Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Astronomové detekovali největší explozi v historii vesmíru

Astronomové detekovali největší explozi v historii vesmíru

Největší exploze ve vesmíru objevená na základě pozorování v oboru rentgenového záření
Autor: X-ray: Chandra: NASA/CXC/NRL/S. Giacintucci, et al., XMM-Newton: ESA/XMM-Newton; Radio: NCRA/TIFR/GM

Na základě dat z evropské kosmické observatoře XMM-Newton a rentgenové družice NASA s názvem Chandra X-ray Observatory společně s pozemními radioteleskopy v Austrálii a Indii astronomové zaregistrovali důsledek nejsilnější doposud pozorované exploze ve vesmíru. Mohutný výbuch se odehrál v kupě galaxií v souhvězdí Hadonoše (Ophuichus), což je uskupení několika tisíc galaxií ve vzdálenosti zhruba 390 miliónů světelných roků od Země. Exploze byla zhruba pětkrát větší než dosavadní zaznamenaný rekord, pozorovaný v kupě galaxií MS 0735.6+7421.

Událost byla mimořádně energetická. Výbuchy v centrech galaxií jsme pozorovali již dříve, avšak tento případ je vskutku mohutný. Nevíme, proč byl výbuch tak velký,“ říká profesorka Melanie Johnston-Hollitt, astronomka na Curtin University node of the International Centre for Radio Astronomy Research. „Avšak událost probíhala velmi pozvolna – podobně jako exploze ve zpomaleném filmu – ve skutečnosti trvala stovky miliónů roků.“

V roce 2016 skupina astronomů objevila první náznaky obří exploze v datech z družice Chandra ohlašující objev nezvyklého obloukovitého okraje na snímku kupy galaxií Ophiuchus v oboru rentgenového záření. Astronomové zvažovali, jestli by tento útvar snad mohl ukazovat na dutinu v horkém plynu spojenou s výtryskem z černé díry.

V nové studii profesorka Melanie Johnston-Hollitt se svými spolupracovníky detekovala zakřivenou hranu rovněž v datech z rentgenové družice XMM-Newton potvrzující dřívější pozorování observatoře Chandra.

Astronomové zkombinovali rentgenová data s pozorováním kupy galaxií Ophiuchus v oboru rádiových vln uskutečněným pomocí radioteleskopu Murchison Widefield Array (MWA) v Austrálii a pomocí Giant Metrewave Radio Telescope (GMRT) v Indii. Pozorování odhalila, že zakřivený okraj vymezuje region zaplněný plynem emitujícím v oboru rádiových vln a ve skutečnosti odděluje stěnu dutiny horkého plynu.

Někteří byli skeptičtí vzhledem k velikosti výbuchu,“ říká Melanie Johnston-Hollitt. „Avšak je to skutečnost.“

Data v oboru rádiového záření zapadají do rentgenového záření podobně jako ruka do rukavice. To je pádný důkaz, který nám říká, že se zde odehrála exploze nevídaných rozměrů,“ říká Maxim Markevitch z Goddard Space Flight Center, NASA.

Exploze černé díry uvolnila obrovské množství energie, které bylo zhruba 5× větší, než jaké bylo zaregistrováno při nejmohutnější události tohoto typu doposud pozorované při explozi zdroje MS0735.6+7421.

Odlišnost je v tom, že byste mohli vložit 15 galaxií typu Mléčné dráhy vedle sebe do kráteru po této erupci narážející do horkého plynu kupy galaxií,“ říká Simona Giacintucci, astronomka z U.S. Naval Research Laboratory.

Zpráva o objevu byla publikována v časopise Astrophysical Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kupa galaxií Ophiuchus, XMM-Newton, Chandra X-ray Observatory, Největší exploze ve vesmíru


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »