Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  ALMA odhalila nejsvítivější známou galaxii ve vesmíru

ALMA odhalila nejsvítivější známou galaxii ve vesmíru

Umělecké ztvárnění galaxie W2246-0526, nejsvítivější galaxie ve vesmíru, a jejích tří souputníků
Autor: NRAO/AUI/NSF, S. Dagnello

Nejsvítivější galaxie ve vesmíru byla zachycena při činu, jak připravila o téměř polovinu hmotnosti nejméně tři menší satelitní galaxie. Vyplývá to z nové studie publikované ve vědeckém časopise Science. Světlu z této skupiny galaxií pojmenované W2246-0526 trvá 12,4 miliardy roků, než doputuje na Zemi. My ji tak nyní vidíme ve stavu, jak vypadala v době, kdy vesmír byl starý pouhou desetinu současného věku.

Nová pozorování pomocí radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) odhalila zřetelné proudy hmoty „vytažené“ ze tří menších galaxií a proudící směrem na nejhmotnější z nich, která byla objevena v roce 2015 pomocí kosmického teleskopu NASA s názvem WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer). To v žádném případě neznamená, že se jedná o největší či nejhmotnější galaxii, jakou známe. Je však bezkonkurenční co do svítivosti, protože uvolňuje tak velké množství infračerveného záření, jako 350 biliónů Sluncí.

Spojovací úpony mezi galaxiemi obsahují přibližně tolik látky, jako samotné galaxie. Mimořádná rozlišovací schopnost a citlivost radioteleskopu ALMA umožňuje astronomům registrovat tyto pozoruhodné vzdálené mezigalaktické proudy.

Již z dřívějších dat bylo známo, že zde existují tři doprovodné galaxie, avšak neměli jsme žádné důkazy o interakci mezi centrální galaxií a jejími sousedy,“ říká Tanio Díaz-Santos of the Universidad Diego Portales in Santiago, Chile, hlavní autor článku. „Nebyli jsme schopni pozorovat kanibalské chování a ani jsme to nepředpokládali, avšak tento detailní pohled pomocí radioteleskopu ALMA to ukázal zcela jasně.“

Galaktický kanibalismus není nic mimořádného, nicméně u těchto velmi vzdálených galaxií, ve kterých bylo takové chování pozorováno, je vzácné. Autoři výzkumu si nejsou vědomi žádných jiných přímých vyobrazení galaxií současně konzumujících látku hned z několika zdrojů v tak raném období vývoje vesmíru.

ALMA odhalila, jak galaxie W2246-0526 vysává hmotu ze tří svých souputníků Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO),T. Díaz-Santos et al.; S. Dagnello (NRAO/AUI/NSF)
ALMA odhalila, jak galaxie W2246-0526 vysává hmotu ze tří svých souputníků
Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO),T. Díaz-Santos et al.; S. Dagnello (NRAO/AUI/NSF)
Astronomové zdůrazňují, že množství plynu pohlcovaného centrální galaxií W2246-0526 je dostatečné k pokračujícímu formování hvězd a ke „krmení“ centrální černé díry v průběhu následujících několika stovek miliónů roků.

Tato překvapující svítivost galaxie nemá z tohoto důvodu původ v jednotlivých hvězdách. Spíše je tato jasnost umocňována malým, avšak mimořádně energetickým plynným diskem, který je zahříván při spirálovitém proudění plynu na povrch supermasivní černé díry. Záření z tohoto planoucího jasného akrečního disku je následně absorbováno okolním prachem, který pohlcenou energii znovu vyzařuje v oboru infračerveného světla.

Toto extrémní infračervené záření dělá z této galaxie objekt z velmi vzácné třídy kvasarů známých jako horké, prachem zahalené galaxie (Hot, Dust-Obscured Galaxies – Hot DOGs). Pouze přibližně jeden z každých 3 000 kvasarů pozorovaných družicí WISE patří do této třídy.

Ze tří menších galaxií je vysáváno velké množství prachu a plynu, který se pravděpodobně stává materiálem pro vznik nových hvězd a „krmivem“ pro velkou centrální černou díru v centru galaxie. Tato galaktická nenasytnost však může vést k její vlastní destrukci. Z předešlých výzkumů vyplývá, že energie aktivních galaktických jader AGN (Active Galaxy Nucleus) nakonec povede k vyvržení téměř veškeré hmoty a zabrání tak vzniku nových hvězd v galaxii.

Dřívější výzkumné práce, které vedl spoluautor článku Chao-Wei Tsai z UCLA (University of California, Los Angeles), vedly k odhadu, že černá díra v centru galaxie W2246-0526 má hmotnost přibližně 4 miliardy hmotností Slunce. Její hmotnost má přímý vliv na to, jakou jasnost může AGN mít, avšak – podle tohoto dřívějšího výzkumu – W2246-0526 je přibližně 3× svítivější, než by měla být. Řešení této očividné nesrovnalosti bude vyžadovat další pozorování.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Radioteleskop ALMA, Galaxie W2246-0526, Nejsvítivější galaxie


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »