Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Dosahuje Betelgeuse svého minima?

Dosahuje Betelgeuse svého minima?

Skvrnitý povrch Betelgeuse

Příběh obří hvězdy Betelgeuse, červeného veleobra na rameni Oriona, zaujal se začátkem roku laickou i odbornou veřejnost. Tato hvězda, stará jen miliony let, je tak velká, že se její život chýlí k závěru a řada lidí by si přála spatřit její explozi v podobě supernovy. Změny jasu této hvězdy jsou však pravidelně k vidění a jediné, čím nás nyní zaujala je, že zeslábla opravu hodně a nyní se dotkla možná svého minima na hranici 1,7 mag.

Jasnost Betelgeuse pravidelně kolísá, ale většinou v rozmezí 0,3 až 0,9 mag. Současný pokles postupně až pod 1,5 mag pokračoval i po celý leden až se dotkl nového minima kolem 1,7 mag. To, jak hvězda zeslábla neuniklo ani tomu, kdo se na oblohu dívá jen zběžně a díky blízkým hvězdám Aldebaran (1,0 mag) nebo Bellatrix (1,65 mag) se její jas snadno odhaduje. Nepochybně to i přineslo nové členy do řad amatérských pozorovatelů proměnných hvězd.

Betelgeuse je nepravidelná proměnná a v přiložené fourierově analýze vidíme několik maxim, která odpovídají hlavním cyklům proměnnosti jasu. Podle toho můžeme usuzovat, že hlavní cyklus je kolem 430 dní a další minimum tedy má nastat kolem 21. února. To by tedy mohlo být datum, které hodně napoví o dalším vývoji hvězdy - začne se opět zjasňovat nebo bude dále slábnout?

Fourierova analýza dat proměnnosti Betelgeuse v letech 1995-2018 Autor: Peranso
Fourierova analýza dat proměnnosti Betelgeuse v letech 1995-2018
Autor: Peranso
Problém současného poklesu je, že při běžných pulzacích je jasnost hvězdy alespoň kolem 0,9 mag – dobře to ukazuje přiložený obrázek za posledních 10 let dle dat AAVSO. Takže i kdyby pak jasnost stoupala, moc to neodpovídá na otázku, co přesně se s hvězdou děje nyní.  

Jasnost Betelgeuse v průběhu 10 let dle dat AAVSO
Jasnost Betelgeuse v průběhu 10 let dle dat AAVSO
Pokud by pokles jasu byl dán čistě fyzikální velikostí a svítivostí hvězdy (vlivem pulsací), pak by nyní musela být o 100 K chladnější a o 10 % menší, než v září 2019. Ze starších pozorování však víme, že hvězda je zároveň zahalena oblaky hmoty a při svém pohybu v okolí se před ní tvoří rázová vlna. Je tedy možné, že současný pokles jasu může být ovlivněn i oblakem vyvrženým směrem k nám.

Nezbývá tedy, než čekat a s napětím sledovat další vývoj jasu hvězdy. Vybuchne brzy jako supernova?

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spaceweather.com
[2] Sky&Telescope
[3] American Association of Variable Star Observers
[4] Astronomers Telegram: Betelgeuse Updates



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Betelgeuse


9. vesmírný týden 2026

9. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 2. do 1. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, přiblíží se Uranu, Plejádám i Jupiteru. Ještě za světla po západu Slunce začíná být vidět Venuše. Za soumraku je dobře vidět Merkur a nízko je po setmění už i Saturn a Neptun. Za tmy je večer vysoko Uran a Jupiter. Aktivita Slunce velmi nízká. Test plnění rakety SLS kapalným kyslíkem a vodíkem byl úspěšný, mise Artemis II má zatím zelenou. NASA tvrdě zkritizovala Boeing za problémy mise Starlineru k ISS. Před 60 lety zasáhlo nefunkční pouzdro Veněry 3 planetu Venuši.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Halo

mobilovka byla o pár minut dříve možná barevnější ale dám tuto ze stativu 26.02. 2026 18:53 dosahovalo přibližně k Betelgeuse

Další informace »