Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Družice Herschel studovala střed naší Galaxie

Družice Herschel studovala střed naší Galaxie

Střed naší Galaxie v oboru IR záření podle družice Herschel Autor: ESA
Střed naší Galaxie v oboru IR záření podle družice Herschel
Autor: ESA
Astronomická observatoř Herschel Space Observatory pro oblast infračerveného záření, kterou provozuje Evropská kosmická agentura ESA, uskutečnila detailní pozorování překvapivě horkého molekulárního plynu, který buď obíhá nebo padá směrem na superhmotnou černou díru nacházející se v centru naší Galaxie.

Naše galaktická černá díra se nachází v regionu Sagittarius A* (zkráceně Sgr A*), což je označení známého zdroje rádiového záření v této oblasti. Její hmotnost je odhadována na 4 milióny hmotností Slunce. Od Země ji dělí vzdálenost 26 000 světelných roků.

Dokonce i v této vzdálenosti je k nám několiksetkrát blíže než v jiných galaxiích a vytváří tak ideální přírodní laboratoř ke studiu prostředí v okolí těchto záhadných objektů.

Obrovské množství prachu, ležící v rovině naší Galaxie mezi jejím středem a Sluncem, nám brání při pozorování superhmotné černé díry v oboru viditelného světla. Avšak záření v oboru dalekého infračerveného záření je schopno skrz tato oblaka prachu proniknout. Pozorování pomocí družice Herschel tak umožnilo vědcům studovat velmi detailně neklidné prostředí v blízkosti středu naší Galaxie, v blízkém okolí superhmotné černé díry.

Složení plynného oblaku v centru naší Galaxie Autor: ESA
Složení plynného oblaku v centru naší Galaxie
Autor: ESA
Družice detekovala velmi rozmanité jednoduché molekuly v srdci Mléčné dráhy, jako je například oxid uhelnatý, vodní pára či kyanovodík. Na základě analýzy charakteristik těchto molekul byli astronomové schopni prozkoumat některé základní vlastnosti mezihvězdného plynu obklopujícího černou díru.

Největším překvapením však bylo zjištění, jak vzniká horký molekulární plyn v nejvnitřnější části Galaxie. Přinejmenším jeho část má teplotu kolem 1 000 °C. Je tedy mnohem teplejší než typická mezihvězdná oblaka, která obvykle mají teplotu pouhých několik desítek stupňů nad absolutní nulou (-273 °C).

Část tepla padá na vrub intenzivního ultrafialového záření přicházejícího z hvězdokupy tvořené hmotnými hvězdami, které se nacházejí velmi blízko středu Galaxie. Samotné však nejsou schopny vysvětlit naměřenou vysokou teplotu plynu.

Kromě záření hvězd předpokládá tým astronomů pod vedením Javiera Goicoechea (Centro de Astrobiología, Španělsko), také vyzařování v důsledku prudkých srážek silně zmagnetizovaných plynů v této oblasti, což může být rozhodujícím původcem těchto vysokých teplot. Takovéto nárazy mohou být generovány při kolizích mezi plynnými oblaky nebo působením hmoty, která proudí vysokou rychlostí od hvězd a protohvězd.

„Pozorování jsou rovněž v souladu s proudy horkého plynu urychlovaného směrem na zdroj Sgr A* a padajícího přesně do středu Galaxie,“ říká Javier Goicoechea. „Černá díra v centru naší Galaxie si možná právě připravuje oběd před zvídavým okem kosmické observatoře Herschel Space Observatory.“

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Herschel space observatory, Superhmotná černá díra, Naše Galaxie


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »