Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Astronomové objevili galaxii, která se v minulosti „zabořila“ do Mléčné dráhy

Astronomové objevili galaxii, která se v minulosti „zabořila“ do Mléčné dráhy

Umělecké ztvárnění toho, jak by vypadala naše Galaxie při pohledu „shora“ – zakreslena je i poloha Slunce a fosilní galaxie Heracles
Autor: Danny Horta-Darrington (Liverpool John Moores University), NASA/JPL-Caltech, and the SDSS

Astronomové pracující s daty z projektu Sloan Digital Sky Surveys’ Apache Point Observatory Galactic Evolution Experiment (APOGEE) objevili „fosilní galaxii“ ukrytou v hlubinách naší Galaxie – Mléčné dráhy. Tyto závěry publikované 20. listopadu 2020 v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society mohou zamíchat našimi znalostmi o tom, jak Mléčná dráha dorostla v galaxii, jakou pozorujeme dnes.

Objevená fosilní galaxie se mohla srazit s Mléčnou dráhou před 10 miliardami roků, kdy naše Galaxie byla stále ještě ve svém mladistvém věku. Astronomové ji pojmenovali Heracles po dávném řeckém hrdinovi, který obdržel dar nesmrtelnosti.

Zbytky galaxie Heracles zahrnují zhruba třetinu sférického halo naší Galaxie. Avšak pokud hvězdy a plyn z galaxie Heracles představují tak velké procento galaktického halo, proč jsme je nespatřili již dříve? Odpověď se ukrývá v její poloze hluboko uvnitř Mléčné dráhy.

K nalezení fosilní galaxie, jako je tato, jsme se museli podívat na detailní chemické složení a pohyby desítek tisíc hvězd,“ říká Ricardo Schiavon z Liverpool John Moores University (LJMU) v UK, hlavní člen výzkumného týmu. „Je obzvláště těžké pozorovat hvězdy v centru Galaxie, protože jsou skryty před naším pohledem za oblaky mezihvězdného prachu. Projekt APOGEE nám dovolil proniknout skrz tento prach a nahlédnout hlouběji do srdce Mléčné dráhy, než tomu bylo dříve.“

Projekt APOGEE pořizoval spektra hvězd v oboru infračerveného záření místo ve viditelném světle, což umožnilo proniknout skrz oblaka prachu. Více než 10 let pozorovatelské práce byla v rámci projektu APOGEE měřena spektra pro více než půl miliónu hvězd napříč Mléčnou dráhou včetně jejího prachem zahaleného jádra.

Postgraduální student Danny Horta z LJMU, hlavní autor článku popisujícího výsledky, vysvětluje: „Prozkoumání tak velkého množství hvězd je nezbytné k nalezení neobvyklých hvězd v hustě osídleném srdci Mléčné dráhy, což se podobá nalezení jehly v kupce sena.“

K odlišení hvězd přináležejících ke galaxii Heracles od těch původních patřících do naší Galaxie použil vědecký tým chemické složení a rychlosti hvězd změřené v rámci projektu APOGEE.

Pohled ze Země na střed Mléčné dráhy s vyznačenou polohou fosilní galaxie Heracles Autor: Danny Horta-Darrington (Liverpool John Moores University), ESA/Gaia, and the SDSS
Pohled ze Země na střed Mléčné dráhy s vyznačenou polohou fosilní galaxie Heracles
Autor: Danny Horta-Darrington (Liverpool John Moores University), ESA/Gaia, and the SDSS
Z desítek tisíc pozorovaných hvězd mělo několik stovek z nich nápadně odlišné chemické složení a rychlosti,“ říká Danny Horta. „Tyto hvězdy jsou tak odlišné, že mohou pocházet pouze z jiné galaxie. Na základě jejich detailního studia jsme mohli vystopovat velmi přesnou polohu a historii této fosilní galaxie.“

Protože galaxie zvětšovaly svoji velikost v průběhu času v důsledku splynutí s menšími galaxiemi, zbytky starých hvězdných ostrovů byly často vypátrány ve vnějším halo Mléčné dráhy, ve velkém, avšak velmi řídkém oblaku hvězd obklopujících hlavní galaxii. Avšak v případě Heracles je tomu jinak. Její nalezení vyžaduje pohled na nejvnitřnější části halo naší Galaxie, které jsou ukryty hluboko v disku a galaktické výduti.

Hvězdy původně patřící do galaxie Heracles zodpovídají zhruba za jednu třetinu hmotnosti celkového současného halo naší Galaxie – což znamená, že tato nově objevená pradávná kolize musela být významnou událostí v historii Mléčné dráhy. Z toho vyplývá, že naše Galaxie možná byla vzácná, protože většina podobně hmotných spirálních galaxií měla mnohem klidnější ranou fázi svého života.

Třebaže je náš kosmický domov, Mléčná dráha, přece jen pro nás mimořádný, tato dávná galaktická srážka způsobila, že je ještě výjimečnější,“ říká Ricardo Schiavon.

Karen Masters, mluvčí projektu SDSS-IV, poznamenává: „APOGEE je jednou z vlajkových lodí mezi výzkumy čtvrté fáze průzkumu SDSS (Sloan Digital Sky Surveys) a tyto výsledky jsou příkladem úžasného výzkumu; nyní máme téměř zkompletované výsledky naší desetileté mise.“

A tato nová epocha objevů nekončí s dohotovením programu APOGEE. Pátá fáze SDSS-V již začala přijímat data a její „Milky Way Mapper“ bude dávat dohromady v rámci nástupnictví projektu APOGEE měření spekter pro desetkrát větší množství hvězd ve všech částech Mléčné dráhy při měření v oboru blízkého infračerveného záření a viditelného světla.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Srážka galaxií, Fosilní galaxie Heracles, Galaxie Mléčná dráha


49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »