantu. Vzhledem ke konečné rychlosti šíření světla signál, který astronomové v současnosti zachytili, putoval vesmírem 13 miliard roků, než byl vědci studován. Jinak řečeno, získané informace nás informují o tom, jak galaxie vypadaly před 13 miliardami roků, zhruba jednu miliardu let po Velkém třesku.

ALMA uskutečnila nejranější pozorování rádiové emise kyslíku, uhlíku a prachu v objektu B14-65666. Detekce vícenásobných signálů umožnila astronomům „vydolovat“ doplňující informace. Analýza dat ukázala, že emise jsou rozděleny do dvou skvrn. Dřívější pozorování pomocí Hubbleova vesmírného teleskopu HST odhalila v objektu B14-65666 dvě hvězdokupy. Nyní na základě signálu představujícího trojitou emisi detekovanou pomocí radioteleskopu ALMA byli astronomové schopni prokázat, že dvě skvrny tvoří jeden systém, avšak s odlišnou rychlostí; z toho vyplývá, že tyto skvrny jsou splývající galaxie. Jedná se o nejčasnější případ pozorované srážky galaxií.

Umělecká představa srážky galaxií B14-65666 ve vzdálenosti 13 miliard světelných roků Autor: NAOJ
Umělecká představa srážky galaxií B14-65666 ve vzdálenosti 13 miliard světelných roků
Autor: NAOJ
Výzkumný tým odhaduje, že celková hmotnost objektu B14-65666 je méně než 10 % hmotnosti naší Galaxie, což znamená, že se nachází v rané fázi vývoje. Nehledě na mládí útvaru se zde rodí nové hvězdy 100× rychleji než v Mléčné dráze. Podobně velká rychlost vzniku hvězd je dalším znakem splynutí galaxií, protože v kolidujících galaxiích dochází ke stlačování plynu, což přirozeně vede k překotné tvorbě hvězd.

Na základě množství dat z radioteleskopu ALMA a kosmického teleskopu HST v kombinaci s jejich pokročilou analýzou jsme mohli postoupit o kousek dál a prokázat, že objekt B14-65666 je dvojicí srážejících se galaxií z rané etapy vývoje vesmíru,“ vysvětluje Takuya Hashimoto. „Detekce rádiových vln tří složek v tak vzdáleném objektu prokazuje vysokou způsobilost radioteleskopu ALMA zkoumat vzdálené oblasti vesmíru.“

Přítomnost galaxií podobných Mléčné dráze potvrzuje nespočet často dramatických splynutí v minulosti. Občas i mnohem hmotnější galaxie pohltily menší hvězdné ostrovy. Ve vzácných případech se galaxie podobných velikostí spojí a vytvoří novou velkou galaxii. Vzájemná splynutí jsou neodmyslitelná pro vývoj galaxií a přitahují mnoho astronomů posedlých jejich zkoumáním.

Naším příštím krokem bude pátrání po přítomnosti dusíku, dalšího důležitého chemického prvku, a stejně tak po přítomnosti molekuly oxidu uhelnatého,“ říká Akio Inoue, profesor na Waseda University. „Doufáme, že nakonec na základě těchto pozorování porozumíme koloběhu a akumulaci chemických prvků a hmoty v kontextu vzniku a vývoje galaxií.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] almaobservatory.org
[2] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Splynutí vzdálených galaxií, Radioteleskop ALMA


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »