Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Astronomové rozluštili záhadu supermasivních černých děr v mladém vesmíru

Astronomové rozluštili záhadu supermasivních černých děr v mladém vesmíru

Ilustrační vyobrazení supermasivní černé díry
Autor: Scott Woods, Western University

Astrofyzikové z Western University objevili důkazy potvrzující přímý vznik černých děr smrštěním hmoty, které nepotřebují jako mezistupeň vyvinout se z velmi hmotných hvězd v závěrečném stadiu vývoje. Vytvoření černých děr v mladém vesmíru, zformovaných tímto způsobem, může vědcům poskytnout rovněž vysvětlení přítomnosti extrémně hmotných černých děr ve velmi rané fázi vývoje našeho vesmíru.

Shantanu Basu a Arpan Das z Western's Department of Physics & Astronomy navrhli vysvětlení pozorovaného rozložení hmotností a svítivostí supermasivních černých děr, pro které doposud neexistovalo žádné vědecké vysvětlení. Objev byl publikován v časopise Astrophysical Journal Letters.

Model je založen na velmi jednoduchém předpokladu: supermasivní černé díry se vytvořily extrémně rychle během mimořádně krátkého časového období a následně jejich tvorba náhle ustala. Toto vysvětlení je v kontrastu se současným chápáním toho, jak vznikají černé díry hvězdné velikosti, které se zrodí v okamžiku, když se zhroutí jádro velmi hmotné hvězdy.

Toto je jasný pozorovatelský důkaz, že černé díry mají původ v přímém kolapsu hmoty a nikoliv v kolapsu hvězd v závěrečném stadiu vývoje,“ říká Shantanu Basu, profesor astronomie na Western University, který je mezinárodně uznávaným odborníkem na rané etapy vývoje hvězd a vývoj protoplanetárních disků.

Shantanu Basu a Arpan Das vyvinuli nový matematický model na základě výpočtu hmotnostní funkce supermasivních černých děr, které se zformovaly během krátkého časového intervalu a prodělaly prudký exponenciální růst hmotnosti. Přírůstek hmotnosti může být regulován Eddingtonovou mezí, která stanoví rovnováhu záření a gravitačních sil nebo ji může dokonce mírně převýšit.

V průběhu posledního desetiletí bylo objeveno mnoho supermasivních černých děr, jejichž hmotnosti až miliardkrát převyšují hmotnost Slunce. Tyto objekty vykazují vysoký tzv. rudý posuv, což znamená, že existovaly již asi 800 miliónů roků po Velkém třesku. Přítomnost těchto mladých a velmi hmotných černých děr vede k pochybnostem o našem chápání jejich vzniku a růstu. Scénář přímého kolapsu to umožňuje, protože počáteční hmotnosti, které jsou mnohem vyšší než předpokládají standardní scénáře vývoje hvězd, mohou jen obtížně vést k vysvětlení pozorování. Tyto nové výsledky poskytují důkazy, že takový přímý kolaps vedl ke vzniku supermasivních černých děr v raném vesmíru.

Shantanu Basu předpokládá, že tyto nové výsledky mohou být využity při budoucích pozorováních k odvození historie vzniku extrémně hmotných černých děr, které existovaly již ve velmi mladém vesmíru.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Přímý vznik černých děr, Supermasivní černá díra, Černé díry 


27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše ve 3:30

Pořízeno ve 3:30 ráno velmi blízko východního obzoru.

Další informace »