Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Astronomové vyvinuli novou metodu ke změření Hubbleovy konstanty

Astronomové vyvinuli novou metodu ke změření Hubbleovy konstanty

Umělecké ztvárnění splynutí dvou neutronových hvězd s výronem gravitačních vln
Autor: NSF/LIGO/Sonoma State University/A. Simonnet

Hubbleova konstanta určuje současnou rychlost rozpínání vesmíru a hraje stěžejní roli v kosmologii: může být využita ke stanovení velikosti a stáří vesmíru, stejně tak může posloužit jako dokonalý nástroj pro interpretaci pozorování vesmírných objektů a jevů. Mezinárodní tým astronomů použil kombinaci detekce gravitačních vln a rádiových pozorování úkazu GW170817, kdy došlo ke splynutí dvou neutronových hvězd pozorovaného v roce 2017, a to k určení mnohem přesnější hodnoty Hubbleovy konstanty.

Dvě hlavní metody používané k určení Hubbleovy konstanty využívají jednak charakteristiky pozadí kosmického mikrovlnného záření – Cosmic Microwave Background (CMB), tj. pozůstatku záření z období Velkého třesku a druhá metoda využívá exploze supernov typu Ia. Avšak tyto dvě metody dávají rozdílné výsledky: 67 a 74 kilometry za sekundu na megaparsek.

Splynutí neutronových hvězd nám dává novou možnost změření Hubbleovy konstanty, a doufejme, že pomůže vyřešit tento závažný problém,“ říká Kunal Mooley, astronom na National Radio Astronomy Observatory (NRAO) a Caltech (California Institute of Technology). Tato nová metoda se podobá využití explozí supernov.

Supernovy typu Ia jsou považovány za objekty se stejnou absolutní jasností (tzv. standardní kosmické svíčky); množství vyzářené energie je při nich vždy zhruba stejné. V kombinaci s relativní pozorovanou jasností, jak je viditelná ze Země, lze vypočítat vzdálenost příslušné explodující supernovy.

Změřením tzv. Dopplerova posuvu světla mateřské galaxie supernovy určíme rychlost, jakou se galaxie vzdaluje od Země. Tato rychlost závisí na vzdálenosti a umožňuje určit Hubbleovu konstantu. Abychom získali přesný obraz, musí být uskutečněno velké množství takových měření na rozdílných vzdálenostech.

Když se dvě hmotné neutronové hvězdy srazí, dojde k explozi a k výronu gravitačních vln. Charakter signálu gravitačních vln řekne astronomům, o jak silnou explozi gravitačních vln se jednalo. Změření této intenzity gravitačních vln zaznamenaných na zemském povrchu může poskytnout údaj o vzdálenosti, v jaké ke srážce neutronových hvězd došlo.

To je naprosto nezávislý prostředek měření, o kterém doufáme, že nám pomůže objasnit, jaká je přesná hodnota Hubbleovy konstanty,“ říká Kunal Mooley.

Nicméně je zde určitý problém. Intenzita gravitačních vln se liší s jejich orientací vůči oběžné rovině neutronových hvězd. Gravitační vlny jsou silnější v kolmém směru vzhledem k oběžné rovině a slabší, pokud rovina proložená oběžnou dráhou neutronových hvězd směřuje směrem k Zemi.

Abychom mohli využít gravitační vlny k měření vzdálenosti, potřebujeme znát, jaká je jejich orientace vůči směru k Zemi,“ říká Adam Deller, astronom na Swinburne University of Technology.

V průběhu období několika měsíců astronomové využili radioteleskopy ke změření sklonu velmi rychlého výtrysku materiálu vyvrženého během události označené GW170817. „Využili jsme tato měření společně s detailní hydrodynamickou simulací za účelem určení úhlu, pod kterým je skloněna rovina oběžné dráhy hvězd vůči pohledu ze Země, což nám dovolilo použít gravitační vlny k určení vzdálenosti,“ říká Ehud Nakar z Tel Aviv University.

Zatím astronomové vypočítali, že hodnota Hubbleovy konstanty leží někde v intervalu 65,3 až 75,6 kilometrů za sekundu na megaparsek.

Toto jediné měření události, ke které došlo ve vzdálenosti 130 miliónů světelných roků od Země, ještě není dostatečné k rozřešení této nejistoty, avšak tato metoda nyní může být použita na další detekované případy splynutí neutronových hvězd s produkcí gravitačních vln,“ dodává Ehud Nakar. Větší počet pozorování povede ke zpřesnění hodnoty Hubbleovy konstanty.

Závěry této vědecké práce byly publikovány v časopise Nature Astronomy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Úkaz GW170817, Srážka neutronových hvězd, Hubbleova konstanta


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »