Dosahuje Betelgeuse svého minima?
Příběh obří hvězdy Betelgeuse, červeného veleobra na rameni Oriona, zaujal se začátkem roku laickou i odbornou veřejnost. Tato hvězda, stará jen miliony let, je tak velká, že se její život chýlí k závěru a řada lidí by si přála spatřit její explozi v podobě supernovy. Změny jasu této hvězdy jsou však pravidelně k vidění a jediné, čím nás nyní zaujala je, že zeslábla opravu hodně a nyní se dotkla možná svého minima na hranici 1,7 mag.
Jasnost Betelgeuse pravidelně kolísá, ale většinou v rozmezí 0,3 až 0,9 mag. Současný pokles postupně až pod 1,5 mag pokračoval i po celý leden až se dotkl nového minima kolem 1,7 mag. To, jak hvězda zeslábla neuniklo ani tomu, kdo se na oblohu dívá jen zběžně a díky blízkým hvězdám Aldebaran (1,0 mag) nebo Bellatrix (1,65 mag) se její jas snadno odhaduje. Nepochybně to i přineslo nové členy do řad amatérských pozorovatelů proměnných hvězd.
Betelgeuse je nepravidelná proměnná a v přiložené fourierově analýze vidíme několik maxim, která odpovídají hlavním cyklům proměnnosti jasu. Podle toho můžeme usuzovat, že hlavní cyklus je kolem 430 dní a další minimum tedy má nastat kolem 21. února. To by tedy mohlo být datum, které hodně napoví o dalším vývoji hvězdy - začne se opět zjasňovat nebo bude dále slábnout?
Autor: Peranso
Nezbývá tedy, než čekat a s napětím sledovat další vývoj jasu hvězdy. Vybuchne brzy jako supernova?
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spaceweather.com
[2] Sky&Telescope
[3] American Association of Variable Star Observers
[4] Astronomers Telegram: Betelgeuse Updates
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety.
