Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Astronomové vyřešili záhadu vzniku prvních supermasivních černých děr

Astronomové vyřešili záhadu vzniku prvních supermasivních černých děr

Rozložení hustého plynu kolem mladé protohvězdy
Autor: Shingo Hirano

Mezinárodní tým astronomů provedl na superpočítači úspěšné simulace ke znázornění procesu vzniku velmi hmotných černých děr ze supersonických proudů plynu zbylých po Velkém třesku. Studie byla publikována v časopise Science. Vedoucím výzkumného týmu byl Shingo Hirano z University of Texas, Austin's Department of Astronomy. „To je významný postup vpřed. Původ monstrózních černých děr zůstával dlouhou dobu záhadou a teprve nyní jsme se přiblížili k jejímu vyřešení,“ říká Shingo Hirano.

Nedávné objevy černých veleděr, která jsou od Země vzdálené 13 miliard světelných roků, jsou v souladu s podmínkami v době, kdy vesmír byl starý pouhých 5 % jeho současného věku. To představuje závažnou změnu teorií vzniku a vývoje černých děr. Fyzikální procesy, které vedou ke vzniku černých děr a podporují jejich růst, nejsou doposud dobře známy.

Z dosavadních teoretických studií vyplývalo, že tyto černé díry vznikly z pozůstatků prvních generací hvězd nebo přímým gravitačním smrštěním hmotných primordiálních (prvotních) oblaků plynu. Nicméně takové teorie buď měly problém s dostatečně rychlým formováním supermasivních černých děr, nebo s velmi specifickými podmínkami.

Vývoj hustoty a teploty po vzniku hmotné protohvězdy Autor: Takashi Hosokawa
Vývoj hustoty a teploty po vzniku hmotné protohvězdy
Autor: Takashi Hosokawa
Vědecký tým, jehož vedoucím byl hlavní vědecký pracovník Naoki Yoshida z Japan’s Kavli Institute for the Physics and Mathematics of the Universe, identifikoval nadějný fyzikální proces, v rámci kterého mohou hmotné černé díry vznikat dostatečně rychle. Nejdůležitější byl supersonický pohyb plynů ve vztahu k temné (skryté) hmotě. Astronomové uskutečnili simulace na superpočítači, které ukázaly mohutné chomáče temné hmoty, která se vytvořila v době, kdy stáří vesmíru činilo pouhých 100 miliónů roků. Supersonické proudy plynu, generované jako důsledek Velkého třesku, byly zachyceny temnou hmotou a začaly vytvářet hustá turbulentní plynná oblaka. V jejich nitru se nastartoval proces vzniku protohvězd, a protože okolní plyn poskytoval více než dostatečné množství hmoty k jejich „krmení“, hvězdy byly schopny narůst do extrémně velkých rozměrů ve velmi krátkém čase bez uvolnění velkého množství záření.

Po rychlém dosažení hmotnosti 34 000× převyšující hmotnost Slunce hvězda zkolabovala v důsledku vlastní gravitace a vytvořila velmi hmotnou černou díru,“ vysvětluje Naoki Yoshida. „Tyto hmotné černé díry zrozené v mladém vesmíru postupně rostly a spojovaly se s dalšími objekty, až se z nich staly supermasivní černé díry.“

Počet velmi hmotných černých děr vychází přibližně na jeden objekt v objemu o straně tří miliard světelných roků – což je pozoruhodně blízko k pozorovanému množství supermasivních černých děr ve vesmíru,“ říká Shingo Hirano.

Výsledky této studie jsou důležité pro budoucí výzkum růstu velmi hmotných černých děr. Zejména se zvyšujícím se nárůstem počtu pozorovaných černých děr ve vesmíru, který se očekává po vypuštění nového kosmického teleskopu NASA s názvem James Webb Space Telescope (jehož start byl posunut na počátek roku 2019).

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] mcdonaldobservatory.org
[2] cns.utexas.edu

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Supermasivní černá díra, Černá veledíra


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »