Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Družice Fermi objevila možnou přítomnost skryté hmoty v galaxii M31

Družice Fermi objevila možnou přítomnost skryté hmoty v galaxii M31

Přebytek záření v galaxii M31 v souhvězdí Andromedy
Autor: NASA/DOE/Fermi LAT Collaboration

Nadbytek záření gama (na obrázku znázorněn žlutobílou barvou) v srdci velké galaxie M31 v souhvězdí Andromedy naznačuje neočekávané podivné aktivity v centrálních oblastech galaxie. Astronomové se domnívají, že signál může být vytvářen rozmanitými procesy, počítaje v to populaci pulzarů nebo dokonce skrytou hmotu.

Kosmická observatoř NASA s názvem Fermi (Fermi Gamma-ray Space Telescope) objevila silný zdroj záření v centru blízké galaxie M31 v souhvězdí Andromedy, který může naznačovat na přítomnost záhadné hmoty, známé též jako temná či skrytá hmota. Signál pozorovaného záření gama je podobný tomu, který byl observatoří Fermi pozorován i v centru naší Galaxie.

Paprsky gama jsou formou záření elektromagnetického spektra o nejvyšších energiích, které jsou ve vesmíru produkovány při nejenergetičtějších procesech. Vyskytují se běžně v galaxiích, jako je například naše Galaxie, protože kosmické paprsky – elementární částice pohybující se téměř rychlostí světla, vyvolávají vznik záření gama při interakci s oblaky mezihvězdného plynu, a vyzařují je rovněž hvězdy.

Data z družice Fermi překvapivě ukazují přebytek záření gama v galaxii M31, vztahující se spíše ke galaktickému centru, místo toho, aby bylo rozprostřeno po celém galaktickém disku. K vysvětlení tohoto neobvyklého rozložení astronomové navrhují, že tato emise může přicházet z několika zatím neurčených zdrojů. Jedním z nich může být temná hmota, doposud neznámá substance, která představuje převážnou část hmoty vesmíru.

Očekáváme temnou hmotu nahromaděnou v centrálních oblastech Mléčné dráhy a ostatních galaxií a zjištění takto kompaktního signálu je velmi vzrušující,“ říká hlavní autor článku Pierrick Martin, astrofyzik National Center for Scientific Research and the Research Institute in Astrophysics and Planetology in Toulouse, Francie.

Dalším možným zdrojem této emise může být bohatá koncentrace pulzarů v centru galaxie M31. Tyto rotující neutronové hvězdy mají zhruba dvakrát větší hmotnost než Slunce a patří mezi nejhustější objekty ve vesmíru. Jedna kávová lžička materiálu z neutronové hvězdy by měla hmotnost zhruba miliardu tun. Některé pulzary vyzařují většinu své energie v oboru záření gama. Protože galaxie M31 je od Země vzdálena více než 2,5 miliónu světelných roků, je obtížné pozorovat jednotlivé pulzary. Při zjišťování, zda záření gama přichází právě z těchto objektů, se mohou astronomové soustředit na to, co vědí o pulzarech na základě pozorování v Mléčné dráze a tyto informace porovnat s novými pozorováními rádiového a rentgenového záření galaxie M31.

Družice Fermi pro oblast záření gama Autor: NASA
Družice Fermi pro oblast záření gama
Autor: NASA
Nyní, když kosmická observatoř Fermi detekovala obdobné signály záření gama v galaxii M31 a v naší Galaxii, mohou astronomové využít tyto informace k vyřešení záhady obou galaxií. Například galaxie M31 emituje malé množství paprsků gama z velkého disku, kde se většina hvězd zrodila, což naznačuje, že odtud pochází menší množství záření. Protože kosmické záření je obvykle dáváno do souvislosti se vznikem hvězd, absence gama záření ve vnějších oblastech M31 napovídá, buď že galaxie produkuje kosmické záření rozdílně v různých částech, nebo je třeba hledat jiné vysvětlení. Výzkum galaxie v Andromedě může vědcům pomoci pochopit životní cyklus kosmického záření a jeho souvislost se vznikem hvězd.

Nerozumíme zcela tomu, jakou úlohu hrají kosmické paprsky v galaxiích nebo jak putují napříč galaxiemi,“ říká Xian Hou, astrofyzik na Yunnan Observatories Čínské akademie věd v čínském Kunmingu. „Naše Galaxie se podobá galaxii M31, což nám pomůže lépe ji prostudovat, a proto budeme schopni dozvědět se více o Mléčné dráze a jejím utváření,“ říká spoluautorka výzkumu Regina Caputo, vědecká pracovnice NASA's Goddard Space Flight Center in Greenbelt, Maryland. „Je to podobné, jako když žijeme ve světě, kde nejsou zrcadla, ale máte dvojníka a vy můžete pozorovat jeho komplexní fyzický vzhled.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] fermi.gsfc.nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Galaxie M 31, Družice Fermi, Temná hmota


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »