Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  ALMA odhalila nejsvítivější známou galaxii ve vesmíru

ALMA odhalila nejsvítivější známou galaxii ve vesmíru

Umělecké ztvárnění galaxie W2246-0526, nejsvítivější galaxie ve vesmíru, a jejích tří souputníků
Autor: NRAO/AUI/NSF, S. Dagnello

Nejsvítivější galaxie ve vesmíru byla zachycena při činu, jak připravila o téměř polovinu hmotnosti nejméně tři menší satelitní galaxie. Vyplývá to z nové studie publikované ve vědeckém časopise Science. Světlu z této skupiny galaxií pojmenované W2246-0526 trvá 12,4 miliardy roků, než doputuje na Zemi. My ji tak nyní vidíme ve stavu, jak vypadala v době, kdy vesmír byl starý pouhou desetinu současného věku.

Nová pozorování pomocí radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) odhalila zřetelné proudy hmoty „vytažené“ ze tří menších galaxií a proudící směrem na nejhmotnější z nich, která byla objevena v roce 2015 pomocí kosmického teleskopu NASA s názvem WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer). To v žádném případě neznamená, že se jedná o největší či nejhmotnější galaxii, jakou známe. Je však bezkonkurenční co do svítivosti, protože uvolňuje tak velké množství infračerveného záření, jako 350 biliónů Sluncí.

Spojovací úpony mezi galaxiemi obsahují přibližně tolik látky, jako samotné galaxie. Mimořádná rozlišovací schopnost a citlivost radioteleskopu ALMA umožňuje astronomům registrovat tyto pozoruhodné vzdálené mezigalaktické proudy.

Již z dřívějších dat bylo známo, že zde existují tři doprovodné galaxie, avšak neměli jsme žádné důkazy o interakci mezi centrální galaxií a jejími sousedy,“ říká Tanio Díaz-Santos of the Universidad Diego Portales in Santiago, Chile, hlavní autor článku. „Nebyli jsme schopni pozorovat kanibalské chování a ani jsme to nepředpokládali, avšak tento detailní pohled pomocí radioteleskopu ALMA to ukázal zcela jasně.“

Galaktický kanibalismus není nic mimořádného, nicméně u těchto velmi vzdálených galaxií, ve kterých bylo takové chování pozorováno, je vzácné. Autoři výzkumu si nejsou vědomi žádných jiných přímých vyobrazení galaxií současně konzumujících látku hned z několika zdrojů v tak raném období vývoje vesmíru.

ALMA odhalila, jak galaxie W2246-0526 vysává hmotu ze tří svých souputníků Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO),T. Díaz-Santos et al.; S. Dagnello (NRAO/AUI/NSF)
ALMA odhalila, jak galaxie W2246-0526 vysává hmotu ze tří svých souputníků
Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO),T. Díaz-Santos et al.; S. Dagnello (NRAO/AUI/NSF)
Astronomové zdůrazňují, že množství plynu pohlcovaného centrální galaxií W2246-0526 je dostatečné k pokračujícímu formování hvězd a ke „krmení“ centrální černé díry v průběhu následujících několika stovek miliónů roků.

Tato překvapující svítivost galaxie nemá z tohoto důvodu původ v jednotlivých hvězdách. Spíše je tato jasnost umocňována malým, avšak mimořádně energetickým plynným diskem, který je zahříván při spirálovitém proudění plynu na povrch supermasivní černé díry. Záření z tohoto planoucího jasného akrečního disku je následně absorbováno okolním prachem, který pohlcenou energii znovu vyzařuje v oboru infračerveného světla.

Toto extrémní infračervené záření dělá z této galaxie objekt z velmi vzácné třídy kvasarů známých jako horké, prachem zahalené galaxie (Hot, Dust-Obscured Galaxies – Hot DOGs). Pouze přibližně jeden z každých 3 000 kvasarů pozorovaných družicí WISE patří do této třídy.

Ze tří menších galaxií je vysáváno velké množství prachu a plynu, který se pravděpodobně stává materiálem pro vznik nových hvězd a „krmivem“ pro velkou centrální černou díru v centru galaxie. Tato galaktická nenasytnost však může vést k její vlastní destrukci. Z předešlých výzkumů vyplývá, že energie aktivních galaktických jader AGN (Active Galaxy Nucleus) nakonec povede k vyvržení téměř veškeré hmoty a zabrání tak vzniku nových hvězd v galaxii.

Dřívější výzkumné práce, které vedl spoluautor článku Chao-Wei Tsai z UCLA (University of California, Los Angeles), vedly k odhadu, že černá díra v centru galaxie W2246-0526 má hmotnost přibližně 4 miliardy hmotností Slunce. Její hmotnost má přímý vliv na to, jakou jasnost může AGN mít, avšak – podle tohoto dřívějšího výzkumu – W2246-0526 je přibližně 3× svítivější, než by měla být. Řešení této očividné nesrovnalosti bude vyžadovat další pozorování.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Radioteleskop ALMA, Galaxie W2246-0526, Nejsvítivější galaxie


12. vesmírný týden 2024

12. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 3. do 24. 3. 2024. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Na večerní obloze je výrazný Jupiter a nízko nad obzorem i Merkur. Aktivita Slunce zůstávala nízká, ale to se o víkendu změnilo s natočením velkých skvrn z odvrácené polokoule. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní rušena září Měsíce. SpaceX povedla další test superrakety s lodí Starship a dosáhla mnoha úspěšných milníků. Startuje další kosmická loď Sojuz k ISS. Voyager 1 má stále problém, ale už se tuší, co vysílá. Před 275 lety se narodil francouzský matematik, fyzik a astronom Pierre-Simon Laplace. 20. března ve 4:06 začíná astronomické jaro.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Porizeno fotoaparatem Canon EOS R8, obj. 400/5,6, exp. 360x1s, spojeno v DeepSkyStacker a upraveno v Adobe Lightroom

Další informace »