Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Mimořádně intenzivní tvorba hvězd v oblasti Westerhout 43

Mimořádně intenzivní tvorba hvězd v oblasti Westerhout 43

Infračervená kosmická observatoř Herschel Space Observatory
Autor: ESA - C. Carreau

Skrytá před naším pohledem je oblast intenzivní tvorby hvězd s názvem Westerhout 43, která byla odhalena v plné nádheře na snímku v oboru dalekého infračerveného záření pořízeném Herschelovou kosmickou observatoří, kterou provozuje Evropská kosmická agentura ESA. Toto rozsáhlé mračno plynů a prachu, kde se rodí velké množství velmi hmotných hvězd a které je vzdáleno téměř 20 000 světelných roků, se nachází v souhvězdí Orla.

S celkovou hmotností přesahující 7 miliónů Sluncí je tento region domovem více než 20 hvězdných porodnic; je zahříván silným zářením nově zrozených hvězd, které se v něm nacházejí. Toto centrum vzniku hvězd vyniká v modrém zabarvení v porovnání s chladnějším žlutým a červeným okolním prostředím (viz spodní obrázek).

Uhnízděná v zářící modré bublině plynu v centru obrázku se nachází skupina mimořádně horkých a hmotných Wolf-Rayetových a OB hvězd, jejichž souhrnná jasnost je více než miliónkrát vyšší v porovnání s naším Sluncem. Tato bublina, která je domovem zárodků hvězd, které vyrostou do několika nových hvězdokup, je jedním z velmi produktivních míst zrodu hvězd v naší Galaxii.

Méně extrémní, ale stále ještě velmi aktivní hvězdnou továrnou, je velký komplex modrých bublin viditelných v pravé části obrázku. Na základě pečlivé prohlídky snímku pořízeného evropskou observatoří Herschel astronomové objevili důkazy přítomnosti útvaru, který se podobá síti vláken (filamentů) spojujících tyto dvě intenzivní centra formování stálic.

Oblast intenzivní tvorby hvězd s názvem Westerhout 43 Autor: ESA/Herschel/PACS, SPIRE/Hi-GAL Project
Oblast intenzivní tvorby hvězd s názvem Westerhout 43
Autor: ESA/Herschel/PACS, SPIRE/Hi-GAL Project
Situovaná ve velmi dynamickém regionu Mléčné dráhy, na přechodu mezi centrální příčkou naší Galaxie a jednoho z jejích spirálních ramen, je oblast Westerhout 43 znamenitou laboratoří způsobu, jak hvězdy – především ty velmi hmotné – získávají svoji konečnou podobu při kolizi dvou velkých proudů mezihvězdné hmoty.

Zkoumání oblastí se vznikem hvězd napříč naší Galaxií v nebývalých detailech bylo jedním z hlavních cílů družice Herschel, která byla vypuštěna v roce 2009 a fungovala téměř čtyři roky. Prováděla pozorování oblohy v oboru dalekého infračerveného a submilimetrového záření. Protože byla citlivá na teplo malých oblastí studeného prachu smíšeného s oblaky plynů, kde vznikají hvězdy, zobrazovala družice Herschel takové oblasti a ukázala astronomům regiony hustých plynů, kde se rodí nové hvězdy, což umožnilo jejich studium ve velkém detailu.

Kompozitní obrázky ve třech barvách, kombinující pozorování z družice Herschel na vlnové délce 70 mikronů (modrá barva), 160 mikronů (zelená barva) a 250 mikronů (červená barva), zachycují na obloze rozpětí 3° na delší straně snímku; sever je na nahoře a východ vlevo. Fotografie byla pořízena jako součást Herschelova klíčového projektu Hi-GAL (Herschel infrared Galactic Plane Survey), jehož úkolem bylo zobrazit celou rovinu Mléčné dráhy v pěti odlišných pásmech infračerveného záření. Video panorama vytvořené na základě všech Hi-GAL pozorování bylo publikováno v dubnu 2016.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] esa.int
[2] sci.esa.int

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Tvorba hvězd, Herschel space observatory, Westerhout 43


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »