Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Astronomové vyřešili záhadu vzniku prvních supermasivních černých děr

Astronomové vyřešili záhadu vzniku prvních supermasivních černých děr

Rozložení hustého plynu kolem mladé protohvězdy
Autor: Shingo Hirano

Mezinárodní tým astronomů provedl na superpočítači úspěšné simulace ke znázornění procesu vzniku velmi hmotných černých děr ze supersonických proudů plynu zbylých po Velkém třesku. Studie byla publikována v časopise Science. Vedoucím výzkumného týmu byl Shingo Hirano z University of Texas, Austin's Department of Astronomy. „To je významný postup vpřed. Původ monstrózních černých děr zůstával dlouhou dobu záhadou a teprve nyní jsme se přiblížili k jejímu vyřešení,“ říká Shingo Hirano.

Nedávné objevy černých veleděr, která jsou od Země vzdálené 13 miliard světelných roků, jsou v souladu s podmínkami v době, kdy vesmír byl starý pouhých 5 % jeho současného věku. To představuje závažnou změnu teorií vzniku a vývoje černých děr. Fyzikální procesy, které vedou ke vzniku černých děr a podporují jejich růst, nejsou doposud dobře známy.

Z dosavadních teoretických studií vyplývalo, že tyto černé díry vznikly z pozůstatků prvních generací hvězd nebo přímým gravitačním smrštěním hmotných primordiálních (prvotních) oblaků plynu. Nicméně takové teorie buď měly problém s dostatečně rychlým formováním supermasivních černých děr, nebo s velmi specifickými podmínkami.

Vývoj hustoty a teploty po vzniku hmotné protohvězdy Autor: Takashi Hosokawa
Vývoj hustoty a teploty po vzniku hmotné protohvězdy
Autor: Takashi Hosokawa
Vědecký tým, jehož vedoucím byl hlavní vědecký pracovník Naoki Yoshida z Japan’s Kavli Institute for the Physics and Mathematics of the Universe, identifikoval nadějný fyzikální proces, v rámci kterého mohou hmotné černé díry vznikat dostatečně rychle. Nejdůležitější byl supersonický pohyb plynů ve vztahu k temné (skryté) hmotě. Astronomové uskutečnili simulace na superpočítači, které ukázaly mohutné chomáče temné hmoty, která se vytvořila v době, kdy stáří vesmíru činilo pouhých 100 miliónů roků. Supersonické proudy plynu, generované jako důsledek Velkého třesku, byly zachyceny temnou hmotou a začaly vytvářet hustá turbulentní plynná oblaka. V jejich nitru se nastartoval proces vzniku protohvězd, a protože okolní plyn poskytoval více než dostatečné množství hmoty k jejich „krmení“, hvězdy byly schopny narůst do extrémně velkých rozměrů ve velmi krátkém čase bez uvolnění velkého množství záření.

Po rychlém dosažení hmotnosti 34 000× převyšující hmotnost Slunce hvězda zkolabovala v důsledku vlastní gravitace a vytvořila velmi hmotnou černou díru,“ vysvětluje Naoki Yoshida. „Tyto hmotné černé díry zrozené v mladém vesmíru postupně rostly a spojovaly se s dalšími objekty, až se z nich staly supermasivní černé díry.“

Počet velmi hmotných černých děr vychází přibližně na jeden objekt v objemu o straně tří miliard světelných roků – což je pozoruhodně blízko k pozorovanému množství supermasivních černých děr ve vesmíru,“ říká Shingo Hirano.

Výsledky této studie jsou důležité pro budoucí výzkum růstu velmi hmotných černých děr. Zejména se zvyšujícím se nárůstem počtu pozorovaných černých děr ve vesmíru, který se očekává po vypuštění nového kosmického teleskopu NASA s názvem James Webb Space Telescope (jehož start byl posunut na počátek roku 2019).

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] mcdonaldobservatory.org
[2] cns.utexas.edu

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Supermasivní černá díra, Černá veledíra


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »