Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Astronomové objevili galaxii, která se v minulosti „zabořila“ do Mléčné dráhy

Astronomové objevili galaxii, která se v minulosti „zabořila“ do Mléčné dráhy

Umělecké ztvárnění toho, jak by vypadala naše Galaxie při pohledu „shora“ – zakreslena je i poloha Slunce a fosilní galaxie Heracles
Autor: Danny Horta-Darrington (Liverpool John Moores University), NASA/JPL-Caltech, and the SDSS

Astronomové pracující s daty z projektu Sloan Digital Sky Surveys’ Apache Point Observatory Galactic Evolution Experiment (APOGEE) objevili „fosilní galaxii“ ukrytou v hlubinách naší Galaxie – Mléčné dráhy. Tyto závěry publikované 20. listopadu 2020 v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society mohou zamíchat našimi znalostmi o tom, jak Mléčná dráha dorostla v galaxii, jakou pozorujeme dnes.

Objevená fosilní galaxie se mohla srazit s Mléčnou dráhou před 10 miliardami roků, kdy naše Galaxie byla stále ještě ve svém mladistvém věku. Astronomové ji pojmenovali Heracles po dávném řeckém hrdinovi, který obdržel dar nesmrtelnosti.

Zbytky galaxie Heracles zahrnují zhruba třetinu sférického halo naší Galaxie. Avšak pokud hvězdy a plyn z galaxie Heracles představují tak velké procento galaktického halo, proč jsme je nespatřili již dříve? Odpověď se ukrývá v její poloze hluboko uvnitř Mléčné dráhy.

K nalezení fosilní galaxie, jako je tato, jsme se museli podívat na detailní chemické složení a pohyby desítek tisíc hvězd,“ říká Ricardo Schiavon z Liverpool John Moores University (LJMU) v UK, hlavní člen výzkumného týmu. „Je obzvláště těžké pozorovat hvězdy v centru Galaxie, protože jsou skryty před naším pohledem za oblaky mezihvězdného prachu. Projekt APOGEE nám dovolil proniknout skrz tento prach a nahlédnout hlouběji do srdce Mléčné dráhy, než tomu bylo dříve.“

Projekt APOGEE pořizoval spektra hvězd v oboru infračerveného záření místo ve viditelném světle, což umožnilo proniknout skrz oblaka prachu. Více než 10 let pozorovatelské práce byla v rámci projektu APOGEE měřena spektra pro více než půl miliónu hvězd napříč Mléčnou dráhou včetně jejího prachem zahaleného jádra.

Postgraduální student Danny Horta z LJMU, hlavní autor článku popisujícího výsledky, vysvětluje: „Prozkoumání tak velkého množství hvězd je nezbytné k nalezení neobvyklých hvězd v hustě osídleném srdci Mléčné dráhy, což se podobá nalezení jehly v kupce sena.“

K odlišení hvězd přináležejících ke galaxii Heracles od těch původních patřících do naší Galaxie použil vědecký tým chemické složení a rychlosti hvězd změřené v rámci projektu APOGEE.

Pohled ze Země na střed Mléčné dráhy s vyznačenou polohou fosilní galaxie Heracles Autor: Danny Horta-Darrington (Liverpool John Moores University), ESA/Gaia, and the SDSS
Pohled ze Země na střed Mléčné dráhy s vyznačenou polohou fosilní galaxie Heracles
Autor: Danny Horta-Darrington (Liverpool John Moores University), ESA/Gaia, and the SDSS
Z desítek tisíc pozorovaných hvězd mělo několik stovek z nich nápadně odlišné chemické složení a rychlosti,“ říká Danny Horta. „Tyto hvězdy jsou tak odlišné, že mohou pocházet pouze z jiné galaxie. Na základě jejich detailního studia jsme mohli vystopovat velmi přesnou polohu a historii této fosilní galaxie.“

Protože galaxie zvětšovaly svoji velikost v průběhu času v důsledku splynutí s menšími galaxiemi, zbytky starých hvězdných ostrovů byly často vypátrány ve vnějším halo Mléčné dráhy, ve velkém, avšak velmi řídkém oblaku hvězd obklopujících hlavní galaxii. Avšak v případě Heracles je tomu jinak. Její nalezení vyžaduje pohled na nejvnitřnější části halo naší Galaxie, které jsou ukryty hluboko v disku a galaktické výduti.

Hvězdy původně patřící do galaxie Heracles zodpovídají zhruba za jednu třetinu hmotnosti celkového současného halo naší Galaxie – což znamená, že tato nově objevená pradávná kolize musela být významnou událostí v historii Mléčné dráhy. Z toho vyplývá, že naše Galaxie možná byla vzácná, protože většina podobně hmotných spirálních galaxií měla mnohem klidnější ranou fázi svého života.

Třebaže je náš kosmický domov, Mléčná dráha, přece jen pro nás mimořádný, tato dávná galaktická srážka způsobila, že je ještě výjimečnější,“ říká Ricardo Schiavon.

Karen Masters, mluvčí projektu SDSS-IV, poznamenává: „APOGEE je jednou z vlajkových lodí mezi výzkumy čtvrté fáze průzkumu SDSS (Sloan Digital Sky Surveys) a tyto výsledky jsou příkladem úžasného výzkumu; nyní máme téměř zkompletované výsledky naší desetileté mise.“

A tato nová epocha objevů nekončí s dohotovením programu APOGEE. Pátá fáze SDSS-V již začala přijímat data a její „Milky Way Mapper“ bude dávat dohromady v rámci nástupnictví projektu APOGEE měření spekter pro desetkrát větší množství hvězd ve všech částech Mléčné dráhy při měření v oboru blízkého infračerveného záření a viditelného světla.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Srážka galaxií, Fosilní galaxie Heracles, Galaxie Mléčná dráha


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »