Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Astronomové detekovali největší explozi v historii vesmíru

Astronomové detekovali největší explozi v historii vesmíru

Největší exploze ve vesmíru objevená na základě pozorování v oboru rentgenového záření
Autor: X-ray: Chandra: NASA/CXC/NRL/S. Giacintucci, et al., XMM-Newton: ESA/XMM-Newton; Radio: NCRA/TIFR/GM

Na základě dat z evropské kosmické observatoře XMM-Newton a rentgenové družice NASA s názvem Chandra X-ray Observatory společně s pozemními radioteleskopy v Austrálii a Indii astronomové zaregistrovali důsledek nejsilnější doposud pozorované exploze ve vesmíru. Mohutný výbuch se odehrál v kupě galaxií v souhvězdí Hadonoše (Ophuichus), což je uskupení několika tisíc galaxií ve vzdálenosti zhruba 390 miliónů světelných roků od Země. Exploze byla zhruba pětkrát větší než dosavadní zaznamenaný rekord, pozorovaný v kupě galaxií MS 0735.6+7421.

Událost byla mimořádně energetická. Výbuchy v centrech galaxií jsme pozorovali již dříve, avšak tento případ je vskutku mohutný. Nevíme, proč byl výbuch tak velký,“ říká profesorka Melanie Johnston-Hollitt, astronomka na Curtin University node of the International Centre for Radio Astronomy Research. „Avšak událost probíhala velmi pozvolna – podobně jako exploze ve zpomaleném filmu – ve skutečnosti trvala stovky miliónů roků.“

V roce 2016 skupina astronomů objevila první náznaky obří exploze v datech z družice Chandra ohlašující objev nezvyklého obloukovitého okraje na snímku kupy galaxií Ophiuchus v oboru rentgenového záření. Astronomové zvažovali, jestli by tento útvar snad mohl ukazovat na dutinu v horkém plynu spojenou s výtryskem z černé díry.

V nové studii profesorka Melanie Johnston-Hollitt se svými spolupracovníky detekovala zakřivenou hranu rovněž v datech z rentgenové družice XMM-Newton potvrzující dřívější pozorování observatoře Chandra.

Astronomové zkombinovali rentgenová data s pozorováním kupy galaxií Ophiuchus v oboru rádiových vln uskutečněným pomocí radioteleskopu Murchison Widefield Array (MWA) v Austrálii a pomocí Giant Metrewave Radio Telescope (GMRT) v Indii. Pozorování odhalila, že zakřivený okraj vymezuje region zaplněný plynem emitujícím v oboru rádiových vln a ve skutečnosti odděluje stěnu dutiny horkého plynu.

Někteří byli skeptičtí vzhledem k velikosti výbuchu,“ říká Melanie Johnston-Hollitt. „Avšak je to skutečnost.“

Data v oboru rádiového záření zapadají do rentgenového záření podobně jako ruka do rukavice. To je pádný důkaz, který nám říká, že se zde odehrála exploze nevídaných rozměrů,“ říká Maxim Markevitch z Goddard Space Flight Center, NASA.

Exploze černé díry uvolnila obrovské množství energie, které bylo zhruba 5× větší, než jaké bylo zaregistrováno při nejmohutnější události tohoto typu doposud pozorované při explozi zdroje MS0735.6+7421.

Odlišnost je v tom, že byste mohli vložit 15 galaxií typu Mléčné dráhy vedle sebe do kráteru po této erupci narážející do horkého plynu kupy galaxií,“ říká Simona Giacintucci, astronomka z U.S. Naval Research Laboratory.

Zpráva o objevu byla publikována v časopise Astrophysical Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kupa galaxií Ophiuchus, XMM-Newton, Chandra X-ray Observatory, Největší exploze ve vesmíru


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »