Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Astronomové rozluštili záhadu supermasivních černých děr v mladém vesmíru

Astronomové rozluštili záhadu supermasivních černých děr v mladém vesmíru

Ilustrační vyobrazení supermasivní černé díry
Autor: Scott Woods, Western University

Astrofyzikové z Western University objevili důkazy potvrzující přímý vznik černých děr smrštěním hmoty, které nepotřebují jako mezistupeň vyvinout se z velmi hmotných hvězd v závěrečném stadiu vývoje. Vytvoření černých děr v mladém vesmíru, zformovaných tímto způsobem, může vědcům poskytnout rovněž vysvětlení přítomnosti extrémně hmotných černých děr ve velmi rané fázi vývoje našeho vesmíru.

Shantanu Basu a Arpan Das z Western's Department of Physics & Astronomy navrhli vysvětlení pozorovaného rozložení hmotností a svítivostí supermasivních černých děr, pro které doposud neexistovalo žádné vědecké vysvětlení. Objev byl publikován v časopise Astrophysical Journal Letters.

Model je založen na velmi jednoduchém předpokladu: supermasivní černé díry se vytvořily extrémně rychle během mimořádně krátkého časového období a následně jejich tvorba náhle ustala. Toto vysvětlení je v kontrastu se současným chápáním toho, jak vznikají černé díry hvězdné velikosti, které se zrodí v okamžiku, když se zhroutí jádro velmi hmotné hvězdy.

Toto je jasný pozorovatelský důkaz, že černé díry mají původ v přímém kolapsu hmoty a nikoliv v kolapsu hvězd v závěrečném stadiu vývoje,“ říká Shantanu Basu, profesor astronomie na Western University, který je mezinárodně uznávaným odborníkem na rané etapy vývoje hvězd a vývoj protoplanetárních disků.

Shantanu Basu a Arpan Das vyvinuli nový matematický model na základě výpočtu hmotnostní funkce supermasivních černých děr, které se zformovaly během krátkého časového intervalu a prodělaly prudký exponenciální růst hmotnosti. Přírůstek hmotnosti může být regulován Eddingtonovou mezí, která stanoví rovnováhu záření a gravitačních sil nebo ji může dokonce mírně převýšit.

V průběhu posledního desetiletí bylo objeveno mnoho supermasivních černých děr, jejichž hmotnosti až miliardkrát převyšují hmotnost Slunce. Tyto objekty vykazují vysoký tzv. rudý posuv, což znamená, že existovaly již asi 800 miliónů roků po Velkém třesku. Přítomnost těchto mladých a velmi hmotných černých děr vede k pochybnostem o našem chápání jejich vzniku a růstu. Scénář přímého kolapsu to umožňuje, protože počáteční hmotnosti, které jsou mnohem vyšší než předpokládají standardní scénáře vývoje hvězd, mohou jen obtížně vést k vysvětlení pozorování. Tyto nové výsledky poskytují důkazy, že takový přímý kolaps vedl ke vzniku supermasivních černých děr v raném vesmíru.

Shantanu Basu předpokládá, že tyto nové výsledky mohou být využity při budoucích pozorováních k odvození historie vzniku extrémně hmotných černých děr, které existovaly již ve velmi mladém vesmíru.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Přímý vznik černých děr, Supermasivní černá díra, Černé díry 


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »