Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Dosahuje Betelgeuse svého minima?

Dosahuje Betelgeuse svého minima?

Skvrnitý povrch Betelgeuse

Příběh obří hvězdy Betelgeuse, červeného veleobra na rameni Oriona, zaujal se začátkem roku laickou i odbornou veřejnost. Tato hvězda, stará jen miliony let, je tak velká, že se její život chýlí k závěru a řada lidí by si přála spatřit její explozi v podobě supernovy. Změny jasu této hvězdy jsou však pravidelně k vidění a jediné, čím nás nyní zaujala je, že zeslábla opravu hodně a nyní se dotkla možná svého minima na hranici 1,7 mag.

Jasnost Betelgeuse pravidelně kolísá, ale většinou v rozmezí 0,3 až 0,9 mag. Současný pokles postupně až pod 1,5 mag pokračoval i po celý leden až se dotkl nového minima kolem 1,7 mag. To, jak hvězda zeslábla neuniklo ani tomu, kdo se na oblohu dívá jen zběžně a díky blízkým hvězdám Aldebaran (1,0 mag) nebo Bellatrix (1,65 mag) se její jas snadno odhaduje. Nepochybně to i přineslo nové členy do řad amatérských pozorovatelů proměnných hvězd.

Betelgeuse je nepravidelná proměnná a v přiložené fourierově analýze vidíme několik maxim, která odpovídají hlavním cyklům proměnnosti jasu. Podle toho můžeme usuzovat, že hlavní cyklus je kolem 430 dní a další minimum tedy má nastat kolem 21. února. To by tedy mohlo být datum, které hodně napoví o dalším vývoji hvězdy - začne se opět zjasňovat nebo bude dále slábnout?

Fourierova analýza dat proměnnosti Betelgeuse v letech 1995-2018 Autor: Peranso
Fourierova analýza dat proměnnosti Betelgeuse v letech 1995-2018
Autor: Peranso
Problém současného poklesu je, že při běžných pulzacích je jasnost hvězdy alespoň kolem 0,9 mag – dobře to ukazuje přiložený obrázek za posledních 10 let dle dat AAVSO. Takže i kdyby pak jasnost stoupala, moc to neodpovídá na otázku, co přesně se s hvězdou děje nyní.  

Jasnost Betelgeuse v průběhu 10 let dle dat AAVSO
Jasnost Betelgeuse v průběhu 10 let dle dat AAVSO
Pokud by pokles jasu byl dán čistě fyzikální velikostí a svítivostí hvězdy (vlivem pulsací), pak by nyní musela být o 100 K chladnější a o 10 % menší, než v září 2019. Ze starších pozorování však víme, že hvězda je zároveň zahalena oblaky hmoty a při svém pohybu v okolí se před ní tvoří rázová vlna. Je tedy možné, že současný pokles jasu může být ovlivněn i oblakem vyvrženým směrem k nám.

Nezbývá tedy, než čekat a s napětím sledovat další vývoj jasu hvězdy. Vybuchne brzy jako supernova?

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spaceweather.com
[2] Sky&Telescope
[3] American Association of Variable Star Observers
[4] Astronomers Telegram: Betelgeuse Updates



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Betelgeuse


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »