Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Betelgeuse a její kolize s okolním materiálem

Betelgeuse a její kolize s okolním materiálem

Obálky odvržené hmoty kolem hvězdy Betelgeuse Autor: ESA/Herschel/PACS/L. Decin et al
Obálky odvržené hmoty kolem hvězdy Betelgeuse
Autor: ESA/Herschel/PACS/L. Decin et al
Četné plynné obálky byly objeveny v okolí hvězdy Betelgeuse, která patří do skupiny tzv. veleobrů. Tento nový snímek pořídila kosmická observatoř Herschel Space Observatory, kterou provozuje Evropská kosmická agentura ESA. Hvězda se svým „ochranným štítem“ v podobě četných oblouků odvrženého materiálu by se mohla srazit s dosud netušenou hradbou prachu. K této kolizi by mohlo dojít během 5 000 let.

Hvězda Betelgeuse představuje rameno lovce Orióna – známého souhvězdí. Je snadno pozorovatelná pouhým okem (bez dalekohledu) na noční obloze severní polokoule jako jasná oranžově-červená hvězda vlevo nahoře od proslulého Oriónova pásu tvořeného třemi hvězdami.

Betelgeuse má přibližně 1000krát větší průměr než Slunce a je 100 000krát svítivější. U takovýchto hvězd je velmi velká pravděpodobnost, že ve svém vývoji směřují k velkolepé explozi jako supernova. Je již nafouklá do podoby rudého veleobra a postupně se zbavuje významné části vnějších vrstev své atmosféry.

Nová pozorování v oboru infračerveného záření, která uskutečnila evropská kosmická observatoř Herschel, ukazují, jak hvězdný vítr naráží proti okolnímu mezihvězdnému prostředí a vytváří rázovou vlnu o průměru větším než 4 světelné roky při pohybu hvězdy mezihvězdným prostorem rychlostí zhruba 30 km/s.

Řada rozbitých prachových oblouků mezi hvězdou a rázovou vlnou (ve směru jejího pohybu) svědčí pro bouřlivou historii ztráty její hmoty.

Obálky odvržené hmoty kolem hvězdy Betelgeuse Autor: ESA/Herschel/PACS/MESS
Obálky odvržené hmoty kolem hvězdy Betelgeuse
Autor: ESA/Herschel/PACS/MESS
Záhadná lineární struktura (vlevo) se nachází daleko od hvězdy, za oblastí výskytu útvarů v podobě oblouků. Její původ je zatím neznámý. Zatímco některé dřívější teorie navrhovaly, že tato „závora“ vznikla v důsledku dřívější etapy hvězdného vývoje, pak je však obtížné vysvětlit, proč má lineární podobu a nikoliv tvar oblouku. Analýza nových snímků vede k závěru, že se může jednat buď o lineární filament spojený s galaktickým magnetickým polem nebo o okraj blízkého mezihvězdného oblaku, který je osvětlován zářením hvězdy Betelgeuse.

Je však obtížné určit vzdálenost takového útvaru. Může být vzdálený od Země mnohem více než Betelgeuse, nebo naopak se může nacházet podstatně blíže k Zemi. Zdá se, že tento útvar je tvořen prachem a plynem stejného složení jako pozorované oblouky kolem hvězdy Betelgeuse, avšak má poněkud nižší teplotu, kolem -210 °C.

Jestliže je tato bariéra naprosto odděleným objektem nesouvisejícím s hvězdou, pak pokud vezmeme do úvahy pohyb hvězdy a s ní spojených oblouků, a také vzdálenost lineárního útvaru, potom dojdeme k závěru, že vnější oblouky v okolí hvězdy začnou kolidovat s tímto záhadným útvarem během 5 000 roků. Samotná hvězda narazí do této vzdálené bariéry přibližně o 12 500 roků později. Pro hvězdu to však nebude znamenat žádné nebezpečí, protože plynný oblak je velice řídký. Publikovaný kompozitní snímek vznikl složením jednotlivých záběrů pořízených v oboru infračerveného záření na vlnových délkách 70, 100 a 160 mikrometrů.

Hvězda Betelgeuse je od Země vzdálena 640 světelných roků. Její hmotnost se odhaduje na 10 až 20 hmotností Slunce, stáří na méně než 10 miliónů roků (což je jen nepatrná část věku Slunce, které existuje již 4,5 miliardy roků). Svůj životní cyklus zřejmě uzavře během několika miliónů roků. Ve svém nitru spotřebuje veškeré palivo a během nepatrného okamžiku exploduje jako supernova typu II. Astronomům dává příležitost studovat do velkých podrobností vývoj hmotných hvězd během jejich stárnutí.

Zdroj: www.esa.int a herschel.cf.ac.uk
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Veleobr, Betelgeuse, Hvězda


50. vesmírný týden 2018

50. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars, nedaleko něj Neptun a výše v Rybách je Uran. Merkur a Venuše jsou vidět ráno. Máme poslední týden vidět bez měsíčního svitu kometu 46P/Wirtanen v jejím přiblížení k Zemi. Výše na obloze je i pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels. Sonda InSight už hýbe rukou a fotografuje okolí. U ISS zakotvila nákladní loď Dragon. Jeden ze dvou Falconů musel přistát do moře a podařilo se jej vyzvednout na pevninu. Start Delty IV Heavy z Kalifornie má odklady. Čína vyslala k Měsíci sondu Chang’e 4. Přistát má v pánvi Aitken na jihu Luny. Před 30 lety začala éra telekomunikačních družic Astra a před 25 lety začal Hubble vidět ostře.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 46P Wirtanen

Využil jsem další jasnou toskánskou noc a kochal se kometou 46P Wirtanen, která se pomalu přibližuje k Plejádám. Složenina 20 snímků z Fuji X-Pro2 + Fujinon XF 23/f1.4. Každý jednotlivý snímek clona 2.2, expozice 30 sekund, ISO 6400. Montáž iOptron SkyTracker. Složeno v programu StarryLandscapeStacker, doladělo v Affinity Photo.

Další informace »