Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Astronomové rozluštili záhadu supermasivních černých děr v mladém vesmíru

Astronomové rozluštili záhadu supermasivních černých děr v mladém vesmíru

Ilustrační vyobrazení supermasivní černé díry
Autor: Scott Woods, Western University

Astrofyzikové z Western University objevili důkazy potvrzující přímý vznik černých děr smrštěním hmoty, které nepotřebují jako mezistupeň vyvinout se z velmi hmotných hvězd v závěrečném stadiu vývoje. Vytvoření černých děr v mladém vesmíru, zformovaných tímto způsobem, může vědcům poskytnout rovněž vysvětlení přítomnosti extrémně hmotných černých děr ve velmi rané fázi vývoje našeho vesmíru.

Shantanu Basu a Arpan Das z Western's Department of Physics & Astronomy navrhli vysvětlení pozorovaného rozložení hmotností a svítivostí supermasivních černých děr, pro které doposud neexistovalo žádné vědecké vysvětlení. Objev byl publikován v časopise Astrophysical Journal Letters.

Model je založen na velmi jednoduchém předpokladu: supermasivní černé díry se vytvořily extrémně rychle během mimořádně krátkého časového období a následně jejich tvorba náhle ustala. Toto vysvětlení je v kontrastu se současným chápáním toho, jak vznikají černé díry hvězdné velikosti, které se zrodí v okamžiku, když se zhroutí jádro velmi hmotné hvězdy.

Toto je jasný pozorovatelský důkaz, že černé díry mají původ v přímém kolapsu hmoty a nikoliv v kolapsu hvězd v závěrečném stadiu vývoje,“ říká Shantanu Basu, profesor astronomie na Western University, který je mezinárodně uznávaným odborníkem na rané etapy vývoje hvězd a vývoj protoplanetárních disků.

Shantanu Basu a Arpan Das vyvinuli nový matematický model na základě výpočtu hmotnostní funkce supermasivních černých děr, které se zformovaly během krátkého časového intervalu a prodělaly prudký exponenciální růst hmotnosti. Přírůstek hmotnosti může být regulován Eddingtonovou mezí, která stanoví rovnováhu záření a gravitačních sil nebo ji může dokonce mírně převýšit.

V průběhu posledního desetiletí bylo objeveno mnoho supermasivních černých děr, jejichž hmotnosti až miliardkrát převyšují hmotnost Slunce. Tyto objekty vykazují vysoký tzv. rudý posuv, což znamená, že existovaly již asi 800 miliónů roků po Velkém třesku. Přítomnost těchto mladých a velmi hmotných černých děr vede k pochybnostem o našem chápání jejich vzniku a růstu. Scénář přímého kolapsu to umožňuje, protože počáteční hmotnosti, které jsou mnohem vyšší než předpokládají standardní scénáře vývoje hvězd, mohou jen obtížně vést k vysvětlení pozorování. Tyto nové výsledky poskytují důkazy, že takový přímý kolaps vedl ke vzniku supermasivních černých děr v raném vesmíru.

Shantanu Basu předpokládá, že tyto nové výsledky mohou být využity při budoucích pozorováních k odvození historie vzniku extrémně hmotných černých děr, které existovaly již ve velmi mladém vesmíru.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Přímý vznik černých děr, Supermasivní černá díra, Černé díry 


32. vesmírný týden 2020

32. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 8. do 9. 8. 2020. Měsíc bude v úplňku. Jupiter a Saturn jsou vidět celou noc, po půlnoci už je vysoko také Mars a nad ránem je vidět Venuše. Koncem týdne bychom mohli mít šanci na pozorování setkání tří komet. Slunce ukazuje skvrny i protuberance. Zvyšuje se aktivita meteorického roje Perseid. K Marsu už letí i americké vozítko Perseverance. Přistává posádka Crew Dragonu z ISS. Bude startovat Falcon 9 a popoletí Starship SN5? Před 100 lety se narodil novozélandský amatérský astronom, rekordman v pozorování proměnných hvězd, objevitel komet, a spoluobjevitel supernovy 1987A, Albert F. A. L. Jones.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa roku 2020

  Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2020 získal snímek „Velká kometa roku 2020“, jehož autorem je Václav Paveza   Kometa, někdy též zvaná vlasatice, byla dlouho v historii nositelem špatných zpráv. Zejména pro vládce a vojevůdce. Těm vždy něco vyvěštila, ať byli na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Svietiace oblaky nad Prahou

Fotené v Kbeloch (Praha) fotoaparát Panasonic Lumix 100. Bez úpravy.

Další informace »