Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  ALMA objevila nejranější případ splynutí dávných galaxií

ALMA objevila nejranější případ splynutí dávných galaxií

Kompozitní snímek objektu B14-65666 ukazuje rozložení prachu (červeně), kyslíku (zeleně) a uhlíku (modře)
Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO), NASA/ESA Hubble Space Telescope, Hashimoto et al.

Výzkumníci využívající radioteleskop ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) pozorovali nejranější kombinovaný signál kyslíku, uhlíku a prachu z galaxií, pocházející z doby před 13 miliardami roků. Na základě porovnání s jinými signály astronomové určili, že pozorovaná galaxie je ve skutečnosti dvojicí objektů ve fázi splynutí, což z nich dělá nejranější příklad doposud pozorované srážky galaxií.

Takuya Hashimoto z Waseda University, Japonsko a jeho vědecký tým použil radioteleskop ALMA k pozorování objektu B14-65666, který je od Země vzdálen 13 miliard světelných roků a jeho poloha se promítá do souhvězdí Sextantu. Vzhledem ke konečné rychlosti šíření světla signál, který astronomové v současnosti zachytili, putoval vesmírem 13 miliard roků, než byl vědci studován. Jinak řečeno, získané informace nás informují o tom, jak galaxie vypadaly před 13 miliardami roků, zhruba jednu miliardu let po Velkém třesku.

ALMA uskutečnila nejranější pozorování rádiové emise kyslíku, uhlíku a prachu v objektu B14-65666. Detekce vícenásobných signálů umožnila astronomům „vydolovat“ doplňující informace. Analýza dat ukázala, že emise jsou rozděleny do dvou skvrn. Dřívější pozorování pomocí Hubbleova vesmírného teleskopu HST odhalila v objektu B14-65666 dvě hvězdokupy. Nyní na základě signálu představujícího trojitou emisi detekovanou pomocí radioteleskopu ALMA byli astronomové schopni prokázat, že dvě skvrny tvoří jeden systém, avšak s odlišnou rychlostí; z toho vyplývá, že tyto skvrny jsou splývající galaxie. Jedná se o nejčasnější případ pozorované srážky galaxií.

Umělecká představa srážky galaxií B14-65666 ve vzdálenosti 13 miliard světelných roků Autor: NAOJ
Umělecká představa srážky galaxií B14-65666 ve vzdálenosti 13 miliard světelných roků
Autor: NAOJ
Výzkumný tým odhaduje, že celková hmotnost objektu B14-65666 je méně než 10 % hmotnosti naší Galaxie, což znamená, že se nachází v rané fázi vývoje. Nehledě na mládí útvaru se zde rodí nové hvězdy 100× rychleji než v Mléčné dráze. Podobně velká rychlost vzniku hvězd je dalším znakem splynutí galaxií, protože v kolidujících galaxiích dochází ke stlačování plynu, což přirozeně vede k překotné tvorbě hvězd.

Na základě množství dat z radioteleskopu ALMA a kosmického teleskopu HST v kombinaci s jejich pokročilou analýzou jsme mohli postoupit o kousek dál a prokázat, že objekt B14-65666 je dvojicí srážejících se galaxií z rané etapy vývoje vesmíru,“ vysvětluje Takuya Hashimoto. „Detekce rádiových vln tří složek v tak vzdáleném objektu prokazuje vysokou způsobilost radioteleskopu ALMA zkoumat vzdálené oblasti vesmíru.“

Přítomnost galaxií podobných Mléčné dráze potvrzuje nespočet často dramatických splynutí v minulosti. Občas i mnohem hmotnější galaxie pohltily menší hvězdné ostrovy. Ve vzácných případech se galaxie podobných velikostí spojí a vytvoří novou velkou galaxii. Vzájemná splynutí jsou neodmyslitelná pro vývoj galaxií a přitahují mnoho astronomů posedlých jejich zkoumáním.

Naším příštím krokem bude pátrání po přítomnosti dusíku, dalšího důležitého chemického prvku, a stejně tak po přítomnosti molekuly oxidu uhelnatého,“ říká Akio Inoue, profesor na Waseda University. „Doufáme, že nakonec na základě těchto pozorování porozumíme koloběhu a akumulaci chemických prvků a hmoty v kontextu vzniku a vývoje galaxií.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] almaobservatory.org
[2] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Splynutí vzdálených galaxií, Radioteleskop ALMA


34. vesmírný týden 2019

34. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 19. 8. do 25. 8. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer můžeme pozorovat nízko nad jihem Jupiter a Saturn. Konjunkce Marsu a Venuše proběhne na snímcích SOHO. Aktivita Slunce je velmi nízká. Očekáváme bezpilotní test Sojuzu. Sonda Chandrayyan-2 je na cestě k Měsíci. Problémy s padáky ExoMars 2020 pokračují. Známe čtyři kandidáty na odběr vzorků z Bennu. Parker Solar Probe se potřetí zanoří ke Slunci. Před 30 lety prolétl Voyager 2 kolem Neptunu a zmapoval tak poslední do té doby neprozkoumanou velkou planetu a její měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Měsíc ve stínu Země 16. 7. 2019

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2019 obdržel snímek „Měsíc ve stínu Země 16. 7. 2019“, jehož autorem je Dalibor Hanžl   Opět máme za sebou zajímavý a zejména estetický astronomický úkaz – částečné zatmění Měsíce. A také další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha v souhvězdí Orla

Další informace »